Teploty moří, dění nad oceány a pobřežní počasí.
Plovoucí solární elektrárny na moři vyrábí o 12 % více elektřiny než pozemní
21.5.2026
Tchajwanští vědci porovnali výkon plovoucích solárních elektráren na moři s klasickými pozemními instalacemi. Offshore fotovoltaika vyrobila za 25 let o 12 % více elektřiny. Vyšší výkon má ale svou cenu: instalace na moři je zatím zhruba o 30 % dražší.
Neděle 17. května 2026: Čechy si užívaly slunce a dvacítky, Moravu bičoval déšť a vítr
17.5.2026
Zatímco střední Čechy zažily příjemné pozdně jarní odpoledne s teplotami přes 20 °C, východ republiky se potýkal s vydatnými srážkami a nárazovým větrem. Ráno navíc překvapil mráz – v Konstantinových Lázních klesla teplota až na −0,2 °C.
Rudé moře jako zimní únik před evropským chladem: Jak klima mění mapu zimní dovolené
17.5.2026
Zimní teploty ve střední Evropě klesají k nule a oblohu halí inverze. Němečtí turisté proto stále častěji míří k Rudému moři, kde subtropické pouštní klima garantuje denní teploty nad 22 °C a 8–10 hodin slunce denně.
Proč se všichni letí k moři? Meteorologické příčiny masivního nárazu cestovního ruchu do Středomoří
17.5.2026
Masivní nárůst poptávky po letenkách do Španělska, Řecka či Tunisu není jen otázkou ekonomiky. Náš článek zkoumá, jak stabilní meteorologické vzorce a hledání tepla pohánějí rekordní sezónu a co to znamená pro klimatický kontext.
Evropu zasáhla hluboká studená brázda: Květnové mrazy sahají až do Afriky, Středomoří čelí supercelám
15.5.2026
V polovině května se nad Evropou usadila mohutná tlaková níže s arktickým vzduchem. Teploty klesly o 10–15 °C pod normál, ranní mrazy zasáhly i jižní Evropu. Nad Středomořím se formují nebezpečné supercely s krupobitím.
12. května 2026 ve znamení extrémů: Supercela na Moravě, brněnské teplo a vichr přes 48 km/h
12.5.2026
Dnešek patřil k těm jarním dnům, které si zapamatujete. Ráno mrazivé, odpoledne téměř letní, a mezitím se nad Moravou přehnala nebezpečná supercela. Naše meteostanice zaznamenaly teplotní rozdíly přes 14 stupňů i lijáky přes 21 mm.
Teplé oceány jako palivo pro extrémní počasí: Proč vědci varují před bouřemi, které změní tvář planety
10.5.2026
Oceány pohlcují více než 90 % přebytečného tepla na Zemi. Tento proces však není bez následků – teplejší vody přímo posilují intenzitu bouří, zvyšují hladinu moří a mění globální klimatické vzorce, což má dopad i na nás.
Filipíny otevírají první oblasti pro větrné elektrárny na moři: 3,5 GW a 11 TWh ročně
9.5.2026
Jihovýchodní Asie vstupuje do éry offshore větru. Filipíny definovaly první dvě velké zóny pro mořské turbíny, které by mohly vyrobit 11 TWh elektřiny ročně. Cesta od papíru k realitě je však dlouhá.
Pátek 8. května 2026: Na Moravě téměř 25 °C, na severu Čech jen 10 °C. Co se děje s počasím?
8.5.2026
Meteostanice i-meteo.cz zaznamenaly výrazný teplotní rozdíl mezi jižní Moravou a severem Čech. Zatímco v Brně teplota stoupla k letním hodnotám, v pohraničních horách se celý den drželo kolem 10 °C. Přinášíme podrobnou bilanci s konkrétními čísly.
Francie spustila obří mořský větrný park. Z Normandie pohání elektřinou 770 tisíc lidí
8.5.2026
Z břehů Normandie se tyčí osm desítek obřích turbín. Nový mořský větrný park Courseulles je první svého druhu ve Francii a ročně vyrobí tolik energie, kolik spotřebuje tři čtvrtě milionu lidí. Co znamená tento projekt pro evropskou energetiku?
Rekordní teplota Pacifiku připomíná fenomén „The Blob“: Jak extrémní oceánské vlny mění globální počasí
5.5.2026
Oceán u pobřeží Kalifornie zaznamenal rekordní teploty, které připomínají ničivý fenomén „The Blob“. Tento vývoj může mít dalekosáhlé dopady na globální počasí, ekosystémy i riziko požárů.
Antarktida a „horký kohoutek“ v oceánu: Proč změna hlubinných proudů ohrožuje stabilitu globálního klimatu
4.5.2026
Vědci varují před nebezpečným procesem v Antarktidě, který může narušit globální cirkulaci oceánských proudů. Oceán, který dosud pohlcoval většinu přebytečného tepla, nyní čelí zásadní změně, jež může ovlivnit i počasí v Evropě.
Gigant na moři: Jak větrná turbína s výškou Eiffelovy věže napájí desítky tisíc domácností
3.5.2026
Nová generace mořských větrníků dosahuje nevídaných rozměrů. Jedna z největších turbín světa, která svou výškou konkuruje ikonické Eiffelově věži, dokáže díky své efektivitě pokrýt potřeby 44 000 domácností.
Výstraha před požáry na jihu Moravy: Extrémní sucho hrozí nebezpečím
3.5.2026
Extrémní sucho sužuje jižní Moravu. Meteorologové varují před vysokým nebezpečím požárů a apelují na obezřetnost. V březnu a dubnu napršelo nejméně srážek za 65 let. Kdy konečně přijde úleva v podobě deště?
Oceánské proudy ochabují: Dodávka tepla do Evropy se může zmenšit o polovinu
1.5.2026
Atlantické proudy, které drží Evropu v teple, výrazně ztrácejí na síle. Studie naznačují pokles transportu tepla až o 50 %. Jak by se to projevilo v Česku?
Evropa v roce 2025: rekordní tepla, tající ledovce a stoupající moře — co to znamená pro Česko?
30.4.2026
Klimatická zpráva Evropy 2025: rekordní tepla, tající ledovce a stoupající moře. Starý kontinent se otepluje více než dvakrát rychleji než zbytek planety. Jaké konkrétní dopady to má na střední Evropu a Česko?
Evropa zaznamenala rekordní teplo, ztrátu ledovců a mořské extrémy, uvádí zpráva o stavu klimatu 2024
29.4.2026
Evropa prožila nejteplejší rok v historii. Zpráva o stavu klimatu 2024 odhaluje rekordní teploty, tající ledovce i extrémní povodně, které zasáhly i Česko. Jaké další varovné signály přináší data vědců?
Mořský proud, který pohání Evropu, může kolabovat. Co to znamená pro naše klima?
28.4.2026
Vědecká studie varuje před možným kolapsem atlantické cirkulace (AMOC). I když planeta průměrně otepluje, Evropa by mohla čelit extrémním mrazům, které převáží nad globálním růstem teplot.
Benátky v ohni klimatické krize: Stoupající hladina moří mění tvář historického města
27.4.2026
Benátky, ikona světového dědictví, čelí neúprosným vodám. Stoupající hladina moří a klimatická změna mění osud tohoto města. Zjistěte, proč je tento problém globálním varováním pro nás všechny.
Grónské ledovce ztrácejí více ledu, než vědci tušili. Hrozí rychlejší růst hladin moří
27.4.2026
Nové studie odhalily, že Grónsko ztratilo o více než bilion tun ledu navíc. Největší ledovce jsou citlivější, než se zdálo, a tempo tání se zrychluje. Co to znamená pro budoucnost moří i počasí ve střední Evropě?
