Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák
Zatímco ve střední Evropě panují v zimních měsících teploty kolem nuly a oblohu často halí šedivá inverzní oblačnost, statisíce německých turistů mění své zimní destinace. Místo klasických evropských letovisek jako Mallorca nebo turecká riviéra míří stále častěji k břehům Rudého moře. Důvod je prostý – subtropické pouštní klima Egypta nabízí v zimě to, co žádná evropská destinace nedokáže: téměř jisté slunce, denní teploty nad 22 °C a teplé moře. Podle údajů cestovních kanceláří se Egypt stal jednou z nejrychleji rostoucích zimních destinací pro německé turisty a tento trend má své pevné meteorologické opodstatnění.

Subtropická poušť u moře: jaké klima čeká turisty v zimě

Oblast egyptského pobřeží Rudého moře, kde leží známá letoviska jako Hurghada, Marsa Alam či Šarm aš-Šajch, spadá do subtropického aridního podnebí. To je v zimním období mimořádně stabilní a předvídatelné – pro meteorology vděčný typ klimatu, pro turisty doslova zimní ráj. V lednu, tedy nejchladnějším měsíci roku, se průměrné denní maximum v Hurghadě pohybuje okolo 22,2 °C, přičemž ani noční minima neklesají pod 11,4 °C. Pro srovnání: v Berlíně dosahuje lednové denní maximum v průměru jen 3,3 °C a v Praze 2,6 °C. Rozdíl činí zhruba 19 °C – což je při plánování dovolené rozhodující faktor. Slunce svítí na pobřeží Rudého moře v zimě 8 až 10 hodin denně s průměrnou roční délkou slunečního svitu přes 3 500 hodin. Oblačnost je minimální – v prosinci, lednu i únoru se pohybuje mezi 20 a 25 %. Srážky jsou prakticky nulové: celoroční úhrn činí pouhých 25 mm, přičemž v zimních měsících spadne maximálně několik milimetrů.

Moře, které nezebe: teplota vody jako klíčový faktor

Zatímco ve Středozemním moři klesá teplota vody v zimě na 14–16 °C a koupání je bez neoprenu téměř nemyslitelné, Rudé moře si i v nejchladnějších měsících udržuje teplotu 21–23 °C. V únoru, kdy je voda nejstudenější, neklesá pod 21 °C, a od dubna již atakuje 22–24 °C. Tento fenomén souvisí s geografickou polohou a uzavřeným charakterem Rudého moře. Jde o nejužší a zároveň nejseverněji položené tropické moře na světě, které je ze všech stran obklopeno pouštními oblastmi. Výměna vody s Indickým oceánem probíhá pouze úzkým průlivem Báb-al-Mandab, a proto se vodní masa v létě silně prohřívá a v zimě jen pozvolna ochlazuje. V létě přitom teplota vody dosahuje až 28–30 °C, díky čemuž i v zimním období zůstává Rudé moře výrazně teplejší než jakákoli evropská vodní plocha.

Proč právě Němci? Klimatická motivace středoevropského turisty

Německo, stejně jako Česko, leží v mírném kontinentálním klimatickém pásu, kde jsou zimy charakteristické krátkými dny, nízkými teplotami a častou oblačností. Průměrná délka slunečního svitu v německých městech činí v prosinci jen 1–2 hodiny denně, v Praze dokonce ještě méně. Připočteme-li časté inverzní počasí s mlhami, které ve střední Evropě v zimě převládá, je jasné, proč touha po slunci a teple žene turisty stále jižněji. Německé cestovní kanceláře v zimní sezóně 2025/2026 zaznamenaly výrazný nárůst rezervací do Egypta. Podle dat německého svazu cestovního ruchu (DRV) stoupl počet německých turistů v Egyptě meziročně přibližně o 15–20 %. Klasické evropské zimní destinace jako Kanárské ostrovy (průměrná lednová teplota 18 °C) nebo turecká Antalye (10–15 °C s vysokou pravděpodobností deště) tak začínají ztrácet svou dominantní pozici. Tento posun souvisí i s rostoucí oblibou konceptu all-inclusive dovolené, kde je jistota počasí naprosto klíčová. Turista, který zaplatí týdenní pobyt u moře, chce mít téměř stoprocentní jistotu, že bude svítit slunce – a tu subtropická poušť jednoznačně poskytuje.

Změna klimatu a zimní turistika: dlouhodobý trend

Současný přesun zimní turistiky jižním směrem nelze oddělit od širšího kontextu klimatické změny. Evropa se otepluje – podle dat Copernicus Climate Change Service byla zima 2024/2025 v Evropě jako celku o 1,8 °C teplejší než průměr let 1991–2020. Toto oteplování však není rovnoměrné a paradoxně může zvyšovat zájem o vzdálenější subtropické destinace. Proč? Léta ve Středomoří jsou stále extrémnější – vlny veder dosahují v Řecku, Španělsku i Turecku pravidelně přes 40 °C, což činí letní dovolenou v těchto destinacích pro mnohé Evropany nesnesitelnou. Mnozí proto přesouvají středomořské pobyty do jara či podzimu a na zimu hledají destinaci s garantovaným teplem – typicky právě Egypt. Zároveň klimatické modely naznačují, že oblast Rudého moře bude i nadále patřit k nejstabilnějším zimním destinacím. Zatímco evropské Alpy bojují s úbytkem sněhové pokrývky a zimní střediska investují do umělého zasněžování, egyptské pobřeží těží z toho, že subtropické pouštní klima je extrémně odolné vůči meziročním výkyvům.

Co to znamená pro české turisty?

Český trh kopíruje německé trendy s mírným zpožděním. Zatímco němečtí turisté jsou v Egyptě již etablovanou skupinou, české cestovní kanceláře zaznamenávají první výraznější nárůsty zájmu o zimní pobyty u Rudého moře. Důvody jsou totožné: letová vzdálenost z Prahy do Hurghady činí přibližně 4 hodiny (srovnatelné s Kanárskými ostrovy), cenová dostupnost je díky egyptské libře výhodná a klimatická jistota je bezkonkurenční. Pro meteorology i klimatology představuje tento trend zajímavou případovou studii: počasí a klima nejsou jen vědeckými veličinami, ale stále více určují ekonomické toky v cestovním ruchu. Tam, kde je slunce a teplo garantované pouštním podnebím, peníze a turisté plynou.

Je koupání v Rudém moři v zimě opravdu příjemné?

Teplota vody se v zimě pohybuje mezi 21 a 23 °C, což je na hranici komfortního koupání. Pro Evropana zvyklého na chladnější vodu je to většinou přijatelné – zejména v odpoledních hodinách, kdy vzduch dosahuje 22–24 °C. Většina hotelových bazénů je navíc vyhřívaná.

Hrozí v Egyptě v zimě nějaké extrémní meteorologické jevy?

Subtropické pouštní klima je v zimě velmi stabilní. Extrémní jevy jako písečné bouře (chamsin) se vyskytují hlavně na jaře – od března do května. Občasný pokles nočních teplot k 5–7 °C je nejvýraznějším výkyvem, ale trvá jen několik hodin a přes den se teplota rychle vrací nad 20 °C.

Mění se klima Rudého moře v důsledku globálního oteplování?

Ano, i Rudé moře se otepluje – průměrná teplota vody vzrostla za posledních 30 let přibližně o 0,5–0,7 °C. To sice krátkodobě zvyšuje atraktivitu pro zimní turistiku, ale dlouhodobě představuje hrozbu pro unikátní korálové útesy, které jsou na stabilní teplotu vody citlivé. Hromadné bělení korálů bylo v Rudém moři zaznamenáno například během letních vln veder v letech 2020 a 2024.