Evropa v roce 2025: rekordní tepla, tající ledovce a stoupající moře — co to znamená pro Česko?

Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent

Podle nejnovějších dat C3S a WMO je Evropa nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Od poloviny 90. let 20. století se teploty v Evropě zvyšují tempem přibližně 0,56 °C za dekádu, což je více než dvojnásobek globálního průměru 0,27 °C za dekádu. Ve srovnání s předindustriální úrovní (1850–1900) je Evropa nyní teplejší přibližně o 2,5 °C, zatímco celosvětový průměr činí zhruba 1,4 °C.

Toto mimořádně rychlé oteplování není náhodné. Kromě rostoucích emisí skleníkových plynů hrají roli i regionální faktory: změny atmosférické cirkulace, které přinášejí častější a intenzivnější letní vlny veder, pokles znečištění ovzduší (méně aerosolů znamená více slunečního záření dopadajícího na povrch) a ubývání sněhové pokrývky, která dříve odrážela sluneční energii zpět do vesmíru. Podrobněji o příčinách oteplování Evropy

Rychlost oteplování přitom není po celé Evropě stejná. Nejrychleji se otepluje východní a jihovýchodní Evropa a části střední Evropy včetně Alp, kde teplota stoupla o 0,5 až 1 °C za dekádu. Pro srovnání, západní a jihozápadní Evropa zaznamenala oteplení zhruba 0,2 až 0,5 °C za dekádu. Arktida, jejíž součástí je evropský sektor, se pak otepluje nejrychleji na světě – na Špicberkách dokonce o 1,5 až 2 °C za dekádu.

Rok 2025 přinesl další teplotní rekordy

Rok 2025 byl pro Evropu extrémní. Podle údajů WMO pro oblast regionálního sdružení RA VI (která zahrnuje Evropu, Grónsko, Jižní Kavkaz a část Blízkého východu) šlo o nejteplejší rok v historii měření. Pro území evropské domény C3S se jednalo o třetí nejteplejší rok v souboru ERA5 a druhý nejteplejší v datasetu E-OBS.

Téměř celý evropský kontinent – minimálně 95 % rozlohy – zaznamenal v roce 2025 nadprůměrné roční teploty. Rekordní hodnoty byly naměřeny v několika oblastech, včetně západní Skandinávie, Grónska, Islandu, Spojeného království a západního Ruska. Několik severských zemí hlásilo svůj nejteplejší rok vůbec: Spojené království, Norsko a Island. Irsko, Švédsko a Finsko zaznamenaly druhý nejteplejší rok v historii.

Střední Evropa, kam patří i Česko, sice nezaznamenala tak extrémní anomálie jako severní části kontinentu, přesto byly teploty výrazně nadprůměrné – v centrální Evropě až o 1 °C vyšší než obvykle. Zima a jaro přinesly v některých fázích mimořádné teplotní výkyvy: v lednu a březnu dosahovaly maximální teploty ve východní Evropě až 6 až 8 °C nad průměr.

Všechna čtyři roční období roku 2025 patřila mezi čtyři nejteplejší od začátku měření. Plocha Evropy, která v zimě zažívá dva týdny v kuse mrazivé dny s teplotou pod nulou, se neustále zmenšuje. Oproti období 1961–1990 je tato oblast výrazně menší a v roce 2025 byla podstatně podprůměrná. Teplotní data za rok 2025

Tající ledovce a Grónský ledový štít

Evropské ledovce v roce 2025 opět zaznamenaly čistou ztrátu hmoty. Nejvíce postižen byl Island, kde ledovce ztratily v průměru 1,55 metru vodního ekvivalentu – druhá největší ztráta od roku 1976. Střední Evropa včetně Alp zaznamenala průměrnou ztrátu 1,38 metru vodního ekvivalentu. I Špicberky, jedno z nejrychleji se oteplujících míst na planetě, ztratily průměrně 1,21 m w.e.

Celková globální ztráta ledovců v roce 2025 činila přibližně 410 gigatun (Gt) ledu, což odpovídá zvýšení hladiny světového oceánu o 1,1 mm. Od roku 1975 se kumulativní ztráta ledu vyšplhala na přibližně 9 580 Gt, což představuje nárůst hladiny moří o 26,4 mm.

Grónský ledový štít, který obsahuje dostatek sladké vody ke zvýšení globální hladiny moří o zhruba sedm metrů, ztratil v hydrologickém roce 2025 přibližně 139 Gt ledu. Šlo o 29. po sobě jdoucí rok čisté ztráty. I přes vyšší než průměrné jarní a letní srážky, které částečně utlumily tání, přispěl tento úbytek ke zvýšení hladiny moří o 0,4 mm. Ledovce v roce 2025

Oceán v úplňku: rekordní teploty a mořské vlny veder

Evropské mořské oblasti zažily v roce 2025 další extrémní rok. Průměrná teplota povrchu moře (SST) pro evropskou oblast dosáhla rekordních 10,94 °C – nejvyšší hodnoty vůbec a to již čtvrtý rok po sobě. Středozemní moře zaznamenalo druhou nejvyšší průměrnou teplotu v historii: 21,35 °C, což je 1,03 °C nad průměrem.

Mimořádně znepokojivý je vývoj tzv. mořských vln veder (marine heatwaves). V roce 2025 zasáhly silné nebo extrémní mořské vlny veder rekordních 86 % evropské mořské oblasti. Pro těžké nebo extrémní podmínky samotné to bylo 36 %, rovněž rekord. Ve Středozemním moři prožilo každé místo alespoň jeden den se silnou mořskou vlnou vedra – a to už třetím rokem po sobě.

V červenci a srpnu 2025 postihla výjimečná vlna veder i Norské moře, kde teplota vody dosáhla 15,5 °C, což je nový rekord. Tento jev posiloval i extrémní veder nad pevninou v subarktické Fennoskandii. Stav evropských oceánů v roce 2025

Stoupající hladina moří akceleruje

Od roku 1999 vzrostla globální průměrná hladina moří přibližně o 9,4 cm. Tempo stoupání se zrychlilo: z průměrných 2,9 mm ročně v období 1999–2009 na 3,8 mm ročně v letech 2015–2025. V evropských vodách se hladina zvedá tempem 2 až 4 mm za rok.

Zhruba 30 % tohoto vzestupu způsobuje tepelná roztažnost mořské vody, přibližně 60 % tání ledovců a ledových příkrovů Grónska a Antarktidy. Zbývajících 10 % připadá na změny v uložení vody na pevnině. Zpráva C3S/WMO zdůrazňuje, že pro každý centimetr vzestupu hladiny moří je na celém světě ohroženo přílivem zhruba šest milionů lidí. Data o hladině moří

Co to znamená pro Česko a střední Evropu?

I když Česko neleží u moře a nemusí se přímo potýkat se stoupající hladinou oceánů, dopady klimatických změn v Evropě se nás dotýkají zcela konkrétně. Střední Evropa patří mezi nejrychleji se oteplující oblasti kontinentu a Alpské ledovce – zdroj vody pro povodí Dunaje – tají dramatickým tempem. To dlouhodobě ohrožuje zásoby pitné vody i průmyslového využití v období sucha.

České zemědělství již nyní pociťuje důsledky častějších vln veder, delších období sucha a nestabilních srážek. Příkladem mohou být dopady sucha z let 2018–2019 nebo extrémní teploty během letních měsíců, které zvyšují nároky na zavlažování a snižují výnosy. Změny v atmosférické cirkulaci navíc přinášejí intenzivnější konvektivní bouře s přívalovými srážkami a kroupami, jejichž škody na úrodě a majetku rostou.

Podle šesté hodnotící zprávy IPCC (AR6) se teploty v Evropě budou zvyšovat rychleji než celosvětový průměr a četnost i intenzita horkých extrémů poroste. To se promítne do zemědělství, zdravotnictví, vodního hospodářství, ekosystémů i biodiverzity. Adaptace na tyto změny – od zadržování vody v krajině přes úpravy staveb až po změny v zemědělských postupech – není možné odkládat.

Evropská klimatická zpráva za rok 2025 je dalším jasným signálem: klima se mění rychleji, než jsme si ještě před několika desetiletími dokázali představit. Data jsou neúprosná a rozhodnutí, která dnes činíme, určí podobu života v Česku i celé Evropě pro nadcházející generace.