Ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák

Starý kontinent se otepluje více než dvakrát rychleji než zbytek planety. Nová klimatická zpráva Evropy za rok 2025, kterou připravily služba Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světová meteorologická organizace (WMO), přináší další varovná čísla: rekordní teploty, tající ledovce, stoupající hladina moří a oceány v úplňku. Jaké konkrétní dopady to má na střední Evropu a Česko?

Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent

Podle nejnovějších dat C3S a WMO je Evropa nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Od poloviny 90. let 20. století se teploty v Evropě zvyšují tempem přibližně 0,56 °C za dekádu, což je více než dvojnásobek globálního průměru 0,27 °C za dekádu. Ve srovnání s předindustriální úrovní (1850–1900) je Evropa nyní teplejší přibližně o 2,5 °C, zatímco celosvětový průměr činí zhruba 1,4 °C.

Toto mimořádně rychlé oteplování není náhodné. Kromě rostoucích emisí skleníkových plynů hrají roli i regionální faktory: změny atmosférické cirkulace, které přinášejí častější a intenzivnější letní vlny veder, pokles znečištění ovzduší (méně aerosolů znamená více slunečního záření dopadajícího na povrch) a ubývání sněhové pokrývky, která dříve odrážela sluneční energii zpět do vesmíru. Podrobněji o příčinách oteplování Evropy

Rychlost oteplování přitom není po celé Evropě stejná. Nejrychleji se otepluje východní a jihovýchodní Evropa a části střední Evropy včetně Alp, kde teplota stoupla o 0,5 až 1 °C za dekádu. Pro srovnání, západní a jihozápadní Evropa zaznamenala oteplení zhruba 0,2 až 0,5 °C za dekádu. Arktida, jejíž součástí je evropský sektor, se pak otepluje nejrychleji na světě – na Špicberkách dokonce o 1,5 až 2 °C za dekádu.

Rok 2025 přinesl další teplotní rekordy

Rok 2025 byl pro Evropu extrémní. Podle údajů WMO pro oblast regionálního sdružení RA VI (která zahrnuje Evropu, Grónsko, Jižní Kavkaz a část Blízkého východu) šlo o nejteplejší rok v historii měření. Pro území evropské domény C3S se jednalo o třetí nejteplejší rok v souboru ERA5 a druhý nejteplejší v datasetu E-OBS.

Téměř celý evropský kontinent – minimálně 95 % rozlohy – zaznamenal v roce 2025 nadprůměrné roční teploty. Rekordní hodnoty byly naměřeny v několika oblastech, včetně západní Skandinávie, Grónska, Islandu, Spojeného království a západního Ruska. Několik severských zemí hlásilo svůj nejteplejší rok vůbec: Spojené království, Norsko a Island. Irsko, Švédsko a Finsko zaznamenaly druhý nejteplejší rok v historii.

Střední Evropa, kam patří i Česko, sice nezaznamenala tak extrémní anomálie jako severní části kontinentu, přesto byly teploty výrazně nadprůměrné – v centrální Evropě až o 1 °C vyšší než obvykle. Zima a jaro přinesly v některých fázích mimořádné teplotní výkyvy: v lednu a březnu dosahovaly maximální teploty ve východní Evropě až 6 až 8 °C nad průměr.

Všechna čtyři roční období roku 2025 patřila mezi čtyři nejteplejší od začátku měření. Plocha Evropy, která v zimě zažívá dva týdny v kuse mrazivé dny s teplotou pod nulou, se neustále zmenšuje. Oproti období 1961–1990 je tato oblast výrazně menší a v roce 2025 byla podstatně podprůměrná. Teplotní data za rok 2025

Tající ledovce a Grónský ledový štít

Evropské ledovce v roce 2025 opět zaznamenaly čistou ztrátu hmoty. Nejvíce postižen byl Island, kde ledovce ztratily v průměru 1,55 metru vodního ekvivalentu – druhá největší ztráta od roku 1976. Střední Evropa včetně Alp zaznamenala průměrnou ztrátu 1,38 metru vodního ekvivalentu. I Špicberky, jedno z nejrychleji se oteplujících míst na planetě, ztratily průměrně 1,21 m w.e.

Celková globální ztráta ledovců v roce 2025 činila přibližně 410 gigatun (Gt) ledu, což odpovídá zvýšení hladiny světového oceánu o 1,1 mm. Od roku 1975 se kumulativní ztráta ledu vyšplhala na přibližně 9 580 Gt, což představuje nárůst hladiny moří o 26,4 mm.

Grónský ledový štít, který obsahuje dostatek sladké vody ke zvýšení globální hladiny moří o zhruba sedm metrů, ztratil v hydrologickém roce 2025 přibližně 139 Gt ledu. Šlo o 29. po sobě jdoucí rok čisté ztráty. I přes vyšší než průměrné jarní a letní srážky, které částečně utlumily tání, přispěl tento úbytek ke zvýšení hladiny moří o 0,4 mm. Ledovce v roce 2025

Oceán v úplňku: rekordní teploty a mořské vlny veder

Evropské mořské oblasti zažily v roce 2025 další extrémní rok. Průměrná teplota povrchu moře (SST) pro evropskou oblast dosáhla rekordních 10,94 °C – nejvyšší hodnoty vůbec a to již čtvrtý rok po sobě. Středozemní moře zaznamenalo druhou nejvyšší průměrnou teplotu v historii: 21,35 °C, což je 1,03 °C nad průměrem.

Mimořádně znepokojivý je vývoj tzv. mořských vln veder (marine heatwaves). V roce 2025 zasáhly silné nebo extrémní mořské vlny veder rekordních 86 % evropské mořské oblasti. Pro těžké nebo extrémní podmínky samotné to bylo 36 %, rovněž rekord. Ve Středozemním moři prožilo každé místo alespoň jeden den se silnou mořskou vlnou vedra – a to už třetím rokem po sobě.

V červenci a srpnu 2025 postihla výjimečná vlna veder i Norské moře, kde teplota vody dosáhla 15,5 °C, což je nový rekord. Tento jev posiloval i extrémní veder nad pevninou v subarktické Fennoskandii. Stav evropských oceánů v roce 2025

Stoupající hladina moří akceleruje

Od roku 1999 vzrostla globální průměrná hladina moří přibližně o 9,4 cm. Tempo stoupání se zrychlilo: z průměrných 2,9 mm ročně v období 1999–2009 na 3,8 mm ročně v letech 2015–2025. V evropských vodách se hladina zvedá tempem 2 až 4 mm za rok.

Zhruba 30 % tohoto vzestupu způsobuje tepelná roztažnost mořské vody, přibližně 60 % tání ledovců a ledových příkrovů Grónska a Antarktidy. Zbývajících 10 % připadá na změny v uložení vody na pevnině. Zpráva C3S/WMO zdůrazňuje, že pro každý centimetr vzestupu hladiny moří je na celém světě ohroženo přílivem zhruba šest milionů lidí. Data o hladině moří

Co to znamená pro Česko a střední Evropu?

I když Česko neleží u moře a nemusí se přímo potýkat se stoupající hladinou oceánů, dopady klimatických změn v Evropě se nás dotýkají zcela konkrétně. Střední Evropa patří mezi nejrychleji se oteplující oblasti kontinentu a Alpské ledovce – zdroj vody pro povodí Dunaje – tají dramatickým tempem. To dlouhodobě ohrožuje zásoby pitné vody i průmyslového využití v období sucha.

České zemědělství již nyní pociťuje důsledky častějších vln veder, delších období sucha a nestabilních srážek. Příkladem mohou být dopady sucha z let 2018–2019 nebo extrémní teploty během letních měsíců, které zvyšují nároky na zavlažování a snižují výnosy. Změny v atmosférické cirkulaci navíc přinášejí intenzivnější konvektivní bouře s přívalovými srážkami a kroupami, jejichž škody na úrodě a majetku rostou.

Podle šesté hodnotící zprávy IPCC (AR6) se teploty v Evropě budou zvyšovat rychleji než celosvětový průměr a četnost i intenzita horkých extrémů poroste. To se promítne do zemědělství, zdravotnictví, vodního hospodářství, ekosystémů i biodiverzity. Adaptace na tyto změny – od zadržování vody v krajině přes úpravy staveb až po změny v zemědělských postupech – není možné odkládat.

Evropská klimatická zpráva za rok 2025 je dalším jasným signálem: klima se mění rychleji, než jsme si ještě před několika desetiletími dokázali představit. Data jsou neúprosná a rozhodnutí, která dnes činíme, určí podobu života v Česku i celé Evropě pro nadcházející generace.

Proč se Evropa otepluje rychleji než zbytek světa?

Kromě globálního nárůstu skleníkových plynů hrají roli i regionální faktory: změny atmosférické cirkulace přinášejí častější vlny veder, nižší znečištění ovzduší umožňuje více slunečního záření dopadnout na povrch a ubývání sněhové pokrývky snižuje odrazivost (albedo), takže země více tepla absorbuje.

Jak oteplování ovlivňuje zásoby pitné vody ve střední Evropě?

Tání alpských ledovců, které zásobují povodí Dunaje, dlouhodobě snižuje dostupnost vody v období sucha. Zároveň častější vlny veder a delší období bez srážek zvyšují odpařování a snižují hladiny podzemních vod.

Co je to mořská vlna vedra (marine heatwave) a proč je nebezpečná?

Marine heatwave je prodloužené období neobvykle vysoké teploty povrchu moře. Narušuje mořské ekosystémy a rybářství, může způsobovat hromadné úhyny organismů a zesiluje vlny veder na přilehlém pevninském území prostřednictvím zvýšené vlhkosti a energie.