Ráno s mrazem uprostřed května
Přestože je polovina května a stromy jsou dávno v plném listu, nedělní svítání přineslo do českých a moravských kotlin chlad, který překvapil i ostřílené meteorology. Konstantinovy Lázně na severním Plzeňsku zaznamenaly minimum −0,2 °C, což je hodnota, která se běžně vyskytuje spíše v březnu než ve druhé polovině května.
Nebyla to jediná stanice, která se přiblížila bodu mrazu. Jablonec nad Nisou hlásil ranní minimum 0,4 °C, Nová Paka klesla na 1,3 °C, Nové Město pod Smrkem na 1,5 °C a Chotěšov na jižním Plzeňsku na 1,7 °C. Také Frýdlant v Čechách se probouzel do pouhých 1,8 °C.
„Ledoví muži oficiálně skončili 15. května svátkem svaté Žofie, ale letošní rok ukazuje, že příroda se kalendářem neřídí," komentuje situaci redakce i-meteo.cz. Chladné noci s vyjasněním a slabým větrem přinesly do údolí a kotlin radiační ochlazování, které poslalo teploty těsně nad – a v jednom případě i pod – nulu.
Dvacet stupňů ve středních Čechách – místy až letní den
Kdo se probudil do chladného rána, odpoledne se dočkal odměny. Ve středním Polabí a v Praze teploty překonaly hranici dvaceti stupňů. Neratovice centrum i Kojetice u Prahy shodně naměřily 20,3 °C, což představovalo nejvyšší hodnoty dne. Brno Královo Pole dosáhlo na 19 °C a Staré Ouholice u Mělníka na 17,9 °C.
Praha samotná se držela lehce pod dvacítkou: Praha 5 Jinonice naměřila maximum 16,9 °C, zatímco Kladno hlásilo 16,1 °C. Pro milovníky tepla to byl příjemný, byť ne horký jarní den. Slunce mělo dostatek prostoru – především na západ od Českomoravské vrchoviny – a obloha zůstávala po většinu dne jasná až polojasná.
Morava a Slezsko pod přívaly deště
Zcela jiný obrázek nabízely stanice na východě republiky. Zatímco v Čechách neukápla ani kapka, Morava a Slezsko se potýkaly s vydatnými a vytrvalými srážkami. Zašová na Valašsku nasbírala během jediného dne 21,9 mm – to je více než polovina obvyklého květnového týdenního úhrnu. Václavovice na Ostravsku zaznamenaly 14 mm, Hladké Životice na Novojičínsku 9,8 mm a Čechtice na Benešovsku 7,5 mm.
Výrazné srážky hlásily i další stanice: Horní Bojanovice na Břeclavsku (6,6 mm), Losiná u Plzně (6,6 mm) a Sudoměřice nad Moravou na Hodonínsku (5,8 mm). I slovenská Levoča pod Tatrami přidala 1,2 mm.
Teploty na východě přitom zůstávaly výrazně nižší než v Čechách. V Zašové se maximum zastavilo na pouhých 10 °C, Šternberk hlásil 12,8 °C a Hladké Životice dokonce jen 9,8 °C. Byl to den, kdy jste na západ od Brna vytahovali sluneční brýle a na východě deštníky.
Vítr na východě – nárazy přes 30 km/h
Déšť na Moravě a ve Slezsku doprovázel čerstvý vítr. Stanice Václavovice u Ostravy zaznamenala náraz 31,3 km/h, Žerotín na Olomoucku 29,5 km/h a Sudoměřice nad Moravou 25,7 km/h. Nejsilnější vítr však hlásila slovenská Levoča, kde poryv dosáhl 38,5 km/h.
Vítr foukal převážně ze severních směrů, což vysvětluje i nižší pocitové teploty na východě. V Císařově na Přerovsku pocitová teplota klesla na 6,3 °C při reálných 8,4 °C, v Sudoměřicích bylo pociťováno 6,9 °C místo 8,5 °C.
Proč takový kontrast? Rozhraní ovlivnilo Česko
Za dramatickým kontrastem mezi západem a východem stojí rozhraní mezi tlakovou výší na severozápadě a brázdou nízkého tlaku nad východní Evropou. Zatímco Čechy se ocitly v suchém a stabilním vzduchu na zadní straně anticyklóny, Morava a Slezsko zůstaly pod vlivem vlhkého severního proudění, které přinášelo srážky a chladnější vzduch.
Tlak vzduchu tuto situaci potvrzuje. Stanice v Čechách hlásily hodnoty kolem 1014–1017 hPa, zatímco na východě byl tlak o málo vyšší (Brno Královo Pole 1025 hPa, Nové Město pod Smrkem 1028 hPa), což odpovídá rozhraní dvou vzduchových hmot.
Vyjasnění v západní polovině republiky pak vedlo k intenzivnímu nočnímu radiačnímu ochlazování – odtud ranní mrazíky. Na východě naopak oblačnost a déšť bránily jak nočnímu prochladnutí, tak dennímu oteplení.
Proč v květnu ještě mrzne, když už dávno skončili ledoví muži?
Ledoví muži (Pankrác, Servác, Bonifác – 12.–14. května) a Žofie (15. května) jsou statisticky chladným obdobím, ale nejsou jediným dnem, kdy může mrznout. Za jasných nocí se v údolích a kotlinách hromadí studený vzduch (radiační ochlazování) a teplota může klesnout pod nulu i ve druhé polovině května. Letošní rok ukazuje, že pozdní mrazíky nejsou výjimečné – podobné hodnoty byly zaznamenány i v předchozích letech kolem 17.–20. května.
Proč pršelo jen na Moravě a v Čechách bylo sucho?
Česko se 17. května 2026 nacházelo přesně na rozhraní dvou odlišných vzduchových hmot. Západ země ovlivňovala tlaková výše se suchým a stabilním vzduchem, zatímco nad východní Evropou se udržovala brázda nízkého tlaku, která přinášela vlhkost a srážky. Rozhraní procházelo přibližně po linii Českomoravské vrchoviny – odtud výrazný západo-východní kontrast.
Dá se očekávat, že mrazíky poškodí úrodu?
Ranní minimum –0,2 °C v Konstantinových Lázních bylo ojedinělé a většina stanic se udržela nad nulou. Nicméně v údolích a mrazových kotlinách mohlo dojít k přízemnímu mrazu, který může poškodit citlivé plodiny (například kvetoucí ovocné stromy nebo zeleninu). Rozsáhlejší škody však díky ojedinělosti jevu a tomu, že šlo spíše o lokální mrazové kapsy, hlášeny nejsou. Sadaři v rizikových polohách by přesto měli zůstat obezřetní i v následujících dnech.
