Teploty moří, dění nad oceány a pobřežní počasí.
Super El Niño 2026: Oceán se „rozpáli“ do rekordních teplot. Co to znamená pro globální klima?
Vědci varují před možným vznikem jednoho z nejsilnějších jevů El Niño v historii. Teploty v centrálním Pacifiku již dosahují rekordních hodnot a jejich další růst může mít zásadní dopady na globální počasí, zemědělství i ekonomiku.
Lekce z indických hor: Jak domorodé tradice mohou pomoci v boji proti klimatické změně
Zatímco svět hledá technologické řešení klimatické krize, indické pohoří Niyamgiri ukazuje, že klíč k přežití může tkvit v hlubokém spojení člověka s přírodou. Jak ochrana biodiverzity ovlivňuje globální klima?
Bouřky, blesky a ohánějící se oceány: Proč extrémní počasí mění tvář naší planety?
Silné bouřkové vlny s doprovodným krupobitím zasáhly několik regionů ČR. Zatímco blesky představují přímé nebezpečí, rekordně rostoucí teploty světových moří signalizují hlubší klimatické změny.
Příroda v boji proti ohni: Jak 600 koz chrání kalifornské pobřeží před rozsáhlými požáry
V Half Moon Bay se odehrává fascinující, ale důležitý přírodní proces. Stovky koz pomáhají snižovat riziko ničivých požárů tím, že čistí terén od suché vegetace. Podívejte se, jak biologická kontrola funguje v éře klimatických změn.
Tornádo na Moravě: Ničivý větrný vír proměnil vesnice v sutiny – co o těchto extrémních quitech víme?
Dramatické záběry hasičů ukazují ničivé tornádo, které zasáhlo Moravu. Podíváme se na příčiny tohoto meteorologického jevu, jeho průběh a to, proč se podobné události v našich zemích stávají stále častějšími.
Kaspijské moře mizí: Dramatický úbytek hladiny ohrožuje celé regiony a ekosystémy
Největší jezero světa čelí bezprecedentní krizi. Kombinace klimatických změn a lidské činnosti může do konce století snížit hladinu až o 21 metrů, což proměním klíčové přístavy v poušť a ohrozí život milionů lidí.
Santos vs. oceán: Brazílie investuje miliony do ochrany před stoupající hladinou a záplavami
Město Santos v Brazílii spustilo rozsáhlý plán za 200 milionů reais, který má chránit infrastrukturu i stovky tisíc obyvatel před důsledky klimatické změny. Projekt řeší nejen stoupající hladinu moře, ale i stabilizaci budov ohrožených erozí.
Počasí nad Fehmarnskou úžinou: Jak Baltické moře ovlivňuje stavbu nejdelšího podmořského tunelu světa
Pod hladinou Fehmarnské úžiny vzniká nejdelší podmořský tunel světa. Megastavba mezi Dánskem a Německem však čelí extrémně proměnlivému počasí Baltu — a právě meteorologické podmínky rozhodují o tempu celé stavby.
Šanghaj v ohrožení: Moře stoupá, pevnina klesá. Nová studie varuje před katastrofickým scénářem pro rok 2100
Některé části Šanghaje klesly během 20. století o více než metr, zatímco mořská hladina stoupá nejrychleji za 4000 let. Nová analýza v PLOS One poprvé spočítala, co tato kombinace znamená — a výsledky jsou alarmující.
Oceán jako klíč k přežití: Proč musí ochrana moří a klimatická politika jít ruku v ruce
Globální klima a zdraví našich oceánů jsou dvě strany téže mince. Nový dialog v rámci UNFCCC odhaluje, jak synergie mezi biodiverzitou a oceánem mohou rozhodnout o stabilitě planety i pro nás v Česku.
Středa 17. června 2026: Břeclav atakovala třicítku, sever Čech skrápěl déšť. Jižní Morava zůstala na suchu
Zatímco Břeclav se prohřála na 29,4 °C a jižní Morava neviděla ani kapku deště, severní Čechy spláchlo až 5 mm srážek. Teplotní amplituda mezi ránem a odpolednem přesáhla 16 stupňů. Jak vypadala středa 17. června na meteostanicích i-meteo.cz?
Antarktida v červnu 2026: 15,4 °C uprostřed polární zimy a mořský led chybí o rozloze Francie
Argentinská stanice Esperanza naměřila 6. června 2026 rekordních 15,4 °C — o více než 20 stupňů nad normál. Tři týdny bez mrazu, holá zem místo sněhu a chybějící mořský led o rozloze Francie. Vědci bijí na poplach kvůli stabilitě ledovců i mořské hladině.
Hrozba u pobřeží Texasu: Potenciální tropický cyklon může zasáhnout americké státy
Meteorologové sledují oblast Invest 90L, která by mohla vyvinout tropickou bouři. Pobřežní oblasti Texasu jsou již pod hlídacím režimem. Zjistěte, co to znamená pro bezpečnost a jaký vliv má tento jev na globální počasí.
Gigantická mořská transformátorová stanice v Číně: Jak technologie pod hladinou mění pravidla hry pro větrnou energii
Čína úspěšně instalovala masivní 22tisícitunovou platformu pro přenos 1,1 GW větrné energie. Skutečný technologický posun však leží v inovativním řešení pod hladinou oceánu.
Pondělí 15. června 2026: Sever Čech skrápěl déšť, Morava se vyhřívala na 24 °C a vítr v nárazech přesáhl 46 km/h
Zatímco Břeclav hlásila příjemných 23,9 °C a jižní Morava se těšila ze suchého dne, severní Čechy a Slezsko bičoval vítr o rychlosti až 47 km/h. Nejvíce srážek — 13,6 mm — spadlo ve Frýdlantu. Pondělí přineslo klasický kontrast českého počasí.
Světový den oceánů 2026: Proč je porozumění mořskému prostředí klíčem k přežití globální ekonomiky i klimatu
Oceány nejsou jen zdrojem potravy a surovin, ale hlavním regulátorem našeho klimatu. Světový den oceánů 2026 připomíná, že bez hlubokého porozumění jejich fungování riskujeme kolaps ekosystémů i ekonomických systémů.
Čtvrtek 11. června 2026: Déšť dál bičuje Česko, Praha zalita 16,8 mm. Jižní Morava jediná nad 20 °C
Čtvrteční počasí pokračovalo v deštivém a chladném trendu. Praha Jinonice hlásí 16,8 mm srážek, teploty na většině území zůstaly pod 20 °C. Jižní Morava v čele s Brnem (24 °C) jako jediná připomínala červen. Noc na pátek bude opět studená.
Záplavy každých 100 let přicházejí dnes 12× častěji: průlomová studie mění, co víme o mořích
Záplavy, které pobřeží ohrožovaly jednou za sto let, dnes nastávají průměrně dvanáctkrát častěji. Nová studie v Nature Climate Change dokazuje, jak lidmi způsobené stoupání mořské hladiny přepsalo základní pravidla protipovodňového inženýrství.
Středozemní moře se „vaří“: Extrémní teplota vody může koncem června přivítat v Česku horkou vlnu
Teplá vlna v Středozemním moři se přesouvá na východ a začíná ovlivňovat atmosférické vzorce. To může koncem června znamenat pro střední Evropu i Česko období vysokých tlaků a sucha.
Podmořské sopky jako přírodní hnojivo oceánů: Nová studie odhaluje jejich roli v regulaci klimatu
Nový výzkum v Nature ukazuje, jak podmořské vulkány během dob ledových fungovaly jako přírodní hnojivo oceánů. Pokles mořské hladiny odbrzdil sopečnou činnost, což uvolňovalo železo a posilovalo oceánskou uhlíkovou pumpu.
