Co je to AMOC a proč je pro nás zásadní?
Abychom pochopili vážnost situace, musíme si nejprve vysvětlit, jak funguje tzv. atlantický dopravník. AMOC není jen jeden proud, ale komplexní systém cirkulace hlubinných a povrchových vod v Atlantickém oceánu. Tento mechanismus přenáší teplou, sáltou vodu z tropických oblastí směrem na sever, kde se ochlazuje, stává se těžší a klesá ke dnu, čímž pohání celý cyklus zpět na jih.
Tento proces je zodpovědný za to, že je klima v severní Evropě, včetně České republiky a sousedních zemí, výrazně mírnější, než by odpovídalo naší zeměpisné poloze. Bez tohoto přenosu tepla by naše zimy byly mnohem tvrdší a období vegetace výrazně kratší. Podle údajů Copernicus Climate Change Service je však tento mechanismus v posledních desetiletích zjevně oslaben.
Vědecké varování: Bod, z kterého není návratu
Nedávná studie publikovaná v časopise Geophysical Research Letters přináší alarmující zjištění. Výzkumníci se zaměřili na scénáře, v nichž by došlo k úplnému zastavení cirkulace. Výsledky naznačují, že ochlazující efekt kolapsu AMOC by mohl být silnější než efekt globálního oteplování způsobeného greenhouse gases.
Dr. René van Westen z Utrecht University, jeden z hlavních autorů studie, upozorňuje, že pokud se AMOC zhroutí, připravte se na extrémně studené zimy. V jeho modelech může dojít k situaci, kdy se v některých částech Evropy teploty v zimních měsících propadnou k extrémním hodnotám. Zatímco svět bude bojovat s vlnami veder, severní Evropa by mohla bojovat o přežití v mrazech, které nejsou v moderní historii běžné.
Extrémy, které si neladíme: Od Londýna po Oslo
Simulace v rámci výzkumu ukazují děsivé příklady. V Londýně by se mohly v jedné z deseti zim objevit extrémní teploty blízké -20 °C. Ještě dramatičtější jsou odhady pro Skandinávii. V norském Oslo by teploty mohly klesnout až k -48 °C. Takové extrémy by znamenaly naprostý kolaps infrastruktury, zemědělství i energetických sítí v těchto regionech.
Hlavní příčinou tohoto náhlého ochlazení je ztráta přenosu tepla z tropů a následné rozšíření mořského ledu v severních šířkách, což vytvoří zpětnou vazbu, která ochlazování ještě prohloubí. Je důležité zdůraznit, že vědci se v této studii nezaměřovali na to, kdy k tomu dojde, ale na to, co se stane, pokud k tomu dojde. To je klíčový rozdíl oproti předchozím modelům, které se často soustředily pouze na průměrné teplotní trendy.
Proč se to děje? Role tání ledovců
Hlavním viníkem je narušení rovnováhy soli a teploty v oceánu. Oteplování planety způsobuje masivní tání ledovců v Grónsku. Toto sladké, méně slané mořské vody proudí do oceánu a "ředí" slanost atlantických vod. Protože slaná voda je těžší a klesá ke dnu, je tento proces klíčový pro pohánění cirkulace. Příliš mnoho sladké vody z tajících ledovců funguje jako brzda, která může celý mechanismus zastavit.
Tento jev je v souladu s varováními IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu), který dlouhodobě upozorňuje na riziko tzv. tipping points (bodů zlomu). Jedná se o limity, po jejichž překročení se klimatický systém změní nevratně a velmi rychle.
Dopady na střední Evropu a Česko
Ačkoliv se extrémní mrazy jako -48 °C v Oslo zdají být pro nás vzdálené, dopady by byly i v České republice patrné. Změna AMOC by pravděpodobně vedla k nestabilitě meteorologických vzorců. Místo předvídatelného počasí by se naše klima mohlo stát mnohem více chaotickým.
Pro střední Evropu to může znamenat:
- Změny v srážkovém režimu: Přesun tmavých a vlhkých vzdušných hmot může změnit distribuci dešťů, což ovlivní zemědělství.
- Extrémní výkyvy: Přechody mezi extrémními vřeby a náhlými, hlubokými mrazy by mohly být častější.
- Zásahy do zemědělství: Krátké, ale velmi intenzivní mrazy v období vegetace by mohly drasticky snížit výnosy plodin.
I když se nemusíme bát, že by v Praze byla zima jako na Severním pólu, destabilizace globálního systému, který reguluje teploty, je varovným signálem pro celou lidskou civilizaci. Boj proti globálnímu oteplování není jen o tom, aby nebylo příliš horko, ale především o tom, abychom udrželi stabilitu klimatických systémů, na nichž závisí naše existence.
Může se AMOC skutečně zhroutit během našeho života?
Vědecká komunita je v tomto ohledu rozdělená. Některé modely naznačují, že kolaps může být blízko, jiné říkají, že je nepravděpodobný během tohoto století. Nicméně většina vědců se shoduje, že systém je v současnosti oslaben a riziko překročení bodu zlomu roste s každým dalším stupněm oteplení.
Jaké jsou hlavní příčiny oslabování těchto proudů?
Hlavní příčinou je zvýšený přísun sladké vody do severního Atlantiku, což způsobuje tání grónského ledovce a zvýšené srážky v polárních oblastech. Sladká voda je méně hustá než slaná, což brání vody v klesání ke dnu, což je motor celého proudu.
Můžeme kolaps AMOC zastavit?
Jedinou cestou je radikální snížení emisí skleníkových plynů a zpomalení globálního oteplování. Pokud se podaří zastavit rychlé tání ledovců, může se cirkulace stabilizovat, ale pokud bude bod zlomu překročen, proces bude velmi obtížné nebo nemožné obrátit.