Uprostřed antarktické zimy se stalo něco, co vědci označují jako „naprosto šílené". Na argentinské základně Esperanza na Antarktickém poloostrově naměřili 6. června 2026 teplotu 15,4 °C — o celé dva stupně víc, než kolik byl předchozí zimní rekord z roku 1998. Teplota přitom vyskočila o víc než 20 °C nad normál. Přes tři týdny nepokleslo denní maximum pod nulu. A v době, kdy by měl ostrov King George pokrývat dvacet centimetrů sněhu, satelitní snímky ukazují holou zem. Vědce tato anomálie plní hlubokými obavami o budoucnost ledovců — a v důsledku o mořskou hladinu celé planety.
Zima, která se chová jako léto
Červen je v jižní polokouli středem zimy. Na Antarktickém poloostrově teploty v červnu zpravidla oscilují hluboko pod nulou a pevnina i okolní moře jsou svírány ledem. Letošní červen je ale výjimkou, která nemá v moderní historii meterologického měření obdoby.
Argentinská stanice Esperanza, ležící na cípu Antarktického poloostrova, zaznamenala 6. června teplotní maximum 15,4 °C. Šlo o nový červnový rekord pro celou Antarktidu, který překonal dosavadní maximum z roku 1998 o dvě celá stupně Celsia. Ještě více zarážející je však kontext: průměrná červnová teplota v této lokalitě se pohybuje kolem −2 až −3 °C. Anomálie tedy dosáhla více než 20 °C nad normál.
Nejednalo se o jednodenní výkyv. Podle Euronews vydrželo denní maximum nad nulou po dobu tří po sobě jdoucích týdnů — jev, který je pro antarktickou zimu zcela bezprecedentní.
Tam, kde má být sníh, je holá zem
Satelitní snímky a zprávy z terénu odhalují znepokojivé důsledky tohoto teplotního šoku. Na ostrově King George, vzdáleném asi 160 kilometrů od základny Esperanza, vědci pozorují rozsáhlé plochy holé půdy. V tuto dobu roku zde standardně leží dvacet centimetrů sněhu a krajina je obalena ledem. Tentokrát je vše jinak.
Ještě znepokojivější je situace na nedaleké Collinsově ledovcové plošině ve výšce 500 metrů nad mořem. I tam, kde by teploty ani v létě běžně nestoupaly nad bod mrazu, dochází k dešťovým srážkám a tavení ledu. Zrychlená ablace — odtávání ledovce — v zimních měsících je pro klimatology extrémně alarmující signál.
Chybí mořský led o rozloze Francie
Vlna horka na pevnině není izolovaným jevem. Úzce s ní souvisí dramatický propad rozlohy mořského ledu u antarktického pobřeží. Podle Bulletinu atomových vědců chybí u západního pobřeží Antarktidy plocha mořského ledu odpovídající přibližně rozloze Francie — asi 550 tisíc čtverečních kilometrů ledu, který v tuto dobu roku ještě nevznikl a pravděpodobně ani nevznikne.
Rozloha mořského ledu v západní Antarktidě je v letošním červnu přibližně o 50 % nižší než průměr. Vědci z britského Met Office a amerického Národního střediska pro sníh a led (NSIDC) monitorují situaci s nebývalou intenzitou. Jejich zpráva varuje, že letošní deficit může překonat i loňské rekordní minimum.
Ztráta mořského ledu a teplotní anomálie se přitom navzájem posilují: méně ledu znamená, že tmavá hladina oceánu pohlcuje více sluneční energie, což dál ohřívá okolní vody a vzduch. Uzavírá se tak nebezpečný zpětnovazební cyklus.
„Naprosto šílené," říkají vědci
Reakce vědecké komunity je jednoznačná. Klimatologové pro portál Common Dreams používají slova jako „naprosto šílené" a varují před zrychlením klimatického kolapsu. Abnormálně teplé větry, které zesílily vlivem změny atmosférické cirkulace, přímo zasáhly ledovcová pole — ta přitom v tuto dobu roku nemají odtávat.
Výzkumníci upozorňují, že zvýšené teploty mohou destabilizovat lední šelfy, které fungují jako přirozené zábrany zamezující sklouznutí vnitrozemských ledovců do moře. Obzvláště kritická je situace u ledovce Thwaites — tzv. „ledovce soudného dne". Studie z roku 2025 vypracovaná Mezinárodní vědeckou spoluprací pro výzkum ledovce Thwaites (ITGC) varuje, že pokud by Západoantarktický ledovcový příkrov splynul s oceánem, mohla by mořská hladina celoplanetárně stoupnout o více než tři metry.
Co to znamená pro zbytek světa?
Stoupající mořská hladina ohrožuje pobřežní města a ostrovy po celém světě — Bangladéš, Nizozemsko, Floridu, Pacifické atoly. Každý centimetr navíc znamená miliony lidí, jimž hrozí záplavy, a billions investic do protipovodňových opatření.
Antarktida je přitom vzdálená a z pohledu běžného člověka abstraktní. Ale propojení je přímé: co se děje na jižním pólu, dorazí dřív nebo později k nám. Zprávy o zimní teplotě 15 °C na kontinentu, kde má být −20 °C, nejsou jen kuriozitou. Jsou výstrahou.
Vědci volají po okamžitém monitorování situace na ledovcích a urychleném snižování emisí. Červnová anomálie 2026 může být součástí trendu, který mění dynamiku antarktického klimatu na celé generace dopředu.
Proč je rekord 15,4 °C v Antarktidě tak výjimečný, když v létě tam může být i teplo?
Červen je na jižní polokouli hluboká zima — srovnatelná s lednem v Evropě. Průměrné červnové teploty na Antarktickém poloostrově se pohybují kolem −2 až −3 °C. Naměřených 15,4 °C je tedy přibližně o 18 stupňů nad normálem — jako kdybychom v českém lednu naměřili 30 °C. Navíc rekord vydržel po dobu tří týdnů, nikoliv jako jednorázový výkyv.
Jak velká je plocha chybějícího mořského ledu a co to konkrétně znamená?
Chybí přibližně 550 tisíc čtverečních kilometrů mořského ledu — plocha srovnatelná s Francií. To má přímý dopad na mořské ekosystémy: tučňáci, tuleni a kril jsou závislí na mořském ledu jako prostředí pro rozmnožování a lov. Ztráta ledu navíc urychluje oteplování oceánů, protože tmavá hladina absorbuje více slunečního záření než bílý led.
Může antarktická anomálie ovlivnit počasí i v Česku?
Přímý vliv na české počasí v řádu dnů nebo týdnů je nepravděpodobný. V dlouhodobém horizontu však tání ledovců způsobuje vzestup mořské hladiny a ochlazování Atlantiku (prostřednictvím přílivu sladké vody), což může narušit Atlantskou termohalinní cirkulaci (AMOC) — mořský „dopravní pás", který výrazně ovlivňuje klima střední Evropy. Oslabení AMOC by mohlo způsobit chladnější a bouřlivější počasí v Evropě.
