Polární vír má před zimou sílit, modely ale čekají opak: přijde zima dřív?

Káča nad Arktidou ztrácí rovnováhu o týdny dřív

Představte si polární vír jako obří roztočenou káču ledového vzduchu, která se v chladné části roku otáčí vysoko ve stratosféře, přibližně 10 až 50 kilometrů nad severním pólem, tedy nad hladinou běžného počasí. Na podzim Arktida rychle ztrácí sluneční svit, ochlazuje se a prstenec západních větrů kolem pólu obvykle nabírá na rychlosti. Dokud se tato káča točí rychle a souměrně, drží nejchladnější arktický vzduch zamčený daleko na severu. Podrobněji jsme fungování stratosférické a troposférické části popsali v jarní analýze rozpadu polárního víru.

Letos na přelomu října a listopadu se ale děje pravý opak. Namísto očekávaného zesilování ukazují numerické modely v čele s evropským ECMWF výrazné oslabení a deformaci víru, jako když vezmete gumičku a natáhnete ji za oba konce. „Bude to téměř nepochybně největší a nejčasnější narušení polárního víru v historii záznamů,“ uvedl pro stanici Fox Weather klimatolog Judah Cohen z Massachusettského technologického institutu (MIT) a ředitel sezónních předpovědí v organizaci Atmospheric and Environmental Research (AER).

Podle analýzy kanadské stanice The Weather Network přichází takto výrazný zásah do polárního víru o několik týdnů dříve, než meteorologové v moderních řadách pozorovali. Zatím převažuje scénář protažení víru a výrazného zpomalení větrů. Úplné přetočení proudění ze západního na východní, které definuje velký kolaps při náhlém stratosférickém oteplení (SSW), se v části modelových běhů objevuje také, podle kanadských meteorologů však zůstává méně pravděpodobné a modely se na konečné podobě ještě neshodly.

Proč se vír budí už v listopadu a proč to míří k Evropě

Zajímavý je samotný spouštěč. Zatímco dopady zimních kolapsů polárního víru v lednu či únoru často postupují shora dolů a do přízemního počasí se promítají s odstupem dvou až tří týdnů, současná situace se vyvíjí odspodu. Mohutné tlakové výše a atmosférické vlny v nižších vrstvách atmosféry už nyní narážejí do stratosféry a předávají jí energii, která vír brzdí a vytlačuje ze středu pólu.

Když se prstenec větrů nad Arktidou vytáhne a zpomalí, ovlivní s odstupem jednoho až tří týdnů i tryskové proudění (jet stream) blíže u země. Rychlá „řeka vzduchu“, která běžně žene mírný vzduch z Atlantiku nad Evropu, začne zpomalovat a vlnit se do velkých meandrů. V nich pak snadno vznikají blokující tlakové výše nad Grónskem či Skandinávií, po jejichž okraji může studený vzduch stéci do středních šířek.

Kam přesně se vychýlený lalok studeného vzduchu vydá? Tady se pohled pro Ameriku a Evropu rozchází. Joshua Senechal, hlavní meteorolog energetického týmu The Weather Company, pro server Weather.com upozornil, že prostorová orientace očekávaného stratosférického oteplování nahrává koncem listopadu a začátkem prosince spíše dopadům v Evropě než v Severní Americe.

Má to však podstatnou brzdu: kalendář. Na začátku listopadu ještě za polárním kruhem nebývá dostatek času na to, aby se tam vytvořila tak hluboká zásobárna třeskutého mrazu, jaká tam čeká v lednu nebo v únoru. Případný listopadový či prosincový vpád od severu tak může přinést citelné ochlazení a sněžení do hor, v nížinách střední Evropy však zřídka vyvolá celodenní arktické mrazy pod −15 °C. Ty v Česku při rozpadu polárního víru přišly až na konci února 2018 nebo v lednu 2021.

Přetahovaná dvou obrů: oslabený vír proti super El Niño

Druhým důvodem, proč meteorologové brzdí katastrofické scénáře, je opačný pól klimatické houpačky. V tropickém Tichém oceánu současně vrcholí mimořádně silné El Niño. Jak jsme rozebrali v srpnovém pohledu na zahřívající se Pacifik i v říjnovém sezónním výhledu pro Evropu, americký úřad NOAA v bulletinu z 8. října vyčíslil 83% šanci, že tříměsíční index RONI v období říjen až prosinec přesáhne hranici +2,5 °C a zařadí se na špičku měření od roku 1950.

Mezi oběma jevy přitom funguje zdánlivý paradox:

• První vrstva (teplejší průměr): Silné El Niño pumpuje do atmosféry obrovské množství tepla a na začátku zimy podporuje v Evropě spíše mírnější a vlhčí západní proudění. V naší analýze sedmi silných El Niño od roku 1950 skončily všechny tyto zimy v Praze, Brně i na šumavském Churáňově teplotně nad dlouhodobým trendem stanic, v průměru o 1,1 až 1,4 °C.
• Druhá vrstva (narušení víru): Zároveň ale právě silné El Niño mění tlakové pole nad severním Pacifikem tak, že zesiluje planetární vlny stoupající vzhůru do stratosféry. Ty pak častěji narážejí do polárního víru a oslabují ho.

„Jakékoli dopady spojené s blokováním cirkulace budou pravděpodobně jen těžko přetlačovat silný oteplující vliv takto výrazného El Niña,“ upozornil pro Weather.com meteorolog Joshua Senechal. Jeho kolega Todd Crawford ze společnosti Atmospheric G2 dodává, že počítačové modely naznačují i zvýšenou pravděpodobnost dalšího přiškrcení polárního víru v lednu nebo v únoru, které by mohlo ovlivnit počasí v Evropě a USA v závěru zimy. Ani sezóna s nadprůměrným celkovým průměrem přitom nevylučuje mrazivá období: jak ukázal náš rozbor teplé zimy 2015/2016 z denních řad ČHMÚ, i v sezóně o 2,3 °C teplejší než srovnávací základ spadl nejchladnější lednový týden v Praze-Ruzyni v průměru na −6,4 °C a na Churáňově na −9,2 °C.

Co říkají naše meteostanice: v listopadu v Česku mrzne, i když zima jako celek vyjde mírná

Znamená případné oslabení polárního víru na konci listopadu něco výjimečného pro české teploměry? Abychom oddělili velké titulky od reálného chování středoevropského podzimu, prošli jsme archiv denních měření z vlastní sítě meteostanic i-meteo.cz za poslední tři listopady (2023, 2024 a 2025). Porovnali jsme nížinné a městské stanice v Čechách a na Moravě s horskými a podhorskými polohami:

• Praha a střední Polabí (nížiny): Stanice Praha 5 Jinonice, Neratovice centrum (165 m) a Kojetice u Prahy (192 m).
• Brno (městská poloha na Moravě): Stanice Brno Královo Pole (265 m). Druhou brněnskou stanici v Soběšicích jsme z vyhodnocení vyřadili kvůli neúplným datům v letech 2024 a 2025.
• Hory a podhůří (500 až 900 m): Stanice Maršov u Úpice v Podkrkonoší (500 m) a Horní Blatná v Krušných horách (900 m).

Z naměřených dat vyplývají tři praktická zjištění, která dávají zprávám o polárním víru český rozměr:

1. Listopadový mráz je v nížinách pravidlem, rozhoduje ale poslední dekáda měsíce. Ani v jednom ze sledovaných roků nezůstaly Praha, Neratovice ani Brno v listopadu bez mrazu. V roce 2023, kdy podzim provázelo nastupující El Niño, mrzlo v Neratovicích ve 3 dnech a v Praze i Brně v 6 dnech, přičemž první mráz přišel v Brně 13. listopadu, v Praze 22. listopadu a v Neratovicích až 28. listopadu. Naopak v listopadu 2025 zaznamenaly Praha i Neratovice shodně 12 mrazových dnů.

2. Při vpádu studeného vzduchu a jasné obloze prochladne Polabí a okraj Prahy stejně hluboko jako podhůří. Ukazuje to mrazivá epizoda z 22. až 24. listopadu 2025. Ráno 23. listopadu 2025 klesla teplota v Kojeticích u Prahy na −9,3 °C, v Praze-Jinonicích na −8,9 °C a v Neratovicích na −8,2 °C. Podkrkonošský Maršov u Úpice v nadmořské výšce 500 metrů přitom ve stejné době naměřil totožných −8,9 °C. Jakmile se po přechodu studené fronty vyjasní a utiší vítr, těžký studený vzduch steče do nížin a říčních údolí, zatímco městská zástavba v Brně-Králově Poli držela minimum na mírnějších −4,9 °C.

3. Rozdíl mezi horami a nížinami není v nejnižším ranním mrazu, ale v počtu ledových dnů. V krušnohorské Horní Blatné (900 m) mrzlo v listopadu 2023 ve 14 dnech a v listopadu 2024 dokonce ve 21 dnech ze třiceti. Zatímco v Praze či v Brně se odpolední listopadová teplota i po mrazivém ránu obvykle vyhoupne nad nulu, na horách zůstává pod bodem mrazu celý den (například 29. listopadu 2023 měla Horní Blatná minimum −8,7 °C a denní maximum −3,1 °C). Právě tam rozhoduje o začátku lyžařské sezóny každý stupeň. Aktuální sněhové zpravodajství a výhled pro hory najdete v sekci Sníh a lyžování.

Jak jsme na tom na konci října 2026 a co sledovat dál

Také letošní říjen potvrzuje ostrý předěl mezi nížinami a vyššími polohami. Od 1. do 28. října 2026 ještě v Praze-Jinonicích (minimum +2,4 °C), v Neratovicích (+3,5 °C, v krátkém denním záznamu +0,4 °C) ani v Kojeticích u Prahy (+2,2 °C) nemrzlo. V Brně-Králově Poli klesla teplota poprvé pod nulu dnes, 28. října ráno, a to na −0,4 °C (denní minimum −0,5 °C). Naproti tomu na Vysočině v Dolní Cerekvi (530 m) mrzlo letos v říjnu už v 10 dnech s minimem −3,7 °C a v jesenické Suché Rudné (682 m) v 8 dnech, přičemž 28. října ráno tam teploměr ukázal −5,3 °C.

Pro čtenáře i řidiče z toho plyne jasný závěr. Časné oslabení polárního víru nad Arktidou neznamená, že Česko příští týden zasype arktická zima. Je to však silný signál, že se cirkulace nad severní polokoulí dává do pohybu o několik týdnů dříve než obvykle. Pokud se narušení stratosféry v druhé polovině listopadu propíše do vlnění tryskového proudění nad Atlantikem a Evropou, může na přelomu listopadu a prosince přinést první výraznější vpád studeného vzduchu. A jak ukazují data z našich stanic, v poslední listopadové dekádě už takový vpád běžně stačí na ranní mrazy kolem −8 až −9 °C i v Polabí a na okraji Prahy.