Na Churáňově se mezi 16. a 22. lednem 2016 průměrná teplota držela na −9,2 °C. Celá zima přesto skončila o 2,3 °C teplejší než vlastní srovnávací základ z let 1991–2020. Rozbor otevřených měření ČHMÚ ukazuje, jak velký rozdíl může být mezi třemi měsíci v souhrnu a jediným mrazivým týdnem.
Shrnutí v bodech
- Churáňov měl v zimě 2015/16 průměr −0,3 °C, v nejchladnějším týdnu −9,2 °C.
- Praha-Ruzyně: průměr celé zimy +2,6 °C, nejchladnějšího týdne −6,4 °C.
- Brno-Tuřany: průměr celé zimy +2,2 °C, nejchladnějšího týdne −5,0 °C.
Teplejší zima není totéž co tři měsíce bez mrazu
Výhled na zimu 2026/27 otevřel otázku, která se při čtení sezónních předpovědí snadno ztratí: kolik chladu se může vejít do teplotně mírné zimy? Odpověď jsme hledali v denních teplotních řadách tří stanic ČHMÚ. Jako konkrétní příklad slouží prosinec 2015 až únor 2016, nikoli předpověď letošního průběhu.
Na všech třech stanicích byla tato zima teplejší než náš srovnávací průměr zimních dnů v letech 1991–2020. Přesto na každé najdeme sedmidenní úsek s průměrem přibližně −5 °C nebo nižším. Jde o průměry denních teplot za celý týden, ne o nejnižší ranní hodnoty.
Na Churáňově týden s průměrem pod −9 °C
Šumavský Churáňov měl za celou zimu průměrnou teplotu −0,3 °C. Pro horskou stanici to byla relativně teplá zima: oproti vlastnímu srovnávacímu základu vychází odchylka +2,3 °C. Mezi 16. a 22. lednem 2016 ale sedmidenní průměr klesl na −9,2 °C.
Kontrast byl výrazný i mimo hory. V Praze-Ruzyni dosáhl průměr zimy +2,6 °C, zatímco nejchladnější týden od 17. do 23. ledna měl −6,4 °C. V Brně-Tuřanech vyšla zima na +2,2 °C a nejchladnějších sedm dnů na −5,0 °C. Tam však minimum sedmidenního průměru připadlo už na období od 31. prosince do 6. ledna.
Nejchladnější týden tedy nebyl na všech stanicích stejný. Následující tabulka porovnává nejchladnější souvislý sedmidenní úsek každé stanice zvlášť.
| Stanice | Průměr zimy | Nejchladnější týden | Průměr týdne |
|---|---|---|---|
| Praha-Ruzyně | +2,6 °C | 17.–23. 1. 2016 | −6,4 °C |
| Brno-Tuřany | +2,2 °C | 31. 12. 2015–6. 1. 2016 | −5,0 °C |
| Churáňov | −0,3 °C | 16.–22. 1. 2016 | −9,2 °C |
Graf: mrazivá epizoda se v sezónním průměru ztratí
V Praze-Ruzyni měl prosinec průměr +5,2 °C a únor +3,2 °C. Mezi nimi ležel leden s −0,3 °C a ještě chladnějším týdenním úsekem. Na Churáňově byl prosincový průměr +3,0 °C, lednový −2,9 °C a únorový −0,9 °C. Právě takové střídání teplejších a chladnějších období výsledný sezónní průměr vyhlazuje.
Do souhrnu se započítává všech 91 dnů zimy. Krátká studená epizoda jej stáhne dolů, ale delší teplá období ji mohou převážit. Teplotně nadprůměrná sezóna a výrazné týdenní ochlazení tak mohou nastat současně. Graf zachovává obě informace, které jediné číslo za celou zimu obsáhnout nedokáže.
Co si z toho vzít při čtení zimního výhledu
Sezónní výhled pomáhá popsat převládající teplotní poměry za delší období. Pro plánování konkrétního týdne na horách je ale podstatný jeho skutečný průběh. Historický příklad ukazuje, proč se vyplatí vedle sezónního signálu sledovat i postupně zpřesňované předpovědi na kratší dobu.
Z teplotních řad samotných navíc nezjistíme, kolik na svazích leželo sněhu. K tomu jsou potřeba údaje o srážkách a sněhové pokrývce. Rozbor tří stanic zde odpovídá na užší otázku: jak silně se může mrazivý týden lišit od celkového obrazu téže zimy.
Z čeho jsme počítali
Použili jsme otevřená denní data ČHMÚ pro stanice Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany a Churáňov. Z teplotní řady T jsme vybrali denní průměry označené AVG se značkou kvality QUALITY=0.0. Pro zimu od 1. prosince 2015 do 29. února 2016 má každá stanice všech 91 denních hodnot.
Zimní průměr je aritmetický průměr těchto hodnot. Nejchladnější týden jsme našli porovnáním všech souvislých sedmidenních úseků uvnitř zimy. Srovnávací základ tvoří průměr dostupných prosincových, lednových a únorových denních hodnot v kalendářních letech 1991–2020: u Ruzyně 2 708, u Brna a Churáňova po 2 707 dnech. Jde o vlastní výpočet redakce z měření ČHMÚ, nikoli o převzatý oficiální klimatický normál nebo oficiální hodnocení ústavu. Údaje popisují jednotlivé stanice, ne plošný průměr celé republiky.
