Jaká bude zima v roce 2026? Během sedmi silných El Niño bývalo v Česku tepleji

Pacifik je rozpálený a letos roste rychle

Podle zářijového hodnocení NOAA se El Niño dál posiluje. V textech o něm se ale objevuje několik různých čísel a snadno se pletou. Každé měří něco jiného:

• +3,4 °C: odchylka teploty hladiny moře v oblasti Niño 1+2, tedy nejvýchodnější části Pacifiku u pobřeží Jižní Ameriky, v srpnu. NOAA zároveň píše, že východní rovníkový Pacifik přesahuje +3 °C. Je to největší místní číslo, ale ke srovnání silných jevů se nepoužívá.
• +1,8 °C: odchylka v oblasti Niño 3.4 uprostřed Pacifiku, opět za srpen. Je to hlavní oblast, podle které se El Niño sleduje.
• +1,69: index RONI za tři měsíce červenec–září. Je to průměr z oblasti Niño 3.4 a zároveň oficiální číslo, podle kterého se jevy řadí od nejslabšího po nejsilnější. Zbytek článku (a graf níže) pracuje s ním.
• 75 %: pravděpodobnost z předpovědi NOAA, že RONI v období říjen–prosinec přesáhne +2,5 a jev tím překoná všechny případy od roku 1950. Nejde o měření, ale o odhad vývoje.

Pravděpodobnost „velmi silného“ jevu v nadcházející zimě odhaduje americký úřad na více než 90 %.

Co je RONI a proč nestačí „teplota moře“

Dřívější index ONI sledoval, o kolik je tříměsíční průměr teploty moře v oblasti Niño 3.4 vyšší než normál. Má to ale háček: tropické oceány se v posledních desetiletích oteplují jako celek, takže odchylka roste i bez El Niña. Americká služba proto od 1. února 2026 používá k oficiálnímu sledování RONI, relativní oceánský index Niño. Podle oznámení NWS se od odchylky v Niño 3.4 odečte průměrná odchylka celých tropů (20° s. š. až 20° j. š.) a výsledek se přeškáluje, aby měl stejný rozkmit jako starý index.

Zjednodušeně: RONI nehodnotí, jak teplé je moře v Niño 3.4 samo o sobě, ale o kolik je teplejší než zbytek tropů. NOAA to zdůvodňuje tím, že index je méně závislý na zvoleném základním období, lépe srovná události v celém záznamu od roku 1950 a víc odpovídá změnám tropických srážek, které pohánějí dopady v mírných šířkách. Ve vašem příkladu platí: moře může být dnes absolutně teplejší než v roce 1982, a přesto může mít nižší RONI. Přesně to ukazují čísla:

Letos je moře v Niño 3.4 nejteplejší ze čtyř let a starý index ONI by letošek postavil nad všechny. Po odečtení oteplení tropů ale RONI vychází na +1,69, tedy pod rok 1997. Stejný rozdíl platí u vrcholů: podle starého ONI byl nejsilnější případ 2015/16 (+2,59), podle RONI 1982/83 (+2,40). Právě proto NOAA tvrdí, že relativní index lépe srovnává různé dekády. Zdroj dat: NOAA CPC, ONI a RONI.

Podle veřejné řady NOAA byl dosavadní rekord RONI +2,40 v zimě 1982/83. Graf níže ukazuje, jak se index vyvíjel ve třech největších případech a jak vypadá letos. Letošní čára končí tím, co je zatím naměřeno (červenec–září). Zbytek roku je teprve předpověď.

Letošní nárůst byl strmý: z neutrálních hodnot na jaře (−0,04) na +1,69 během pěti sezón. V tomto bodě už předběhl roky 1982 i 2015. Podle naměřeného tříměsíčního indexu ale letošek zatím není nejsilnější: rok 1997 byl ve stejné fázi o něco výš (+1,84 proti +1,69). Rekord by letošní El Niño získalo jen tehdy, kdyby se naplnila předpověď NOAA o dalším růstu do konce roku. Vrchol přichází obvykle mezi říjnem a lednem, takže o rekordu se rozhodne teprve v příštích měsících. Základy jevu vysvětluje náš článek Co je El Niño a La Niña, rozjezd letošního jevu popisuje dřívější text o super El Niñu a počasí v Česku.

Kdy El Niño vrcholilo: sedm silných případů

Za silný El Niño jsme v tomto článku považovali zimy, kdy tříměsíční RONI v období prosinec–únor dosáhl aspoň +1,5. Od roku 1950 jich bylo sedm. U každého uvádíme sezónu, ve které index vrcholil:

• 1957/58: vrchol prosinec–únor, RONI +1,89
• 1965/66: vrchol říjen–prosinec 1965, +1,99
• 1972/73: vrchol říjen–prosinec 1972, +1,97
• 1982/83: vrchol prosinec–únor, +2,40 (rekord)
• 1991/92: vrchol prosinec–únor, +2,12
• 1997/98: vrchol listopad–leden, +2,28
• 2015/16: vrchol listopad–leden, +2,25

Vrchol tedy vždy připadl na období od října do února, tedy přímo do začátku nebo středu zimy. Právě to dělá z letošního jevu zajímavé téma: jeho vrchol se odehraje v době, kdy se rozhoduje o sněhu.

Jak probíhala zima u nás: data ČHMÚ

Ptali jsme se, jak vypadaly české zimy v těchto sedmi případech. Použili jsme otevřená měsíční data ČHMÚ ze čtyř stanic s dlouhou řadou: Praha-Klementinum (teplota od roku 1775), Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany a Churáňov (1 118 m, Šumava). Zajímala nás průměrná teplota v období prosinec–únor a počet dnů, kdy ležela souvislá sněhová pokrývka aspoň 10 cm.

Zimy se v posledních desetiletích oteplují, a proto by srovnání se starým normálem klamalo: zima 1957/58 by vyšla chladná jen proto, že byla dříve. Každé stanici jsme proto spočítali lineární trend za zimy 1951–2025 a měříme, o kolik se zima od tohoto trendu lišila.

Výsledek je nečekaně jednotný. Ve všech sedmi zimách bylo v Praze-Klementinu tepleji, než odpovídá trendu, od +0,49 do +2,14 °C, v průměru o 1,25 °C. Stejně dopadlo Brno (šest zim z šesti, v průměru +1,42 °C) i Churáňov (sedm ze sedmi, +1,14 °C). Největší odchylky přišly v zimách 1997/98 a 2015/16, přibližně +2 °C. Kdyby šlo o náhodný výběr sedmi zim, vyšla by taková shoda zhruba ve dvou případech ze sta.

U sněhu je obraz slabší a méně jednotný:

V Praze-Ruzyni bylo ve šesti ze sedmi zim méně dnů se sněhem aspoň 10 cm než odpovídá trendu, v průměru zhruba o devět dnů. Výjimkou byla zima 1982/83, tedy zima s rekordním vrcholem. Na Churáňově to nepravidelně kolísá: tři zimy (1972/73, 1997/98 a 2015/16) měly o 28 až 31 dnů méně, zima 1991/92 naopak o 19 dnů více. Pro hory se tedy žádné jednoduché pravidlo nedá odvodit.

Pozor na tři omezení. Za prvé jde jen o sedm událostí a stanice nejsou nezávislé, protože sledují stejné zimy. Za druhé se středně silný El Niño (RONI 1,0–1,5) choval opačně: zimy byly v průměru o 0,5 až 0,9 °C chladnější než trend. Za třetí jde o korelaci, ne o důkaz příčiny. Výsledek proto bereme jako tendenci, která se pro silné El Niño v minulosti objevovala. Souhlasí s mírným signálem evropských modelů, ale zimu 2026/27 nezaručuje.

Co říkají naše stanice

Naše síť meteostanic je mladá, takže s ní silný El Niño z minulosti porovnat nejde. V databázi máme úplné zimní údaje teprve od zimy 2017/18, a jediná z nich se El Niño dotkla: zima 2023/24. Index RONI vrcholil na podzim 2023 (+1,42), v zimě klesl na +1,13. Podle původního indexu ONI to byl silný případ, ale nikoli rekordní.

Na 30 stanicích, které mají úplná měsíční data ve třech po sobě jdoucích zimách, vyšla v prosinci 2023 až únoru 2024 průměrná teplota 3,3 °C a úhrn srážek průměrně 174 mm. V následujících dvou zimách, kdy už El Niño skončilo a přešlo do slabé La Niñy, to bylo 1,1 °C a 81 mm (2024/25) a 0,6 °C a 89 mm (2025/26). Zima 2023/24 tedy byla na našich stanicích o 2,2 až 2,7 °C teplejší a zhruba dvakrát vlhčí. Jedna zima a stanice, které se mezi roky mění, nic neprokazují a trend z toho vyvozovat nelze. V souladu s historií i výhledem C3S ale jde o zimu mírnou a mokrou.

Co říkají evropské výhledy

Evropský program Copernicus (C3S) v zářijovém souhrnu z 10. 9. 2026 uvádí, že rané signály pro evropskou zimu favorizují mírné podmínky: nadprůměrné teploty prakticky na celé pevnině a vlhčí než průměrnou sezonu ve většině kontinentu s výjimkou jižního a severního okraje. C3S dodává, že se jednotlivé modely neshodují v síle vrcholu El Niña. Nejde ale o předpověď pro Česko ani pro konkrétní týden.

Podobný obraz kreslí i říjnová aktualizace ECMWF, kterou zpracoval Severe Weather Europe. Teplotně převládá mírné západní proudění, srážek má být nad normálem, sněhu ale pro většinu Evropy pod normálem. Výjimku tvoří sever a vysoké polohy Alp, kde autor vidí nadnormální sněžení nad zhruba 1800–2000 m. Jde o výklad modelových dat jedním serverem, nikoli o oficiální výhled služby. Základní fyzika ale platí: víc srážek ještě neznamená víc sněhu, protože na něj je potřeba studený vzduch.

Zajímavou nejistotou je polární vír. ECMWF podle téhož zdroje naznačuje od konce prosince oslabení stratosférického západního proudění a obdobný signál prý ukazují i modely CFSv2 a kanadský CanSIPS. Když se vír oslabí nebo naruší, zvyšuje se šance na vpády studeného vzduchu do středních šířek, zaručená ale není ani pro jediný region. Pro Evropu zůstává podle téže analýzy dominantní západní proudění až do února. Silnější zimní epizody tedy nelze vyloučit, ale nejsou základním scénářem.

Co to znamená pro sníh a hory

Pro lyžaře a turisty z toho plyne jediné: sezónní výhled zatím nic nezaručuje. Mírnější zima znamená vyšší hranici sněžení, takže v nižších polohách bude sněhu méně a v horách bude záležet na nadmořské výšce. Jednotlivá fronta se přitom může vyvinout jinak, než sezónní průměr naznačuje.

Aktuální stav sněhu sledujeme v naší nové sněhové sekci: najdete tam výšku sněhu a nový sníh za posledních 24 hodin v lyžařských areálech v Česku i v zahraničí a také modelovou předpověď sněžení. Pro rozhodnutí o výletu do hor je užitečnější než jakýkoli sezónní výhled.

Co sledovat dál

Sezónní výhledy se mění každý měsíc. NOAA vydá další hodnocení 8. října 2026, C3S aktualizuje své grafické výstupy vždy desátého dne v měsíci. Zima v Česku se ale nakonec rozhodne den po dni, podle toho, jak se pohnou tlakové útvary nad Atlantikem.