Shrnutí v bodech
- Copernicus (10. 10.): pro většinu Evropy jsou nadprůměrné teploty i srážky pravděpodobnější než podprůměrné, nejslabší signál vychází nad Skandinávií a u srážek nad jihem.
- NOAA (8. 10.): šance, že index RONI za říjen až prosinec přesáhne +2,5 °C a jev tím překoná všechny případy od roku 1950, vzrostla na 83 %.
- WMO (1. 9.): téměř 100% šance, že El Niño vydrží do února 2027. Tak jednoznačný odhad neměla organizace za 76 let existence.
- Podle výhledu se v průběhu zimy změní režim cirkulace: nad polární oblastí se má vytvořit nadprůměrný tlak a ovlivnit sever kontinentu.
Co Copernicus čeká od evropské zimy
Hodnocení služby Copernicus Climate Change Service z 10. října 2026 popisuje evropskou zimu jako přechod mezi dvěma režimy cirkulace. Na konci podzimu a na začátku zimy se nad většinou kontinentu očekává tlak vzduchu přepočtený na hladinu moře blízký dlouhodobému průměru, nebo mírně pod ním. Jak zima postoupí, má se nad polárními oblastmi vytvořit tlak nadprůměrný, který zasáhne i nejsevernější části kontinentu.
Z toho vychází i závěr pro teploty a srážky. Pro většinu Evropy jsou podle C3S pravděpodobnější nadprůměrné sezónní průměry teploty i srážek než podprůměrné. Signál je nejslabší nad Skandinávií, u srážek pak i nad jižními oblastmi kontinentu. Právě tam je největší šance, že výhled nevyjde.
Copernicus zároveň uvádí, že jednotlivé systémy zapojené do jeho multimodelu se neshodují v tom, jak silný El Niño v maximu bude. Shodují se naopak na tom, že po pravděpodobném vrcholu na konci letošního roku jeho intenzita poměrně prudce klesne. Teplota rovníkového Pacifiku ale zůstane nad hranicí, která jev definuje, i na konci celého půlročního výhledu. Hodnocení C3S vychází z modelů devíti center. Patří mezi ně ECMWF, britský Met Office, německý DWD, Météo-France, CMCC, americký NCEP, japonská JMA, kanadská ECCC a australská BOM.
El Niño míří k nejsilnějšímu případu od roku 1950
Američtí meteorologové z Climate Prediction Center (CPC) v diskusním bulletinu z 8. října potvrdili, že El Niño dál sílí. Za uplynulý měsíc vystoupily odchylky teploty hladiny moře v jednotlivých sledovaných oblastech Pacifiku na +2,1 °C v Niño 3.4 (hlavní oblast uprostřed Pacifiku), +3,0 °C v Niño 3 a +3,9 °C v Niño 1+2 u pobřeží Jižní Ameriky. V části východního rovníkového Pacifiku přesahují odchylky +4,0 °C. Pod hladinou zůstávají teploty více než 10 °C nad průměrem.
Z toho plyne i odhad pravděpodobnosti. Šance, že tříměsíční hodnota indexu RONI za říjen až prosinec přesáhne +2,5 °C a jev tím překoná všechny epizody od roku 1950, vzrostla na 83 %. V zářijové předpovědi uváděl úřad 75 %. Pro září až listopad činí odhad 54 %, pro listopad až leden 70 %. Pravděpodobnost, že El Niño zůstane silný až velmi silný do března 2027, je podle CPC vyšší než 83 %.
Stejný závěr přinesla i Světová meteorologická organizace (WMO) už 1. září. Její zpráva uvádí, že pravděpodobnost, že El Niño vydrží do února 2027, je mimořádně vysoká, téměř 100 %. Podle generální tajemnice WMO Celeste Saulo jde o první případ za 76 let existence organizace, kdy musela spustit tak rozsáhlou mobilizaci národních meteorologických služeb. Organizace zároveň upozorňuje, že síla jevu sama neurčuje, jak tvrdě zasáhne konkrétní zemi.
Jak si El Niño stojí proti minulým silným epizodám a co to znamenalo pro české zimy, jsme rozebrali v samostatném článku ze 7. října. Tamní analýza sedmi silných epizod El Niño ukázala, že v Praze, Brně i na Churáňově byla teplota vždy nad trendem stanice, v průměru o 1,1 až 1,4 °C.
Uprostřed zimy se může přepnout cirkulace
Popsaný přechod mezi režimy je pro Evropu to nejzajímavější na celém výhledu. Nadprůměrný tlak nad polární oblastí totiž obvykle znamená slabší západní proudění a méně energie, která by od Atlantiku hnala vlhký a teplý vzduch do Evropy. Když se takový útvar udrží, může se do střední Evropy dostat studený vzduch od severu nebo východu. Souvisí to s chováním polárního víru ve stratosféře, tedy se silným západním prouděním vysoko nad Arktidou.
Právě na téhle hranici je ale potřeba být přesný. Vyšší tlak nad polární oblastí je popis režimu cirkulace na týdny až měsíce dopředu, nikoli plán konkrétního mrazivého týdne. Sezónní modely umějí říct, jestli je pravděpodobnější teplejší, nebo studenější polovina zimy. Neumějí určit, kdy přesně se západní proudění zlomí ani jak hluboko teploty spadnou.
Zároveň platí, že sezónní výhled pracuje s průměrem celé zimy. I v nadprůměrně teplé zimě mohou přijít dva mrazivé týdny, které průměr srazí jen nepatrně. Ani mírná zima se přitom neobjede bez několika mrazivých týdnů.
Co to znamená pro Česko
Pokud se výhled naplní, čeká Česko zimní období s průměrem nad dlouhodobým normálem a s větším množstvím srážek. V nížinách ale srážky při vyšších teplotách padají častěji jako déšť než jako sníh. Větší šanci na sněhovou pokrývku proto mají vysoké polohy, což platí pro horské oblasti i pro alpská střediska. Podobný závěr pro severní polokouli ostatně potvrzuje i zářijový globální sezónní výhled WMO, který pro období září až listopad očekává nadnormální teploty téměř na všech pevninách.
Podzim se zatím chová podle očekávání. Nejnižší ranní teplotu, kterou letos na podzim naše české stanice zaznamenaly, hlásila 13. října Dolní Cerekev na Vysočině (530 m), konkrétně -3,3 °C. Předchozí dny přitom ještě patřily teplému počasí, takže šlo o podzimní výkyv, ne o nástup zimy.
Co výhled neříká
Sezónní výhled není předpověď na konkrétní dny a neslibuje, že zima bude bez mrazů. Nadprůměrný průměr znamená jen to, že teplejší průběh je pravděpodobnější než chladnější. Nejsilnějším omezením zůstává slabý signál ve Skandinávii a na jihu Evropy, kde se modely rozcházejí nejvíc.
Výhled také může změnit vývoj dalších klimatických jevů. Kromě El Niña vstupuje do hry Indický oceán, kde WMO očekává kladnou fázi tzv. indooceánského dipólu s průměrem 0,9 °C pro září až listopad, a také teploty Atlantiku. Další upřesnění přinese bulletin CPC 12. listopadu. Aktuální podmínky u nás i ve světě najdete v archivu článků a v přehledu extrémů. Širší souvislosti hledejte v rubrice Podnebí a klima.
Bude zima 2026/27 v Česku teplejší než obvykle?
Pravděpodobnější je teplejší a vlhčí průběh, jisté to ale není. Sezónní výhled C3S favorizuje nadprůměrné teploty i srážky pro většinu Evropy a při silném El Niñu bývaly české zimy v minulosti nad trendem stanic. Mrazivé týdny to nevylučuje.
Znamená nadprůměrný tlak nad polární oblastí, že udeří silné mrazy?
Samo o sobě ne. Jde o popis režimu cirkulace, ve kterém je slabší západní proudění a větší šance na pronikání studeného vzduchu do střední Evropy. Kdy a jestli k tomu dojde, sezónní modely neumějí určit.
Napadne letos víc sněhu, když bude víc srážek?
Nemusí. Sníh padá jen tehdy, když je dost studeno. V nižších polohách může více srážek znamenat spíš déšť, větší šanci na sněhovou pokrývku mají vysoké polohy.
