Extrémní sucho ve Virginii: Podniky v ohrožení a hledání federální pomoci

Střední a jižní Virginie čelí drtivému suchu, které ohrožuje nejen zemědělství, ale i místní podnikatele. Zjišťujeme, proč k tomuto jevu došlo a jaké jsou jeho důsledky.

Atmosférický kód červené: Super El Niño 2026 potvrzeno, míří k rekordní síle za 155 let

WMO oficiálně potvrdilo El Niño v červnu 2026 — a modely ukazují, že tentokrát jde o potenciálně nejsilnější jev za 155 let. Sto procent klimatických modelů se shoduje na silné kategorii, 8 ze 13 předpovídá překročení historických maximumů. Co to znamená pro svět a Česko?

První velký 100% vodíkový motor na světě už běží: Wärtsilä testuje čistou energii ve Španělsku

V baskické Bermeu se 11. června 2026 rozběhl první velkokapacitní motor na světě, který spaluje čistý vodík a dodává elektřinu do sítě. Finský Wärtsilä dokázal, že vodíková energetika není jen teorií — a otevírá cestu k bezemisním sítím budoucnosti.

Wildfire 2026: Globální vlna lesních požárů ohrožuje nejen ekosystémy, ale i naše zdraví

Extrémní teploty a dlouhotrvající sucho v roce 2026 vyvolaly celosvětovou krizí lesních požárů. Zjistili jsme, jak meteorologické jevy ovlivňují kvalitu vzduchu a proč jsou nejvíce ohroženy děti.

Energetická bezpečnost vs. geopolitické riziko: Proč se Asie spěchá k obnovitelným zdrojům?

Geopolitické napětí na Blízkém východě mění priority světových ekonomik. Pro asijské giganty už není přechod na zelenou energii jen otázkou klimatu, ale především klíčovou strategií pro zajištění národní bezpečnosti a ekonomické stability.

Extrémní počasí v Dallasu: Jak tepelné vlny a biologické fenomény paralyzují lidskou aktivitu

Situace v Dallasu ukazuje, jak meteorologické extrémy – od extrémních teplot až po neobvyklé výskyty hmyzu – mohou narušit i ty nejdokonalejší logistické plány. Podíváme se na příčiny těchto jevů.

Trojnásobný prospěch zelené energie: studie ukazuje, kolik EU ušetří — a kde Česko chybí

Nová vědecká studie z Max Planckova institutu publikovaná v PNAS odhaluje, že rychlejší přechod na obnovitelné zdroje by EU přinesl až 600 miliard eur v trojím prospěchu: lepší klima, čistší vzduch a nižší účty za energie. Přitom Česko sedí na posledním místě EU v podílu elektřiny z OZE.

Univerzita na Havaji směřuje k úplné energetické soběstačnosti: Jak solární technologie mění tvář ostrovního života

Brigham Young University-Hawaii dokončuje druhou fázi svého ambiciózního solárního projektu. Cílem je pokrýt téměř 100 % potřeb kampusu a přebytky sdílet s okolní komunitou, což představuje model pro energetickou odolnost v době klimatických změn.

Konec deštivé houpačky? Meteorologové odhalili mapy na 14 dní a očekávají tropický přílet tepla

Po chladném a neustále se měnící počasí v první polovině června se pro Česko chystá zásadní obrat. Meteorologické modely naznačují příchod teplých vzdušných hmot, které mohou přinést i tropické teploty.

Větší kroupy a ničivější bouře: Co říkají nové klimatické modely o naší budoucnosti?

Nové vědecké studie naznačují, že oteplování atmosféry povede ke zvětšení velikosti krupobití. Pro střední Evropu to může znamenat nejen vyšší škody v zemědělství, ale i nebezpečnější bouřkové jevy.

Moderní technologie v boji s extrémním počasím: Proč specializovaná vozidla stávají se záchranáři nezbytností

S rostoucí četností extrémních výkyvů, od ničivých záplav po rozsáhlé lesní požáry, musí záchranné složky měnit svou strategii. Podíváme se na to, jak specializovaná technika pomáhá v nejnáročnějších momentech.

Světový den oceánů 2026: Proč je porozumění mořskému prostředí klíčem k přežití globální ekonomiky i klimatu

Oceány nejsou jen zdrojem potravy a surovin, ale hlavním regulátorem našeho klimatu. Světový den oceánů 2026 připomíná, že bez hlubokého porozumění jejich fungování riskujeme kolaps ekosystémů i ekonomických systémů.

Rychlá změna hladin evropských řek: Rýn se vzpamatoval, Dunaj stále bojuje s nízkými vodami

Aktuální reportáž o stavu evropských vodních toků. Zatímco Rýn díky jarním srážkám opět umožňuje plavbu, spodní tok Dunaje stále vyczekává stabilizaci hladiny po období sucha.

Strategický most přes Atlantik: Jak kanadský Saskatchewan posiluje českou energetickou bezpečnost

Česká republika a kanadská provincie Saskatchewan vstupují do hlubší spolupráce. Tato strategická vazba může znamenat stabilnější dodávky kritických surovin i paliv pro naše jaderné elektrárny.

Vodík z odpadního tepla: Birminghamský průlom snižuje výrobní teplotu o 500 °C

Vědci z Birminghamské univerzity vyvinuli perovskitový katalyzátor BNCF, který vyrábí čistý vodík při teplotách o 500 °C nižších, než dosavadní technologie. Odpadní teplo oceláren a cementáren se může stát zdrojem levného čistého paliva budoucnosti.

Lidská činnost způsobuje 99,6 % lesních požárů: První výroční zpráva z New Jersey odhaluje alarmující trend

Jen několik dnů stará zpráva z New Jersey přináší šokující číslo: 99,6 % lesních požárů má na svědomí člověk. A data ukazují, že ani Česko nezůstává pozadu — požární riziko u nás patří k nejvyšším v celé Evropě.

Politický boj o americké lesy: Zrušení ochrany „bezcestných oblastí“ může ohrozit prevenci požárů?

Senátní republikáni v USA navrhují zrušení ochrany rozsáhlých lesních území tím, že ji připojili k zákonu o prevenci požárů. Tento krok vyvolává zásadní debatu o tom, zda je pro boj s klimatickými změnami důležitější ochrana divoké přírody, nebo výstavba silnic pro přístup k boji proti plamenům.

Čtvrtek 11. června 2026: Déšť dál bičuje Česko, Praha zalita 16,8 mm. Jižní Morava jediná nad 20 °C

Čtvrteční počasí pokračovalo v deštivém a chladném trendu. Praha Jinonice hlásí 16,8 mm srážek, teploty na většině území zůstaly pod 20 °C. Jižní Morava v čele s Brnem (24 °C) jako jediná připomínala červen. Noc na pátek bude opět studená.

Paradox extrémního sucha: Jak praskající země v Británii odhaluje zapomenutou historii

Extrémní sucho, které nyní suší britskou krajinu, má nečekanou vedlejší quite. Zatímco zemědělci řeší nedostatek vody, archeologové využívají nízké hladiny řek a vyschlé mokřady k odhalování artefaktů, které byly tisíce let skryté pod hladinou.

Záplavy každých 100 let přicházejí dnes 12× častěji: průlomová studie mění, co víme o mořích

Záplavy, které pobřeží ohrožovaly jednou za sto let, dnes nastávají průměrně dvanáctkrát častěji. Nová studie v Nature Climate Change dokazuje, jak lidmi způsobené stoupání mořské hladiny přepsalo základní pravidla protipovodňového inženýrství.