Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
Bouřky a tornáda

Indická Uríša čelí další hrozbě. Po záplavách se blíží říjnový cyklón

Ilustrační foto pro i-meteo.cz
Indická meteorologická služba sleduje formování nové tlakové níže nad teplými vodami Bengálského zálivu, která se během října může přeměnit v tropický cyklón. Pro východoindický stát Uríša přichází tato hrozba v době, kdy region ještě nezačal odstraňovat škody po srážkově nejvydatnějším monzunu od roku 2000.

Shrnutí v bodech

  • Monzunová sezóna roku 2026 přinesla v indickém státě Uríša nejvyšší úhrn srážek zaznamenaný od roku 2000.
  • Do konce září dosáhl srážkový nadprůměr v regionu přibližně 29 % nad dlouhodobým normálem.
  • Rozsáhlé záplavy zasáhly 28 okresů a úřady musely evakuovat více než 237 000 obyvatel do nouzových přístřešků.

Důsledky nejdeštivějšího monzunu od roku 2000

Do konce letošního září spadlo ve státě Uríša přibližně o 29 % více srážek, než činí dlouhodobý klimatický normál. Vydatné a vytrvalé deště způsobily rozsáhlé rozlití pěti hlavních říčních soustav. Hladiny řek Mahanadi, Baitarani, Rushikulya, Brahmani a Budhabalanga vystoupaly vysoko nad úroveň povodňové aktivity.

Povodňová vlna postupně zasáhla 28 okresů. Podle údajů, které zveřejnil tamní ministr pro zvládání katastrof Suresh Pujari a o nichž informoval indický zpravodajský portál Pragativadi, musely záchranné složky přesunout do bezpečných přístřešků více než 237 000 obyvatel. Voda zaplavila tisíce hektarů zemědělské půdy, a to především v okresech Balasore, Bhadrak, Jajpur, Ganjam a Mayurbhanj, kde došlo k rozsáhlému poškození dozrávající úrody rýže.

Proč bývá říjen v Bengálském zálivu rizikový

Ustoupení jihozápadního letního monzunu neznamená pro severní část Indického oceánu uklidnění povětrnostní situace. Naopak, přechodné období v říjnu a listopadu vytváří podmínky příznivé pro takzvanou cyklogenezi. V tomto čase se nad Bengálským zálivem udržují vysoké teploty mořské hladiny, které běžně přesahují 28 až 29 °C. Teplá voda slouží jako vydatný zdroj energie a vlhkosti.

Zároveň dochází k oslabení vertikálního střihu větru v troposféře. Když je rozdíl v rychlosti a směru větru mezi spodními a vrchními vrstvami atmosféry malý, bouřkové shluky se mohou nerušeně organizovat do rotující spirály. Vzniklá tlaková níže tak dokáže rychle nabírat na síle a přerůst v hlubokou depresi nebo silnou tropickou cyklónu. Podobné procesy přerodu mělkých poruch v organizované bouře sledují meteorologové také v jiných částech světa, což ukázal například rozbor dynamiky systémů, které popisoval článek mapující tropický cyklon u pobřeží Texasu.

V Uríše se pro říjnové období vžil pojem odkazující na opakované pohromy. Statistiky ukazují, že řada ničivých bouří zasáhla tento pobřežní stát právě v desátém měsíci roku:

  • 1999 (Super Cyclone): Nejsilnější zaznamenaná bouře v oblasti, která způsobila rozsáhlé ztráty na životech a zdevastovala přístav Paradip.
  • 2013 (Phailin): Velmi silný cyklón, jenž zasáhl pobřeží u města Gopalpur s větrem přesahujícím 200 km/h.
  • 2014 (Hudhud): Bouře sice vstoupila na pevninu v sousedním Ándhrapradéši, ale jižní okresy Uríši zasáhly silné srážky.
  • 2018 (Titli): Systém způsobil rozsáhlé sesuvy půdy a záplavy v okresech Ganjam a Gajapati.
  • 2024 (Dana): Zasažení pobřežního pásu v okresech Bhadrak a Kendrapara.

Říjnové cyklóny se tak v této části Asie řadí mezi pravidelně sledované meteorologické jevy, přičemž globální přehled extrémních projevů počasí dlouhodobě shromažďuje sekce extrémní počasí.

Stav nasycení půdy zhoršuje výchozí situaci

Vznik nového meteorologického systému je tentokrát nebezpečný z hydrologického hlediska. Tři měsíce souvislých dešťů způsobily úplné nasycení půdního profilu. Země nedokáže vsakovat další srážkovou vodu a povrchový odtok začíná okamžitě po začátku deště.

Rozbředlá půda navíc zhoršuje stabilitu vzrostlých stromů a sloupů elektrického vedení. K jejich vyvrácení proto není potřeba extrémní nárazový vítr o síle odpovídající supercyklónu, ale postačí i mírnější poryvy spojené s běžnou tropickou depresí. Koryta řek zůstávají naplněná, retenční kapacity přehradních nádrží jsou po zářijových povodních z velké části vyčerpané a drenážní kanály v rovinatých oblastech odvádějí vodu do moře jen velmi pomalu.

Krizové štáby v pobřežních oblastech aktivovaly záchranné týmy ODRAF (Odisha Disaster Rapid Action Force) a jednotky NDRF (National Disaster Response Force). Úřady zkontrolovaly stav vybudovaných cyklónových krytů. Přesná trajektorie a konečná intenzita systému se však vyjasní až v dalších dnech podle toho, jak rychle se střed níže zformuje nad otevřeným mořem.