Vlny letních veder přinášejí anglickým vinařům nebývale kvalitní úrodu a posouvají hranice pěstování teplomilnějších odrůd dále na sever. Spolu s rostoucími teplotami se však dramaticky zvyšuje riziko bleskových povodní a ničivých přívalových dešťů, které mohou těsně před vinobraním zdecimovat celoroční práci během několika desítek minut.
Anglické vinařství se v posledních letech vyvíjí nečekanou rychlostí a letošní rok ukazuje, že změna klimatu přináší nejen výzvy, ale i nečekané příležitosti. Podle reportáže deníku Financial Times, která vyšla právě dnes, 29. srpna 2026, přispěly vysoké letní teploty a suché počasí k tomu, že hrozny dosáhly mimořádné zralosti. Vinaři v regionech jako Kent a Sussex hovoří o ročníku, který by za předchozích klimatických podmínek nebyl možný.
Konkrétní dopady na sklizeň a kvalitu
Klíčovým faktorem letošní úspěšné sezóny bylo souvislé období sucha, které v některých částech Spojeného království trvalo od května až do konce srpna. Tento meteorologický jev umožnil hroznům akumulovat cukry a aromatické látky bez rizika rozkladu plodů, což je v chladnějších vinařských regionech běžnou hrozbou. Teplotní maximum v letních měsících přispělo k urychlení zrání, což umožnilo pěstitelům zvládnout i odrůdy, které dosud v Anglii nebyly úspěšně pěstovány, zejména některé červené odrůdy.
Pro srovnání, tradiční vinařské oblasti Evropy, jako je Bordeaux, čelí opačným problémům – přehřívání a ztrátě kyseliny. V Anglii naopak vyšší teploty posouvají hranice pěstovatelnosti. Toto je příkladem širšího globálního trendu, kdy se vinařské pásmo posouvá směrem k polárním oblastem. Jak jsme již na i-meteo.cz zmínovali v souvislosti s vědeckým potvrzením dopadu klimatické změny na evropské vlny veder, tyto změny nejsou náhodné, ale přímým důsledkem globálního oteplování, které v roce 2024 poprvé překročilo hranici 1,5 °C oproti předindustriální éře.
Stín na slavnosti: Riziko extrémních srážek
Přestože letošní sklizeň slibuje rekordy, experti a sami vinaři vyjadřují obavy z budoucnosti. Hlavním rizikem nejsou již samotné vlny veder, které jsou pro zrání hroznů v určitém rozsahu přínosné, ale nepředvídatelné a prudké deštné fronty. Fyzikální podstata tohoto jevu spočívá v termodynamických zákonitostech atmosféry – podle Clausius-Clapeyronova vztahu platí, že s každým nárůstem teploty o 1 °C roste kapacita vzduchu zadržovat vodní páru přibližně o 7 %. Teplejší atmosféra tak funguje jako obří houba, která při nasycení uvolňuje enormní množství vody v krátkém čase, což dramaticky zvyšuje frekvenci bleskových povodní a intenzivních konvektivních srážek.
Takové bouřky mohou během několika hodin zničit týdny práce. Přebytečná vlhkost v době zrání hroznů vede k plísni botrytis, která ničí kvalitu vína a snižuje jeho tržní hodnotu. Pro vinaře to znamená, že i když je průměrná teplota vyšší a suché dny častější, celková riziková expozice se zvyšuje. Je to paradoxní situace: to, co dnes přináší zisk, může být zítra hlavní příčinou ztrát.
Kontext pro střední Evropu
Toto téma má přímou souvislost s podmínkami, které pociťujeme i v ČR a SR. Ačkoliv naše země nejsou tradičně vinařskou velmocí na úrovni Francie, regiony na jižní Moravě i vinařské oblasti v Čechách, jako jsou Mělnicko, Litoměřicko či Polabí, začaly úspěšně sklízet a pěstovat odrůdy s vyššími nároky na sumu efektivních teplot, které byly dříve v těchto zeměpisných šířkách považovány za okrajové. Letošní léto v Česku bylo také teplé a sušší než průměr, což je vidět i na datách z naší sítě meteostanic, kde v srpnu často dosahovaly teploty nad 30 °C s minimem srážek.
Konkrétní dopady v českých a moravských podoblastech se projevují posunem začátku vinobraní hlouběji do srpna a zrychleným odbouráváním tolik ceněných kyselin u bílých vín. Zároveň se zvyšuje zranitelnost vůči lokálním přívalovým lijákům a krupobití. Na svažitých tratích Pálavy, Znojemska či v Českém středohoří hrozí při bleskových srážkách intenzivní půdní eroze a splachování ornice, zatímco náhlý přísun vláhy těsně před sklizní způsobuje praskání bobulí a okamžitý nástup hnilob. Meteorologové dlouhodobě varují, že souběh dlouhých suchých období a následných extrémních bouří je charakteristickým znakem měnícího se klimatu. Anglický případ je tedy dobrým varovným signálem i pro tuzemské pěstitele.
Proč jsou vyšší teploty pro anglické vinařství výhodou, ale pro francouzské ne?
Anglie leží na severní hranici pěstování vína, kde byl hlavním problémem nedostatek tepla a slunce. Oteplování umožňuje dozrání odrůd. Francie a jiné jižnější regiony již teplotní optimum dosáhly a další oteplování vede k předčasnému zrání, ztrátě kyseliny a riziku přehřátí hroznů.
Co je hlavním rizikem pro vinaře v důsledku klimatické změny?
Hlavním rizikem jsou extrémní srážky. Vyšší teploty zvyšují kapacitu atmosféry pro vlhkost podle Clausius-Clapeyronova vztahu, což vede k prudkým bouřkám. Ty mohou v době zrání hroznů způsobit plíseň a ničení úrody, což je větší hrozba než samotné vedro.
