Jak se extrémní počasí rozkládá v prostoru a čase, o tom rozhoduje naše schopnost pochopit, kam se klima ubírá. Ačkoliv máme k dispozici detailní satelitní data teprve od osmdesátých let minulého století, nový výzkum sahá hluběji do historie pomocí biologických archívů. V srpnu 2026 vyšla ve špičkovém časopise Science práce týmu z University of Michigan. Vědci zde na základě analýzy tisíciletých korálů z Galapág jednoznačně prokázali, že klimatická změna způsobená lidskou činností přímo a měřitelně zesiluje cyklus El Niño.
Biologické hodiny v korálovém skeletu
Aby vědci mohli rekonstruovat klimatické podmínky posledních tisíciletí, sáhli po vzorcích z korálů rostoucích na Galapágách. Tyto organismy rostou pomalu, přibližně 1 až 2 cm za rok, a do svých skeletů ukládají chemické prvky, jejichž poměry přímo závisí na teplotě okolní vody. Vzorky byly odebrány s milimetrovou přesností, což umožnilo sestavit měsíční teplotní záznamy sahající až do roku 1000 n. l. Tímto způsobem se podařilo doplnit kritickou mezeru v klimatických datech, která dosud spoléhala výhradně na krátkodobá instrumentální měření.
Výsledky studie jsou alarmující. Analýza ukázala, že síla a variabilita jevů El Niño ve východním Pacifiku se za posledních 40 let zvýšila o 36,5 % (téměř 40 %) v porovnání s předindustriální érou (1000–1850). Ještě důležitější je však rychlost tohoto zrychlení. Pouze za posledních 40 let došlo k dalšímu nárůstu síly tohoto jevu o 16 %. To dokládá, že trend není lineární, ale zrychluje v součinnosti s rostoucími koncentracemi skleníkových plynů v atmosféře.
Proč je to meteorologicky kritické?
Jev El Niño představuje periodické oteplování povrchu moře v rovníkové oblasti Tichého oceánu. Změny v atmosféře nad Tichým oceánem však nekončí na jeho vodách. Skrze komplexní interakci oceánu a atmosféry (ENSO – El Niño-Southern Oscillation) ovlivňuje počasí globálně. Silné El Niño obvykle znamená sucha v jihovýchodní Asii a Austrálii, zatímco přináší extrémní srážky a povodně do Jižní Ameriky a poškozuje zemědělství v Africe.
Kontext aktuální situace je napjatý. V rovníkovém Tichém oceánu se právě posiluje nový jev El Niño, který podle vědeckých odhadů může překonat dosavadní historické rekordy z let 1982, 1997 a 2015. Pokud se tento scénář materializuje, přispěje k dosažení rekordních globálních teplot pravděpodobně již v roce 2027. To by znamenalo, že hranice oteplení o 1,5 °C oproti předindustriální éře bude překročena nejen jako jednorázový špičkový jev, ale jako stabilizovaný nový normál. Jak jsme již informovali, rok 2024 byl prvním kalendářním rokem v historii, který tuto hranici v celoročním průměru překročil.
Dopady aktuálního zesilování El Niño se již projevují v reálném světě. V posledních měsících dochází ke zhoršujícímu se suchu ve Střední Americe a k rozsáhlým požárům v Indonésii, které jsou přímo spjaty s extrémními suchými podmínkami nad regionem. Meteorologové varují, že pokud bude cyklus El Niño nadále zesilován antropogenním oteplováním, frekvence a intenzita meteorologických extrémů (vlny veder, tropických cyklónů a such) se stanou novou normou, na kterou se musíme připravit.
Co to znamená pro Evropu a Česko?
Přímé dopady El Niño na střední Evropu jsou sice opožděné a zprostředkované, ale meteorologicky významné. Silné El Niño často posiluje tlakové systémy nad Atlantským oceánem a mění oběhové vzory v Evropě. To může vést k častějším a intenzivnějším vlnám veder v létě a k mírnějším zimám, ale také k extrémním srážkovým událostem na podzim. Pro české zemědělství a energetiku to znamená vyšší riziko sucha ve vegetačním období a zvýšenou poptávku po chlazení. I když se Česko nenachází přímo v tropické zóně, globální změny cirkulace atmosféry se projeví i u nás v podobě častějších extrémů, které naše stanice v síti i-meteo.cz budou dál zaznamenávat a dokumentovat.
Studie z Galapág není jen akademickým zjištěním. Je to potvrzení, že mechanizmy oteplování, které pozorujeme v modelech, mají reálnou, měřitelnou a zrychlující se podobu v přírodě. Čím déle bude globální oteplování pokračovat, tím neobvyklejší a intenzivnější budou jevy, které dříve patřily do kategorie „jednou za sto let“.
Jak přesně vědci měří teplotu z korálů?
Vědci analyzují poměr izotopů kyslíku (δ18O) a poměr stroncia k vápníku (Sr/Ca) v korálovém skeletu. Tyto geochemické hodnoty se mění v závislosti na teplotě vody, ve které korál rostl. Díky pomalému růstu (1–2 cm/rok) je možné rekonstruovat měsíční data.
Je El Niño stejný jev jako globální oteplování?
Ne, jsou to dva různé jevy, které se však navzájem zesilují. El Niño je přirozená periodická variace klimatu, zatímco globální oteplování je dlouhodobý trend způsobený skleníkovými plyny. Studie ukazuje, že globální oteplování zvyšuje „amplitudu“ a sílu přirozeného El Niño.
