Shrnutí v bodech
- Světová koncentrace CO₂ dosáhla v roce 2025 rekordních 426,8 ppm, což odpovídá 153 procentům předindustriální úrovně.
- Podle zprávy UNEP směřují dosavadní globální politiky k oteplení o 2,6 °C až 2,8 °C do roku 2100.
- Předsednictví COP31 navrhuje zvýšit podíl elektřiny na konečné spotřebě energie na 35 procent do roku 2035.
Dvě pořadatelské země a rozdělené vedení
Pořádání letošního ročníku provázely měsíce sporů. Turecko i Austrálie usilovaly o samostatné hostitelství a žádná ze stran nechtěla ustoupit. Podobné diplomatické tahanice o pořadatelství poznamenaly už přípravy dalších ročníků. OSN nakonec zvolila kompromisní model. Turecko zajišťuje logistiku v prostorách výstaviště EXPO v Antalyi a vede doprovodný program. Formální mezinárodní vyjednávání dostal na starost australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen.
Dva pořadatelé s odlišnými zájmy komplikují koordinaci. Obě země navíc čelí kritice domácí i zahraniční veřejnosti kvůli pokračující podpoře fosilních paliv. Úřady v australském Novém Jižním Walesu schválily v říjnu prodloužení provozu uhelného dolu Hunter Valley Operations o 19 let. Tento krok přinese do atmosféry odhadem dalších 809 milionů tun oxidu uhličitého. Proti rozhodnutí protestují zástupci tichomořských ostrovů. Ti dlouhodobě upozorňují, že bez okamžitého útlumu uhlí nemají šanci na přežití, což ukázal i dřívější diplomatický odpor ostrovních států v boji o klimatické finance.
Vědecká data o stavu atmosféry
Vyjednávání probíhají pod tlakem nových měření. Podle britského magazínu New Scientist nahrává skepsi nejen politická situace, ale také zrychlující se oteplování. Koncentrace skleníkových plynů v roce 2025 opět překonaly dosavadní maxima. Metan vystoupal na 1 948 ppb, což je 267 procent předindustriální úrovně. Oxid dusný dosáhl hodnoty 339,1 ppb.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) v zářijové zprávě konstatoval, že svět se v nejbližších letech nevyhne dočasnému překročení oteplení o 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Současný kurz reálných politik jednotlivých vlád vede k mediánovému oteplení o 2,6 °C až 2,8 °C do roku 2100. Rozptylové pásmo modelů uvádí hodnoty mezi 1,9 °C a 3,6 °C. I v případě plného naplnění všech dosud odevzdaných národních plánů by se teplota na Zemi zastavila až na vrcholu 1,8 °C.
Nedokončené body z Brazílie
Diplomaté v Antalyi nebudou vytvářet novou mezinárodní smlouvu. Jejich úkolem je rozpracovat neuzavřené závazky z loňského summitu COP30 v brazilském Belému. V Brazílii se státy shodly na zřízení podpůrného mechanismu pro spravedlivou transformaci pracovníků v uhelném a plynárenském průmyslu. Podrobná pravidla jeho fungování ale dosud neexistují.
Sporným bodem zůstává financování adaptací pro rozvojové státy. V Belému padl příslib ztrojnásobit adaptační fondy do roku 2035. Chybí však výchozí srovnávací rok, seznam přispěvatelů i přesná definice započitatelných finančních toků. Rozvojové ekonomiky požadují naplnění rámce 1,3 bilionu dolarů ročně z veřejných i soukromých zdrojů. Bohaté státy naopak omezují zahraniční pomoc kvůli vlastním rozpočtovým schodkům.
Elektrifikace místo útlumu těžby
Předchozí snaha více než 80 států zavést povinné národní plány pro odklon od fosilních paliv skončila bez výsledku. Turecké předsednictví proto přichází s jinou iniciativou. Navrhuje cíl zvýšit podíl elektřiny na celosvětové konečné spotřebě energie na 35 procent do roku 2035. V současnosti se tento podíl pohybuje kolem 23 procent.
Návrh má slabinu. Zaměřuje se na spotřebu, nikoli na způsob výroby proudu. Pokud státy zvýší odběr elektřiny, ale udrží v provozu uhelné elektrárny, objem emisí neklesne. Turecko a Austrálie hovoří o elektrifikaci odděleně od rozvoje obnovitelných zdrojů.
Chybějící delegace Spojených států
Do jednání zasahuje mezinárodní politika. Administrativa Donalda Trumpa po svém nástupu v roce 2025 stáhla Spojené státy z Pařížské dohody i z rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Washington do Turecka nevysílá žádnou oficiální vládní delegaci. Vliv USA se omezí na neformální vystoupení zástupců některých amerických států a nevládních organizací. Mezinárodní vyjednávání tím ztratila největšího historického emitenta skleníkových plynů.
