Sucho a mráz sebraly pětinu brambor. Výkupní cena u farmářů se zdvojnásobila

Sklizeň je spočítaná a čísla jdou dolů

Letošní rok nepřál většině plodin, které se sklízejí na podzim. Vyplývá to z odhadu sklizní Českého statistického úřadu k 30. září 2026. Brambor zemědělci sklidí 582 tisíc tun. To je o 20,8 % méně než v roce 2025. Ještě v polovině srpna přitom statistici odhadovali pokles dokonce o 26 %. Část menší úrody jde na vrub i menší osevní ploše, která se meziročně snížila o 3 % na 23 500 hektarů.

Podobný propad zasáhl i další plodiny na českých polích. Úroda cukrové řepy klesla o 17,4 % na 3,260 milionu tun. Ještě hůře dopadla kukuřice na zrno, které je meziročně o 33,0 % méně, celkem 538 tisíc tun. Obilovin celkem, včetně kukuřice na zrno, statistici napočítali 6,997 milionu tun. Jde o pokles o 17,6 % a druhou nejnižší sklizeň za posledních deset let. Řepky se sklidilo 803 tisíc tun, tedy o 21,4 % méně než loni, což je nejnižší hodnota od roku 2005. Klesl také mák o 13,5 % na 25 tisíc tun a sója o 13,0 % na 70 tisíc tun. Výjimkou je slunečnice, které přibylo o 30,9 % na 77 tisíc tun.

Statistici vidí za propadem kombinaci nepříznivého počasí od jara až do léta. „Jarní mrazy, sucho a vysoké teploty během vegetace vedly k poklesu hektarových výnosů, což se promítlo do nižší sklizně obilovin a řepky i plodin s pozdnějším termínem sklizně, zejména brambor, cukrovky a kukuřice,“ uvedla Dagmar Pospíšilová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Rok dvou ran: Jarní mráz a špatně načasovaný déšť

Problém letošní sezony nespočíval v tom, že by vůbec nepršelo. Například červen byl v Praze se 100 milimetry srážek dokonce vlhčí než normál 77 milimetrů. Voda ale chyběla v klíčových měsících, tedy v dubnu při sázení a v červenci, kdy hlízy pod zemí rostou. Tento vývoj potvrzuje klimatická reanalýza ERA5 z dat Open-Meteo porovnaná s normálem let 1991 až 2020. Reanalýza kombinuje historická měření a satelitní data do souvislé mapy.

V Havlíčkově Brodě, tedy přímo v srdci bramborářské Vysočiny, spadlo podle reanalýzy ERA5 od 1. ledna do 30. září 472,7 milimetru srážek. Dlouhodobý normál činí 605,2 milimetru, takže deficit dosáhl 21,9 %. Kritický byl duben s pouhými 18 milimetry oproti normálu 49 milimetrů. V červenci pak spadlo 47 milimetrů místo běžných 97 milimetrů. Brambory na Vysočině navíc na startu sezony zbrzdil mráz. Reanalýza ERA5 ukazuje v Havlíčkově Brodě během dubna a května 9 mrazových dní s minimem minus 3,0 °C, přičemž normál je 6,8 dne.

Ještě výraznější srážkový propad ukáže reanalýza ERA5 v dalších regionech. V Brně spadlo od ledna do září 317,5 milimetru oproti normálu 496,3 milimetru, což znamená úbytek o 36,0 %. Samotné vegetační období od dubna do srpna přineslo v Brně jen 175,9 milimetru místo 331,4 milimetru, tedy propad o 46,9 %. K tomu se v Brně přidalo 32 tropických dní s teplotou alespoň 30 °C a průměrné červencové maximum 27,6 °C, což odpovídá dlouhodobému trendu oteplování. V Českých Budějovicích chybělo za devět měsíců 34,3 % srážek (361,3 milimetru oproti 550,0 milimetru, od dubna do srpna pak minus 37,3 %). V Lounech činil devítiměsíční deficit 16,9 % (367,0 milimetru oproti 441,4 milimetru).

Úbytek vody je patrný i na datech z naší vlastní sítě meteostanic. Na bilancovaném panelu 12 českých stanic s kompletní řadou spadlo od ledna do září průměrně 444,9 milimetru srážek. To je nejméně za poslední čtyři roky a o 16,8 % méně než loni, kdy stanice naměřily 534,9 milimetru (v roce 2024 to bylo 590,5 milimetru a v roce 2023 pak 478,9 milimetru). Při pohledu na 18 stanic naší sítě v období od dubna do srpna spadlo letos 294,8 milimetru oproti loňským 320,5 milimetru a 346,4 milimetru v roce 2023. Tato čísla slouží jako orientační průměr ze stanic s kompletní řadou, nikoliv jako oficiální klimatologický normál.

Kde je brambor nejméně a jak reagují pěstitelé

Dopady počasí na konkrétní podniky shrnul 23. října na semináři v Havlíčkově Brodě Český bramborářský svaz. Podle svazu je celková sklizeň nižší o 20 až 30 % a některé zemědělské podniky přišly i o třetinu úrody a víc. Výnos podle svazu letos klesl na 23,12 tuny z hektaru, zatímco v předchozích letech tabulka svazu uváděla hodnoty 30,39, 28,82, 27,39 a 30,22 tuny z hektaru.

Nejvíce tratila právě Vysočina, kde leží 8 000 hektarů z celkové české plochy brambor. Pozdní konzumní i škrobárenské odrůdy tam zaznamenaly propad kolem třetiny. Naopak pěstitelé raných odrůd v Polabí a na jižní Moravě dopadli lépe. Sklizeň tam totiž začala už v červnu.

Co z toho plyne pro peněženku

Menší úroda už změnila ceny, za které brambory prodávají samotní zemědělci. Farmářská cena konzumních brambor se nyní pohybuje mezi 5,50 a 6,00 Kč za kilogram, zaokrouhleně tedy 6 Kč za kilo. „Vloni byla cena poloviční,“ uvedl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. V sousedním Rakousku a Německu už ceny vzrostly.

V Česku se podle očekávání svazu ceny změní během týdne nebo 14 dnů, jakmile se začne naplno obchodovat s produkcí uloženou ve skladech. Částka 5,50 až 6,00 Kč za kilogram je cena, kterou dostane pěstitel. V regálu se brambory prodávají výrazně dráž a rozdíl není jen marže obchodu. Ministerstvo zemědělství rozlišuje cenu zemědělců, tedy smluvní cenu bez DPH a bez nákladů na dopravu k odběrateli, a cenu spotřebitelskou, což je konečná částka včetně všech daní a poplatků. Mezi ně patří praní, třídění, balení, skladování a přeprava. Pro představu o velikosti rozdílu: když ČSÚ naposledy zveřejnil průměrnou spotřebitelskou cenu brambor 15,19 Kč za kilogram, dostávali pěstitelé zlomek dnešní ceny. Dnešní regálovou cenu proto nelze z farmářské ceny jednoduše odvodit. Platí ale, že zdvojnásobení ceny u pěstitele neznamená zdvojnásobení ceny v obchodě, do regálu se propíše postupně a částečně.

Ilustrační obrázek vznikl pomocí umělé inteligence.