Když české domácnosti otevírají vyúčtování za energie, vidí na nich jinou realitu než zbytek Evropy. V Evropské unii ceny elektřiny i plynu pro domácnosti v prvním pololetí roku 2026 klesly. Vyplývá to z říjnových dat statistického úřadu Eurostat. Při zohlednění místní kupní síly však měli Češi v tomto období třetí nejdražší elektřinu v celé Unii. Od ledna 2027 navíc zdraží ČEZ elektřinu i plyn pro 1,6 milionu zákazníků bez fixace. Jde o jiné období, než které měří Eurostat.
Co ukázal Eurostat za první pololetí 2026
Evropský statistický úřad Eurostat zveřejnil 30. října 2026 přehled cen energií za první pololetí roku 2026. Data platí pro domácnosti se standardní roční spotřebou v pásmu 2 500 až 4 999 kWh a zahrnují všechny daně. Průměrná cena elektřiny v EU činila 0,28 eura za kWh (přesněji 0,2832 eura/kWh). Oproti druhému pololetí roku 2025, kdy stála 0,29 eura, klesla o 2,2 %. Ve druhém čtvrtletí 2026 přitom pocházelo 54 % elektřiny v EU z obnovitelných zdrojů.
V nominálním vyjádření v eurech platili v prvním pololetí 2026 nejvíce obyvatelé Irska (0,39 eura/kWh) a shodně Německa s Belgií (0,36 eura/kWh). Nejlevnější proud mělo Maďarsko za 0,11 eura/kWh, následované Maltou a Bulharskem s cenou 0,13 eura/kWh. Meziročně v národních měnách ceny nejvíce vyskočily v Rumunsku (+51,6 %), Irsku (+19,8 %) a Finsku (+18,4 %). Naopak nejvýraznější pokles zaznamenalo Dánsko (−31,7 %) a Lucembursko (−24,1 %).
V Česku stála v prvním pololetí 2026 jedna kilowatthodina průměrně 0,2884 eura, tedy 7,01 Kč za kWh (přesně 7,011 Kč/kWh). Oproti prvnímu pololetí 2025, kdy cena činila 7,948 Kč/kWh, došlo v korunách k meziročnímu zlevnění o 11,8 %. V eurech byla česká cena jen o 1,8 % nad průměrem EU a obsadila deváté místo.
Třetí nejdražší v Unii podle kupní síly
Samotná cena v eurech ale neukazuje, jak velkou zátěž představuje účet za proud pro rodinný rozpočet. Eurostat proto používá jednotku PPS (standard kupní síly). PPS je umělá měnová jednotka Evropské unie pro srovnání reálné kupní síly, která odstraňuje rozdíly v cenových hladinách mezi státy, takže za jednu jednotku PPS by si člověk koupil stejné množství zboží a služeb ve všech zemích.
Při započtení kupní síly za 1. pololetí 2026 vychází pro Česko hodnota 34,3 PPS na 100 kWh. Průměr EU přitom činí 28,4 PPS. Česká elektřina je tak v kupní síle o 20,8 % nad unijním průměrem a je 3. nejdražší v celé EU. Hůře na tom byly už jen domácnosti v Rumunsku (46,9 PPS) a v Polsku (41,1 PPS). Nejnižší zátěž v kupní síle měly Malta (13,8 PPS), Maďarsko (14,7 PPS) a Lucembursko (15,5 PPS).
Pohled do historie ukazuje, že zátěž českých peněženek mírně polevila, ale stále zůstává na špičce Unie. V roce 2023 činila hodnota pro Česko 38,1 PPS na 100 kWh, v roce 2024 vystoupala na 42,2 PPS, v roce 2025 klesla na 39,2 PPS a v prvním pololetí 2026 se dostala na zmíněných 34,3 PPS.
Daně za vysokou cenu nemohou
Často se objevuje domněnka, že za drahé energie v Česku může stát a jeho poplatky. Data Eurostatu za první pololetí 2026 ukazují přesný opak. V průměru Evropské unie tvořily daně a poplatky 28,4 % z celkového účtu za elektřinu (0,0805 eura/kWh), což je mírný pokles z předchozích 28,9 %. V Česku byl však podíl daní a poplatků jen 18,9 % ceny (0,0544 eura/kWh).
Rozdíl leží v samotné komoditě. Silová složka elektřiny bez daní stála v Česku 0,2340 eura za kWh, zatímco evropský průměr byl 0,2027 eura za kWh. Česká silová složka tak byla o 15,4 % dražší než unijní průměr.
Zajímavé srovnání přináší statistika Eurostatu pro plyn ze stejného dne. Průměrná cena plynu pro domácnosti v EU klesla v 1. pololetí 2026 na 0,11 eura/kWh (přesně 0,1103 eura/kWh). Oproti druhému pololetí 2025 je to pokles o 10,2 % a meziročně o 3,5 %, což představuje nejnižší hodnotu od prvního pololetí 2022. Nejdražší plyn mělo Švédsko (0,22 eura/kWh), Nizozemsko (0,16) a Francie s Portugalskem (0,13). Nejlevnější bylo Maďarsko (0,03), Chorvatsko (0,05) a Rumunsko se Slovenskem (0,06). V kupní síle vedlo Švédsko (17,7 PPS na 100 kWh) před Portugalskem (15,0) a Nizozemskem (13,8), nejníže bylo Maďarsko (4,3 PPS). V Česku stál plyn v 1. pololetí 2026 průměrně 0,0901 eura/kWh, tedy o 18,3 % pod průměrem EU. V kupní síle pak česká hodnota 10,74 PPS ležela prakticky přesně na evropském průměru 10,71 PPS.
Co přijde v lednu 2027: Zdražení pro 1,6 milionu lidí
Zatímco čísla Eurostatu uzavírají první polovinu roku 2026, domácnosti nyní řeší, kolik budou platit v roce následujícím. Energetická skupina ČEZ k 30. říjnu 2026 oznámila úpravu ceníků, která začne platit od ledna 2027. Změna zasáhne 1,6 milionu zákazníků, kteří mají smlouvy na dobu neurčitou, tedy bez fixace. Naposledy přitom ČEZ upravoval ceníky pro fixované produkty na konci srpna.
Jak uvedly Seznam Zprávy, od ledna 2027 zdraží ČEZ u nefixovaných smluv elektřinu o 3,5 %, což představuje nárůst asi o 330 Kč za MWh s DPH. V nejčastější distribuční sazbě D02d vyjde silová elektřina nově na 4 190 Kč za MWh s DPH. Plyn zdraží o 6,5 %, tedy přibližně o 180 Kč za MWh s DPH. Samotná dodávka plynu tak bude stát 1 740 Kč za MWh s DPH.
Mluvčí ČEZ Ondřej Svoboda krok zdůvodnil vývojem na burze. Velkoobchodní cena elektřiny podle něj od začátku roku vzrostla přibližně o 75 % a cena plynu dokonce o 140 %. Evropský plyn se navíc ve středu 28. října 2026 krátce dostal na hranici 100 eur za MWh, kde byl naposledy v prosinci 2022. Domácnosti s platnou fixací změnu v lednu nepocítí, lidé se smlouvami na dobu neurčitou si však za obě komodity připlatí.
Proč statistika Eurostatu nezahrnuje úplně všechny české domácnosti?
Metodika hlavního srovnání Eurostatu sleduje reprezentativní spotřební pásmo od 2 500 do 4 999 kWh ročně. Do této kategorie spadá běžná domácnost, která elektřinou svítí a napájí spotřebiče, ale netopí jí. Domácnosti v malých bytech s nižší spotřebou nebo naopak rodinné domy vytápěné tepelným čerpadlem či přímotopy spadají do jiných statistických pásem s odlišnou cenou za kilowatthodinu.
Proč se změny na velkoobchodní burze neprojeví na účtech domácností okamžitě?
Dodavatelé energií nenakupují elektřinu a plyn pro domácnosti ze dne na den, ale pořizují je postupně s velkým předstihem. Krátkodobé výkyvy na burze se proto v cenících pro smlouvy bez fixace projeví až se zpožděním několika měsíců. To je i důvod, proč se jarní pokles cen ve statistikách za první pololetí 2026 liší od lednového zdražení v roce 2027, které reaguje na pozdější růst velkoobchodních cen.
Ilustrační obrázek vznikl pomocí umělé inteligence.
