Investice do hrází nestačí: účinnost protipovodňové ochrany padá ze 12 na 4 %

Podrobná prověrka NAO s názvem Government’s climate risk: insights from 2025-26 disclosures zkoumala, jak 31 britských veřejných institucí promítá rizika počasí do svého fungování a rozpočtů. Zveřejněná data Agentury pro životní prostředí (Environment Agency) dokládají, že dosavadní stavební tempo naráží na fyzikální i finanční limity. Přestože v období 2025–26 získalo lepší protipovodňovou ochranu 61 898 nemovitostí, čímž agentura překonala svůj dvouletý cíl 52 000 objektů, budoucí výhled přináší zásadní komplikace.

Vyšší investice a klesající návratnost

Podle dlouhodobého modelování Environment Agency, na které upozornil odborný magazín Water Magazine, vyžaduje přechod ze středního na vysoký scénář klimatických změn navýšení průměrných ročních optimálních investic z 860 milionů na 920 milionů liber. Ačkoliv se správcům toků daří udržovat 93 % stávajících protipovodňových a pobřežních bariér v požadovaném stavu, dodatečné finance nedokážou zajistit adekvátní nárůst bezpečí.

Při středním scénáři oteplení dokážou investice snížit škody na majetku přibližně o 12 %. Pokud se však naplní vysoký klimatický scénář, očekávané snížení škod se propadne na pouhá 4 %. Modely totiž kalkulují se souběhem zrychlujícího se vzestupu mořské hladiny, intenzivnějších přívalových dešť, říčních povodní, ale také s rychlejším opotřebením technických bariér a populačním růstem v rizikových oblastech.

Ředicí kapacita toků a energetické nároky

Klimatická rizika neohrožují pouze břehy při povodních, ale destabilizují celý hydrologický cyklus. Změna časového rozložení srážek vede k tomu, že povodí střídají nárazové deště s dlouhými periodami hydrologického sucha. V suchých fázích drasticky klesají průtoky řek, což přímo snižuje jejich přirozenou ředicí kapacitu. Voda se snadněji prohřívá, mění se její chemismus a narušuje se koloběh živin, jako je dusík a fosfor.

Při následných prudkých srážkách pak dochází k masivnímu splachu ze zemědělské půdy, městských ploch a k nárazovým havarijním přepadům z kanalizací do oslabených toků. Pro vodohospodářskou správu to přináší nejen ekologické škody a riziko výpadků služeb, ale také strmě rostoucí výdaje na energii potřebnou k čerpání a převodům vody mezi povodími. Agentura proto zahajuje revizi povolení k odběrům a připravuje nové priority pro hospodaření s vodou v krajině.

Rostoucí výdaje na havárie a mezery v auditu

Častější výskyt extrémních událostí – od záplav a sucha až po požáry vegetace a znečištění vod – zásadně zatěžuje operativu. Modelové propočty varují, že náklady na řešení mimořádných krizových událostí mohou z 81 milionů liber v roce 2023–24 vzrůst během deseti let na 107 až 124 milionů liber ročně. Stávající zásahový model se stává provozně i finančně neudržitelným, kvůli čemuž úřady zřizují stálé specializované pozice pro krizové řízení.

Širší prověrka NAO navíc upozornila, že samotné vykazování klimatických rizik je ve veřejné správě teprve na začátku. Pouze 5 z 15 centrálních vládních úřadů, které změnu klimatu vyhodnotily jako podstatné riziko, dokončilo plnohodnotné zveřejnění adaptační strategie. Většině ministerstev dosud chybí podrobnější analýzy scénářů i přesné vyčíslení dopadů na provozní rozpočty v nadcházejících dekádách.