Shrnutí v bodech
- Meziroční inflace na Kypru vystoupala v říjnu 2026 na 5,4 %, zatímco průměr eurozóny činil 4,0 %.
- Ceny energií v eurozóně zrychlily meziroční růst na 20,8 % po zářijových 18,9 %.
- Kyperské firmy platily v 1. pololetí 2026 za elektřinu 0,23 €/kWh, což je druhá nejvyšší hodnota v EU.
- Denní velkoobchodní cena elektřiny v Česku 5. listopadu dosahuje v průměru 275,4 EUR/MWh.
Růst cen v eurozóně a postavení Kypru
Kyperská ekonomika zaznamenala v říjnu meziměsíční přírůstek indexu spotřebitelských cen o 0,2 procenta. V meziročním srovnání se však tempo růstu dostalo na 5,4 procenta. Podle zprávy deníku Cyprus Mail se ostrovní stát ocitl v horní části unijního žebříčku.
Nejvyšší hodnoty vykázala Litva s mírou 6,1 procenta, následovaná Bulharskem s 6,0 procenty a dvojicí Řecko a Itálie, kde shodně dosáhla 5,6 procenta. Kypr se zařadil bezprostředně za ně. Na opačném konci spektra skončila Malta s inflací 2,3 procenta, Německo s 2,8 procenty a Slovensko s 2,9 procenty. Celá eurozóna vykázala průměrnou hodnotu 4,0 procenta, což představuje nárůst oproti zářijovým 3,8 procenta.
Pohled na uplynulý rok ukazuje setrvalý posun. Ještě v říjnu 2025 byla kyperská inflace na úrovni 0,2 procenta. V květnu 2026 stoupla na 3,5 procenta, v červnu na 4,1 procenta a přes červencových 4,4 procenta vystoupala v srpnu na 5,2 procenta, kde setrvala i v září. Jádrová inflace na ostrově, očištěná o energie a nezpracované potraviny, přitom v září mírně klesla na 3,9 procenta. To potvrzuje, že hlavním zdrojem cenových tlaků jsou importované komodity.
Drahá ropa a izolovaná energetika
Zatímco ceny služeb v eurozóně stouply v říjnu o 3,3 procenta a potraviny o 1,6 procenta, energetická složka vykázala skok o 20,8 procenta. Na Kypru byl vývoj ještě výraznější. V září tamní ceny energií meziročně vyskočily o 21,0 procenta. V národním indexu spotřebitelských cen se to projevilo růstem cen ropných produktů o 25,8 procenta a elektřiny s vodou o 11,2 procenta.
Kypr zůstává energeticky izolovaným ostrovem bez přímého propojení s pevninskou evropskou přenosovou soustavou. Výroba elektřiny se proto stále opírá převážně o dovážená kapalná paliva. Podle dat Eurostatu platily kyperské podniky v prvním pololetí 2026 za elektřinu v průměru 0,23 €/kWh. Společně s Itálií šlo o druhou nejvyšší sazbu v celé Evropské unii, kde celkový průměr činil 0,18 €/kWh.
K evropské stabilitě nepřispívá ani situace na trzích se zemním plynem. Termínový kontrakt na nizozemské burze ICE Endex (Dutch TTF) pro dodávku v prosinci 2026 se 5. listopadu pohybuje kolem hodnoty 89,65 EUR/MWh. Dlouhodobé priority evropských spotřebitelů v této oblasti mapuje například rozbor průzkumu Eurobarometr, kde obyvatelé kladou důraz na snižování závislosti na dovozu fosilních paliv.
Situace na velkoobchodním trhu v Česku
Napětí na evropském trhu s primárními palivy ovlivňuje i velkoobchodní ceny elektřiny ve střední Evropě, ačkoli zdejší struktura výroby je odlišná. Denní spotová cena elektřiny na českém denním trhu pro čtvrtek 5. listopadu 2026 dosahuje váženého průměru 275,4 EUR/MWh. Při orientačním kurzu 25 Kč za euro to odpovídá zhruba 6,89 Kč/kWh. Podrobnější data nabízí sekce věnovaná analýze cen elektřiny.
Nejnižší čtvrthodinová cena nastala ve 14:00 na úrovni 206,3 EUR/MWh, zatímco večerní špička v 15:45 vystoupala na 378,5 EUR/MWh. Třicetidenní průměr spotových cen v Česku činí 200,2 EUR/MWh (přibližně 5,01 Kč/kWh). Jde o velkoobchodní hodnoty bez regulovaných plateb, poplatků za distribuci a daní, nikoli o konečné ceny na fakturách domácností. Maloobchodní ceny se řídí ročními smlouvami a cenovými rozhodnutími Energetického regulačního úřadu.
Opatření kyperské vlády a postoj centrální banky
Kyperský ministr financí Makis Keravnos uvedl, že vnější tlaky nedávají vládě velký prostor k okamžitému obratu trendu. Současně uvítal rozhodnutí Evropské centrální banky dále nezvyšovat základní úrokové sazby, což by podle něj ještě více ztížilo situaci zadlužených firem i domácností.
Kabinet v Nikósii v současnosti jedná o prodloužení snížené spotřební daně na pohonné hmoty, která by mohla platit do března 2027. Centrální banka Kypru před plošnými kompenzacemi varuje. Upozorňuje, že nepoměrně široká fiskální podpora může poptávkovou inflaci dále prodloužit. Vláda proto připravuje adresná opatření zaměřená pouze na skupiny obyvatel s nejnižšími příjmy.
