S příchodem listopadu řeší řidiči přezouvání a kvůli mírnějším zimám se část z nich přiklání k celoročním pneumatikám. Předpoklad teplejší sezóny však nevylučuje epizody s ledem nebo souvislým sněhem. Výběr obutí v praxi naráží na tři odlišné otázky: co v danou chvíli vyžaduje český zákon, jak konkrétní plášť obstál v nezávislých zkouškách a kudy auto skutečně jezdí.
Mírnější zima neznamená silnice bez sněhu a ledu
Debatu o tom, komu se vyplatí sezónní přezouvání, připomněla reportáž serveru iROZHLAS.cz ze 4. listopadu 2026. Provozovatel pneuservisu Jaroslav Daliman v ní pro Český rozhlas Plzeň uvedl svůj praktický pohled, podle něhož mohou řidičům s malým nájezdem celoroční pneumatiky stačit, ale pro časté cesty do hor je nedoporučuje.
Z pohledu meteorologie a provozu na silnicích se celkový charakter zimy nerovná aktuálnímu stavu vozovky. I teplotně nadprůměrná zima může přinést jednotlivé epizody se sněžením, mrznoucím deštěm nebo ranní námrazou. Průměrná sezónní teplota totiž nepopisuje nejhorší podmínky, do kterých se řidič dostane během konkrétní jízdy.
Co vyžaduje český zákon na zimních silnicích
Pravidla pro zimní provoz osobních aut do 3 500 kg stanovuje v Česku § 40a zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Zákon nenařizuje plošnou povinnost mít zimní obutí automaticky každý den, ale váže ji v období od 1. listopadu do 31. března na konkrétní situaci na silnici.
Povinnost platí tehdy, když na komunikaci leží souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, případně pokud lze vzhledem k povětrnostním podmínkám takový stav předpokládat během jízdy. Pro osobní vozidlo to znamená mít zimní pneumatiky na všech kolech s hloubkou hlavních dezénových drážek nejméně 4 mm.
Rozhodující tedy není jen suchá vozovka a teplota u domu v době odjezdu, ale celá plánovaná trasa a vývoj počasí po cestě. Samotné obchodní označení „celoroční pneumatika“ přitom k naplnění zákona nestačí, rozhoduje odpovídající zimní označení a reálný stav dezénu.
Nezávislý test ADAC ukázal velké rozdíly mezi modely
Splnění zákonných podmínek a přítomnost zimního symbolu s vločkou (3PMSF) ještě nezaručují stejné chování auta na sněhu či mokru. Tento symbol potvrzuje dosažení minimálního homologovaného výkonu, nikoliv vyrovnané jízdní vlastnosti ve všech situacích. Ukázal to nezávislý test německého autoklubu ADAC zveřejněný 23. června 2026.
Zkušební technici v něm prověřili 16 celoročních modelů v rozměru 185/65 R15 (indexy 88H a 92V), který obouvají převážně menší osobní vozy. Letní vlastnosti měřil ADAC na zkušebním polygonu u Říma, zimní chování testoval ve Finsku.
Skloubit protichůdné požadavky na letní horko a zimní mráz je technologicky náročné, což se odrazilo v rozptylu celkového hodnocení:
Hodnocení „dobrý“ získal pouze 1 model, vítězný Continental AllSeasonContact 2 se známkou 2,3. Jako „uspokojivý“ skončilo 7 modelů, mezi nimi například Pirelli Cinturato All Season SF 3 a Michelin CrossClimate 2 (oba se známkou 2,6). I u těchto plášťů byly patrné odlišné kompromisy: Pirelli mělo slabší výsledky na zimní vozovce, zatímco Michelin ztrácel na mokru. Další 3 modely obdržely známku „dostatečný“ a hned 5 modelů skončilo s hodnocením „nedostatečný“.
Celkem 8 ze 16 testovaných pneumatik tak ADAC nedoporučil. Pět nejhorších plášťů mělo i přes zimní symbol výrazné slabiny a podle hodnotitelů byly na sněhu a ledu téměř nepoužitelné. Samotná kategorie celoročního obutí tedy není automaticky špatná, výsledky ale ukazují velké rozdíly mezi konkrétními modely.
Výsledky jednoho rozměru neplatí pro všechna auta
Závěry ze zkoušek rozměru 185/65 R15 nelze bez dalšího přenášet na větší kola, na vozy SUV ani na celé značky výrobců. Jak uvádí samotný ADAC, roli hraje konkrétní rozměr i verze pláště: u některých výrobců v této menší dimenzi zůstávají v prodeji starší modely, zatímco v jiných rozměrech je už dostupná novější generace. Výběr tak vždy závisí jak na obvyklých trasách řidiče, tak na testech pro konkrétní velikost kol.
Stopy pneumatik ve sněhu. Ilustrační archivní fotografie ze Švédska z 11. prosince 2017. Nejde o záběr z testu ADAC. Výřez. Foto: W.carter / Wikimedia Commons / CC0. Licence fotografie.
