Arktida se mění rychleji než zbytek planety
Nové poznatky shrnuje zpráva State of the Climate in 2025, kterou každoročně vydává Americká meteorologická společnost (AMS). Na jejím arktickém oddílu se podíleli také odborníci z Aljašské univerzity ve Fairbanks. Výsledky vycházejí z dlouhodobých pozorování pozemních stanic, oceánských měření i satelitních dat.
Při srovnání období 1979 až 2025 rostla průměrná teplota přízemního vzduchu v Arktidě zhruba třikrát rychleji než globální průměr za stejné období. Rok 2025 byl zároveň dvanáctým rokem v řadě, kdy byla arktická teplotní odchylka vyšší než odchylka globální.
Nejde přitom o krátkodobý výkyv počasí. Arktida reaguje na globální oteplování zesíleným způsobem kvůli několika zpětným vazbám, které se navzájem posilují. Když roztaje sníh nebo led, tmavší povrch oceánu či půdy pohltí více sluneční energie. Tato energie následně podporuje další oteplování a tání.
Proč se oteplování v Arktidě zesiluje
Nejdůležitějším mechanismem je takzvaná arktická amplifikace. Led a sníh odrážejí velkou část slunečního záření, zatímco otevřená vodní hladina jej pohlcuje. V létě tak ubývající mořský led umožňuje oceánu akumulovat více tepla. Na podzim a v zimě se toto teplo uvolňuje do atmosféry, což pomáhá vysvětlit, proč se nejsilnější nárůst teplot v Arktidě objevuje právě v chladné části roku.
Oteplování podporuje také větší množství vodní páry v atmosféře a změny v přenosu tepla z nižších zeměpisných šířek. Vodní pára je skleníkový plyn, takže může zesílit zadržování tepla. Základní příčinou změny však podle vědeckých zpráv zůstávají emise skleníkových plynů způsobené lidskou činností, nikoli přirozená variabilita.
Úbytek starého ledu je varovným signálem
Úbytek mořského ledu pokračoval i v roce 2025. Dne 22. března 2025 dosáhl arktický mořský led svého ročního maxima, které bylo podle dat Národního střediska pro data o sněhu a ledu (NSIDC) rekordně nejnižší v celé 47leté éře satelitních měření. Ještě výraznější je dlouhodobý ústup víceletého ledu, tedy ledu, který přežil alespoň jednu letní sezonu.
Led starší než čtyři roky se podle zprávy od 80. let zmenšil o 94 procent a dnes tvoří téměř zanedbatelnou součást celkové ledové pokrývky. Mladší jednoletý led je tenčí a snadněji podléhá tání během letních měsíců. Arktický systém se tím stává zranitelnějším: každá další teplá sezona má větší šanci zasáhnout ledovou plochu, která postrádá dřívější mocnost a odolnost.
Důsledky úbytku ledu přesahují hranice samotné Arktidy. Zmenšování ledové plochy zásadně mění výměnu tepla a vlhkosti mezi hladinou a atmosférou, může podle klimatických modelů ovlivňovat dynamiku oceánské cirkulace a přímo ohrožuje druhy vázané na ledovou pokrývku i tradiční život místních komunit.
Více srážek a zelenější tundra
Arktida se zároveň stává vlhčí. Celkový arktický srážkový průměr za rok 2025 byl třetí nejvyšší od počátku souvislých záznamů v roce 1950, přičemž výrazné odchylky u deště i sněhu se projevily zejména v jarním období. Teplejší atmosféra pojme větší množství vodní páry, což při přílivu vlhkosti zvyšuje frekvenci i intenzitu srážek.
Další pozorovatelnou změnou je posun vegetace do vyšších zeměpisných šířek. Keře a dřeviny postupně expandují do oblastí dřívější otevřené tundry. Rok 2025 byl podle satelitního indexu vegetace třetím nejzelenějším rokem v řadě satelitních měření probíhajících od roku 2000.
Expanze vegetace však neznamená stabilizaci ekosystému. Hustší porost snižuje albedo krajiny, zadržuje sníh, ovlivňuje promrzání i tání permafrostu a mění koloběh uhlíku. Zároveň se transformují biotopy původních severských druhů přizpůsobených bezlesé tundře. Zazelenání je tak především indikátorem rychlé strukturální proměny celého arktického biomu.
Arktida jako citlivý ukazatel klimatické změny
Význam arktických zpráv nespočívá jen v popisu vzdálených polárních oblastí. Arktida funguje jako citlivý indikátor a zesilovač globálních změn klimatu. Procesy, které se zde projevují v řádu několika desetiletí, předznamenávají širší environmentální posuny.
Vědci proto sledují nejen průměrné teploty, ale také tloušťku a stáří ledu, srážkové anomálie, stav tundry, teplotu oceánských vod i extrémní meteorologické jevy. Podrobnější data k dlouhodobým trendům přináší také pravidelný přehled Arctic Report Card amerického úřadu NOAA, přičemž souhrn aktuální vědecké zprávy rekapituloval také regionální deník Homer News.
Vývoj v Arktidě ukazuje komplexní provázanost atmosféry, kryosféry a biosféry. Každá další dekáda satelitních a pozemních měření zpřesňuje odhady, jak rychle se polární region transformuje a jaké systémové důsledky to přinese pro globální klimatický systém.
