Oceánská anomálie bourá předpovědní modely
Zatímco ještě na začátku léta výpočetní simulace předpokládaly pozvolnější nástup teplé fáze ENSO (El Niño – Southern Oscillation), realita v rovníkovém Pacifiku nabrala dramatický spád. Teplota mořské hladiny ve východní části tropického Tichého oceánu překročila dlouhodobý normál o +2 °C. Mnohem zásadnější je však situace pod povrchem, kde oceánografické bóje naměřily v hloubce několika desítek metrů teplotní anomálie dosahující až +10 °C.
Tento obrovský rezervoár tepla představuje energii, která postupně prostupuje do atmosféry a zásadně přepisuje globální cirkulaci vzduchu. Mechanismus jevu spočívá v oslabení či úplném kolapsu pasátových větrů, což umožní masivnímu balíku teplé vody z oblasti západního Pacifiku přelít se podél rovníku směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Dojde tak k potlačení výstupu chladných, na živiny bohatých hlubinných vod (upwelling) a k posunu Walkerovy cirkulace.
Právě tento mechanismus podrobně rozebíráme v souvislosti s riziky atmosférických řek v článku o tom, jak super El Niño může zasáhnout tichomořské pobřeží.
Srí Lanka na suchu, Indonésie v dýmu
Dopady na počasí a společnost se již v plné síle projevují v pásmu tropů a subtropů, jak informovala stanice Al Jazeera. Vlády v postižených regionech aktivují krizové plány:
- Srí Lanka: Hladina vody ve stovkách menších nádrží a zavlažovacích nádrží klesla na pouhých 10 % kapacity. Vláda vyčlenila 14 milionů dolarů (přibližně 4,8 miliardy rupií) na krizové zásobování pitnou vodou. Zhruba 72 000 obyvatel v sedmi distriktech je odkázáno na cisterny, které rodinám přivážejí příděl 75 litrů vody jednou za dva až tři dny.
- Indonésie: Kombinace dlouhotrvajícího sucha a vysokých teplot vedla k explozi lesních a rašelinových požárů. Od začátku roku lehlo popelem přes 200 000 hektarů půdy, z toho 95 000 hektarů jen v průběhu července. Město Palangkaraya v provincii Střední Kalimantan zahalil hustý toxický smog, kvůli kterému úřady uzavírají školy a nařizují nošení respirátorů. Vláda připravuje operace umělého vyvolávání deště (cloud seeding).
- Střední a Jižní Amerika: V Hondurasu vyhlásili stav nouze na 80 % území včetně hlavního města, sucho zde zdecimovalo úrodu základních plodin. Peru se naopak připravuje na katastrofální přívalové deště a pobřežní záplavy podél tichomořského pobřeží.
Dlouhodobý výhled do roku 2027
Klimatologové upozorňují, že globální atmosféra obvykle reaguje na oteplení Pacifiku s mírným zpožděním. Vrchol intenzity El Niña se očekává během pozdního podzimu a zimy na severní polokouli, přičemž plný přenos tepla do globálního teplotního průměru se naplno projeví v celém průběhu roku 2027.
Kombinace silného přirozeného fenoménu s dlouhodobým oteplováním atmosféry i oceánů zvyšuje pravděpodobnost, že se současná epizoda zařadí mezi vůbec nejvýraznější klimatické události za posledních 140 let, tedy od počátku souvislého instrumentálního měření. To s sebou nese riziko zintenzivnění extrémního počasí napříč kontinenty.
Jak se současné El Niño liší od běžných ročníků?
Zásadní odlišnost spočívá v mimořádně rychlé akumulaci tepla v podpovrchových vrstvách oceánu, kde odchylka dosáhla až +10 °C. To indikuje přítomnost silné Kelvinovy vlny, která udržuje stabilní oteplení povrchu a znesnadňuje brzký rozpad jevu.
Má El Niño vliv na počasí ve střední Evropě?
Přímý vliv na střední Evropu je statisticky slabý, protože evropské počasí je dominantně řízeno Severoatlantickou oscilací (NAO). Zprostředkovaně však může silné El Niño narušit polární vír a změnit dráhy atlantických cyklón, což v zimním období zvyšuje variabilitu počasí.
