Evropská moře spalují rekordní vlny veder: U Mallorky naměřili 33 °C, odchylka dosahuje až 6 °C

Červenec přepsal tabulky, bójka u Mallorky zaznamenala 33 °C

Světové oceány vykazují mimořádnou akumulaci tepelné energie dlouhodobě, letošní léto však v evropském prostoru posunulo hranice dosavadních měření. Průměrná povrchová teplota Středozemního moře dosáhla v červenci 2026 hodnoty 27 °C, což představuje historicky nejvyšší červencový průměr v éře satelitních měření. Tento trend navazuje na globální vývoj, kdy průměrná teplota povrchu světových oceánů dosáhla v červnu rekordních 21,0 °C a mořské vlny horka zasáhly v prvním pololetí až 82 % rozlohy světového oceánu.

Lokální extrémy byly ještě výraznější. Začátkem srpna naměřila oceánografická bójka u španělského ostrova Mallorca extrémní teplotu vody 33 °C. V oblastech, jako je Lví záliv u francouzského pobřeží nebo některé části západního Atlantiku podél Pyrenejského poloostrova, vykázala teplota mořské hladiny kladnou odchylku až o 6 °C nad klimatickým normálem.

Vědecká atribuce: Jak velký podíl má oteplování atmosféry?

Výzkumný tým z mezinárodní iniciativy World Weather Attribution využil kombinaci satelitních pozorování programu Copernicus a pokročilých klimatických modelů, aby kvantifikoval přímý vliv lidské činnosti na tyto extrémy. Výsledky přinášejí jasná čísla:

• Středozemní moře: Spalování fosilních paliv a akumulace skleníkových plynů v atmosféře zvýšily teplotu povrchových vod během této letní epizody přibližně o +2,0 °C.
• Západoevropská moře a Biskajský záliv: Klimatická změna přidala k teplotě hladiny +1,1 až +1,4 °C.

Bez vlivu globálního oteplování by události takového rozsahu a intenzity byly statisticky krajně nepravděpodobné. Oceány totiž pohlcují více než 90 % přebytečného tepla zachyceného v klimatickém systému planety, což z nich činí obrovský tepelný akumulátor, jak připomínají i starší zprávy o globálním stavu oceánů a klimatu.

Dopady na mořský život: Kolaps řasových lesů a expanze medúz

Mořské vlny horka mají pro podmořské organismy ničivější dopady než suchozemská horka na suchozemskou faunu a flóru. Mořské druhy jsou totiž vysoce citlivé na úzké teplotní rozmezí a ve vodním sloupci mají omezené možnosti úniku.

V západním Středomoří biologové hlásí rozsáhlé odumírání porostů chráněné mořské trávy Posidonia oceanica a hlubokomořských korálů gorgonií. Teplá voda zároveň urychluje migraci teplomilných a invazních druhů z Rudého moře přes Suezský průplav směrem na sever, zatímco původní rybí populace ustupují do větších hloubek nebo chladnějších oblastí, což vážně narušuje komerční rybolov. Vysoké teploty a nedostatek vertikálního promíchávání vody rovněž vedou k masivnímu přemnožení medúz podél turistických pláží Španělska, Francie i Itálie.

Riziko pro pevninu: Palivo pro ničivé podzimní medikány

Přehřáté moře nepředstavuje pouze ekologický problém pod hladinou, ale funguje jako energetický motor pro atmosféru. Vyšší teplota povrchu moře přímo zvyšuje výpar a obsah vodní páry ve spodních vrstvách troposféry. V pobřežních oblastech to zvyšuje dusno a zesiluje vlny veder na souši.

Z meteorologického hlediska představuje akumulované teplo zásadní hrozbu pro nadcházející podzim. Jakmile nad teplé Středozemní moře začnou od září a října pronikat první chladnější frontální systémy a brázdy nízkého tlaku vzduchu ze severu, vznikne silný teplotní gradient. Tato kombinace výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že se v oblasti vyvinou extrémní meteorologické jevy, jako jsou středomořské tropické cyklóny (medikány), bleskové povodně a intenzivní konvektivní bouře schopné během několika hodin způsobit katastrofální srážkové úhrny.