Když doma zapnete rychlovarnou konvici, v průměrné zásuvce Evropské unie pochází polovina proudu z vody, větru, slunce nebo biomasy. V české síti je to necelá pětina. Podle nejnovějších ročních dat Eurostatu za rok 2025 činil podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v celé sedmadvacítce 49,9 %. Česko se ve stejném roce dostalo na 19,2 %. V pořadí zemí, které jsme z těchto čísel sestavili, nám patří 26. příčka z 27 členských států.
Shrnutí v bodech
- Průměrný podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v EU dosáhl v roce 2025 hodnoty 49,9 %.
- Česko skončilo v roce 2025 s podílem 19,2 % na 26. místě z 27 zemí EU, nižší hodnotu měla pouze Malta (11,2 %).
- Desetiletý posun je pomalý: ze 14,1 % v roce 2015 vyrostl český podíl zelené elektřiny na 19,2 % v roce 2025.
- Velkoobchodní cena na denním trhu v říjnu 2026 činila v Česku v průměru 181,0 EUR/MWh, kdežto v Rakousku 220,2 EUR/MWh.
Deset let v číslech: Evropa poskočila, Česko přidávalo po desetinkách
Pohled do starších statistik ukazuje, jak rychle se evropská energetika mění a jakým tempem na změny reaguje tuzemská soustava. V roce 2015 brala Evropská unie z obnovitelných zdrojů 29,7 % hrubé spotřeby elektřiny. V roce 2020 už to bylo 37,4 %, o dva roky později 41,2 % a v roce 2023 podíl stoupl na 45,4 %. Mezi roky 2024 a 2025 pak unijní průměr povyskočil ze 47,5 % na 49,9 %.
Česká křivka se zvedá mnohem pozvolněji. V roce 2015 začínalo Česko na 14,1 %. Do roku 2020 se posunulo na 14,8 % a v roce 2022 na 15,5 %. Následoval růst na 16,4 % v roce 2023 a 17,9 % v roce 2024, až na 19,2 % v roce 2025. Jde přitom o nejnovější uzavřenou roční řadu, nikoliv o data z posledního týdne.
Žebříček sedmadvacítky: Od rakouských 90,8 % po maltských 11,2 %
Eurostat zveřejňuje samotné procentní podíly, nikoliv hotový žebříček. Pořadí 27 států za rok 2025 jsme proto spočítali přímo ze staženého datasetu. Na špičce stojí země s mohutnou vodní či větrnou energetikou: první Rakousko dosáhlo 90,8 %, druhé Švédsko 89,2 % a třetí Dánsko 77,7 %. Následují Portugalsko (65,6 %), Řecko (60,9 %), Španělsko (60,7 %), Litva (59,9 %) a Chorvatsko (58,8 %).
Nad polovinou spotřeby se drží také Německo (57,9 %), Lotyšsko (57,6 %), Finsko (56,6 %) a Nizozemsko (54,7 %). Přesně na unijním průměru 49,9 % sedí Rumunsko. Pod padesátiprocentní hranicí pokračují Slovinsko (45,6 %), Itálie (43,5 %), Irsko (41,7 %) a Estonsko (41,1 %). Ve třicítkách se seřadily Bulharsko (34,4 %), Belgie (34,3 %), jaderná Francie (33,1 %) a uhelnější Polsko (32,5 %).
Spodní pětici otevírá Maďarsko s 28,3 %, za ním je Kypr s 27,5 %, Slovensko s 24,1 % a Lucembursko s 23,3 %. Česko je s 19,2 % předposlední, tedy 26. z 27 zemí. Pod námi už zůstala pouze ostrovní Malta s 11,2 %.
Elektřina versus celková energie a čtvrtletní pohled Komise
Statistika o elektřině měří podíl na hrubé spotřebě elektřiny, nikoliv čistou domácí výrobu. Do výsledného čísla za rok 2025 tak vstupuje i přeshraniční dovoz a ztráty v přenosové síti. Vedle samotné elektřiny sleduje Eurostat za rok 2025 také širší ukazatel, kterým je celkový podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie (zahrnuje i vytápění a dopravu). V tomto celkovém pohledu měla EU v roce 2025 podíl 26,2 % a Česko 19,1 %.
Roční statistiky doplňují dílčí zprávy z novějších období. Podle tiskové zprávy Evropské komise z 18. 9. 2026 pocházelo ve 2. čtvrtletí 2026 z obnovitelných zdrojů 54 % elektřiny v EU. Jde ovšem o údaj Komise za jedno jarní a letní čtvrtletí, který nelze přímo zaměňovat s celoroční metodikou Eurostatu za rok 2025.
Říjnové ceny na burze: Proč podíl OZE neurčuje účet přímo
Znamená nízký či vysoký podíl zelených zdrojů automaticky levnější nebo dražší proud na burze? Náš vlastní přepočet 15minutových cen na denním trhu za říjen 2026 z dat portálu energy-charts.info (data Bundesnetzagentur a SMARD.de) ukazuje, že přímá úměra nefunguje. Jde o velkoobchodní měsíční průměry z října 2026, nikoliv o ceníky pro domácnosti. V Česku činil říjnový průměr 181,0 EUR/MWh, přičemž 15minutové minimum kleslo na -4,64 EUR/MWh, maximum vystoupalo na 551,83 EUR/MWh a záporné ceny trvaly zhruba 0,2 hodiny za měsíc.
V sousedním Německu (zóna DE-LU) vyšel průměr za říjen 2026 na 169,3 EUR/MWh, zatímco v Rakousku na 220,2 EUR/MWh. Rakousko mělo v roce 2025 podíl 90,8 % a Česko 19,2 %, přesto byl rakouský proud na burze dražší. Vysvětluje to tržní mechanismus zvaný mechanismus zásluhy, kdy cenu na burze v každé hodině určuje nejdražší zdroj, který zrovna musí dodat elektřinu k pokrytí poptávky, což bývá typicky plynová elektrárna.
Co přesně zahrnuje ukazatel hrubé spotřeby elektřiny a čím se liší od domácí výroby?
Hrubá spotřeba elektřiny v metodice Eurostatu vyjadřuje celkový objem elektřiny dodaný v dané zemi, do kterého se kromě tuzemské výroby započítává také saldo přeshraničního dovozu a vývozu a započteny jsou rovněž přenosové a distribuční ztráty v síti.
Počítá se do podílu obnovitelných zdrojů i elektřina z jaderných elektráren?
Nepočítá. Jaderné elektrárny jsou nízkoemisní, ale Eurostat je mezi obnovitelné zdroje neřadí, takže do ukazatele nevstupují. Proto má Francie s velkým jaderným parkem podíl 33,1 % a Česko 19,2 %.
