Nejde jen o Golfský proud
Atlantic Meridional Overturning Circulation, zkráceně AMOC, je rozsáhlý systém proudů, který propojuje povrchové a hluboké vrstvy Atlantského oceánu. Teplá a slaná voda proudí v horních vrstvách na sever. V oblasti severního Atlantiku se ochlazuje, zvyšuje se její hustota a klesá do hlubších částí oceánu. Hlubinnými proudy se pak vrací směrem k jihu.
Golfský proud je pouze jednou z částí tohoto systému. Proto je nepřesné tvrdit, že případné oslabení AMOC by znamenalo okamžité „vypnutí“ Golfského proudu. Ten je částečně poháněn také působením větru a rotací Země. Změna AMOC by se proto projevila především v celkové intenzitě a rozložení proudění, nikoli jako náhlé zastavení veškeré vody v Atlantiku.
Proč může klimatická změna proudění oslabovat
Hlavním problémem je oteplování a úbytek ledu v polárních oblastech. Teplejší atmosféra urychluje tání grónského ledového štítu a do severního Atlantiku se dostává více sladké vody. Ta snižuje slanost povrchové oceánské vody. Méně slaná voda má při stejné teplotě nižší hustotu, a může proto hůře klesat do hlubších vrstev.
Pokud se toto klesání zpomalí, naruší se celý mechanismus hlubinné cirkulace. Oceán pak může na sever přenášet méně tepla a současně se mění rozložení teplot, srážek i proudění v atmosféře. Nejde tedy o jediný izolovaný proud, ale o propojený systém, jehož reakce může mít důsledky daleko od místa, kde ke změně dochází.
Co zkoumá výzkum z Oregonu
Výzkum z Oregon State University, na který upozornila americká stanice KGW, se věnuje možnému oslabování této atlantské cirkulace v podmínkách klimatické změny. Samotné téma zapadá do širšího vědeckého úsilí zjistit, jak se AMOC mění a zda už lze pozorovat dlouhodobý trend přesahující přirozené výkyvy.
To je obtížná úloha. Přímá měření celého systému existují teprve relativně krátkou dobu a oceánské proudění se přirozeně mění v řádu let až desetiletí. Vědci proto kombinují moderní měření s údaji z mořských sedimentů, ledovcových záznamů, korálů a dalšími nepřímými indikátory. Tyto záznamy pomáhají rekonstruovat, jak se oceán choval v minulosti.
Právě rozlišení mezi krátkodobým kolísáním a skutečným oslabováním je klíčové. Jednotlivá studie může přinést důležitý signál, sama o sobě však nemusí definitivně rozhodnout, jak rychle se AMOC mění nebo kdy by mohl nastat zásadní zlom.
Vědci nepopisují jistý kolaps
Současný vědecký závěr není předpovědí bezprostředního kolapsu systému. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) očekává, že AMOC bude v průběhu tohoto století velmi pravděpodobně slábnout. Zároveň ale upozorňuje na nejistotu ohledně přesné velikosti změny a načasování případného prudkého přechodu.
O „kolapsu“ se hovoří tehdy, pokud by se cirkulace po překročení určitého prahu rychle změnila do výrazně slabšího stavu. Takový scénář nelze jednoduše převést na konkrétní datum. Záleží na budoucím vývoji emisí, rychlosti oteplování, přísunu sladké vody i na zpětných vazbách mezi oceánem, ledem a atmosférou.
Významnou roli hraje také skutečnost, že některé klimatické modely mohou citlivost AMOC popisovat odlišně. Proto je důležité porovnávat výsledky více metod a institucí, nikoli vyvozovat dalekosáhlé závěry z jediného titulku nebo jedné analýzy.
Jaké by byly důsledky
Slábnutí AMOC by mohlo změnit rozložení tepla v severním Atlantiku, ovlivnit srážkové pásy v tropických oblastech a zasáhnout monzunové systémy. Změny by se mohly projevit také v hladině moře podél části východního pobřeží Spojených států, protože změna proudění ovlivňuje rozložení vody v oceánu.
Pro Evropu by oslabení AMOC neznamenalo automaticky nástup dlouhodobých mrazů. Klimatická změna současně zvyšuje průměrnou teplotu pevniny. Výsledkem by proto byla složitá kombinace faktorů: některé oblasti severního Atlantiku by se oteplovaly pomaleji, měnilo by se proudění a mohly by se změnit i podmínky pro zimní bouře nebo srážky.
Oceán přitom už nyní pohlcuje velkou část přebytečného tepla a oxidu uhličitého. Dlouhodobé oceánské rekordy popsané ve zprávě State of the Climate ukazují, že změny v moři probíhají na více úrovních současně. Širší souvislosti mezi oceánem, klimatem a lidskou bezpečností popisuje také analýza významu ochrany světových moří.
Proč je sledování AMOC důležité
AMOC patří mezi klimatické systémy, jejichž změna může mít nepoměrně velké dopady. Nejde však o jednoduchý spínač, který se z jednoho dne na druhý přepne z běžného provozu do úplného kolapsu. Největší hodnotou nového výzkumu je proto zpřesňování měření a lepší pochopení varovných signálů.
Rozhodující bude, zda se výsledky jednotlivých studií shodnou s dlouhodobými pozorováními a fyzikálními mechanismy známými z minulosti. Oslabování AMOC je vážné riziko, nikoli jistá předpověď konkrétní katastrofy. Právě tato nejistota je důvodem, proč vědci požadují pokračování měření v Atlantiku a současně zdůrazňují význam omezení emisí skleníkových plynů.
Více informací: hodnocení klimatického systému IPCC, přehled AMOC od NOAA a pozorování klimatického systému Světovou meteorologickou organizací.
Znamená oslabení AMOC zastavení Golfského proudu?
Ne. Golfský proud je jednou z částí širšího systému a ovlivňuje ho také vítr. Oslabení AMOC by znamenalo změnu celkové cirkulace Atlantiku, nikoli okamžité zastavení veškerého proudění.
Proč je tak obtížné zjistit, zda AMOC skutečně slábne?
Celý systém se mění přirozeně v různých časových měřítcích a přímá měření jsou krátká. Vědci proto kombinují současná pozorování s historickými a nepřímými záznamy z oceánu, ledu a sedimentů.
