Rekordní teploty a tragické bilance v Německu
Léto roku 2026 se do meteorologických i zdravotnických statistik zapisuje černým písmem. Podle německé národní meteorologické služby Deutscher Wetterdienst (DWD) byly na mnoha místech Německa prolomeny dosavadní historické limity. Absolutní vrchol přineslo měření v brandenburské obci Coschen, kde teploměr ukázal 41,7 °C. Mimořádné hodnoty byly zaznamenány také na stanici Möckern-Drewitz s 41,5 °C a v blízkosti Saarbrückenu, kde naměřili 41,3 °C.
Tyto extrémní teploty způsobily rozsáhlou zdravotní krizi. Odborníci z Institutu Roberta Kocha (RKI) uvádějí, že od začátku letní sezóny zemřelo v souvislosti s horkem přibližně 11 900 lidí. Nejkritičtější situace nastala během jediného týdne na konci června (22.–28. června 2026), kdy RKI zaznamenal téměř 9 600 nadměrných úmrtí. V celoevropském měřítku se celkový počet obětí letošních vln veder odhaduje na více než 25 000.
Města žádají miliardové investice na ochranu obyvatel
Dopady extrémního počasí vyvolaly v Německu silnou vlnu kritiky ze strany koalice zdravotnických organizací, ekologických spolků a zástupců samospráv. Zvláště ve velkých městech se projevuje efekt takzvaného městského tepelného ostrova, kde betonové a asfaltové plochy kumulují teplo a neumožňují noční ochlazení. To vede ke zvýšené zátěži pro kardiaky, seniory a malé děti.
Představitelé německých měst a obcí proto požadují po spolkové vládě okamžité vyčlenění miliard eur na cílená adaptační opatření. Mezi hlavní požadavky patří plošná výsadba zeleně, vybudování stínicích prvků, dostupnost pitné vody ve veřejném prostoru a zavedení závazných národních akčních plánů pro ochranu obyvatelstva před horkem.
Teplotní vlna ve střední Evropě: České stanice hlásí přes 35 °C
Zatímco počátkem léta zasáhlo nejsilnější horko Francii, Španělsko a Německo, během srpna se rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu s přílivem velmi teplého vzduchu od jihu stabilizovala nad střední a východní Evropou. Výrazné projevy tohoto fenoménu evidujeme i v České republice.
Dnešní měření v naší síti meteorologických stanic ukazují, že tropické teploty zasáhly většinu území ČR. Na stanici Bezděkov pod Třemšínem vyšplhala teplota na 35,3 °C. Velmi teplý vzduch se drží také v nížinách a městských aglomeracích – stanice Neratovice centrum naměřila 34,4 °C a v jihomoravských Sudoměřicích nad Moravou dosáhla teplota 34,3 °C. Na stanici Kladno byla zaznamenána hodnota 33,9 °C. Podrobnosti o historických rekordech a vývoji počasí si můžete přečíst v naší sekci zaměřené na extrémní počasí.
Zdravotní rizika a meteorologické příčiny
Hlavním důvodem takto vysoké úmrtnosti při vlnách veder bývá kombinace dlouhotrvajících vysokých denních teplot a absence nočního ochlazení, kdy teploty v urbanizovaných oblastech neklesají pod 20 °C (tzv. tropické noci). Lidský organismus tak nemá možnost regenerace, což vede k dehydrataci, úpalu a selhání oběhového systému.
Podle meteorologů jsou tyto vlny veder stále častější a intenzivnější v důsledku globálních změn klimatu a blokujících synoptických situací, které stabilní horké vzduchové hmoty drží nad Evropou po dlouhé týdny. Pokud nedojde k výrazným adaptacím infrastruktury, zdravotní rizika spojená s letními extrémy se budou v následujících letech nadále stupňovat.
Jaký byl dosavadní rekord v počtu obětí horka v Německu?
Dosavadní nejtragičtější bilance byla zaznamenána v roce 2018, kdy v Německu na následky extrémního horka zemřelo přibližně 9 000 lidí. Letošní bilance s téměř 11 900 oběťmi tento rekord výrazně překonala.
Co je to efekt městského tepelného ostrova?
Jedná se o jev, kdy zpevněné plochy v hustě zastavěných městech (asfalt, beton, budovy) pohlcují sluneční záření a vyzařují teplo i během noci. Městské oblasti tak bývají o několik stupňů teplejší než okolní venkovská krajina.
