Historické teplotní rekordy a výrazně rozdělený kontinent
Léto 2026 přináší do západní části evropského kontinentu jednu vlnu tropických veder za druhou. Po mimořádně intenzivní červnové vlně zasáhly v červenci Francii, Španělsko, Velkou Británii, Irsko a státy Beneluxu už třetí a čtvrtá vlna horka v této sezóně. Ačkoliv jednotlivé červencové špičky nepřekonaly absolutní extrémy z června, jejich vytrvalost a plošný rozsah nemají obdoby.
Na pevnině dosahovaly denní teploty v nejexponovanějších oblastech až 43 °C ve Francii a Řecku, 40 °C ve Španělsku a rekordních 41,7 °C v Německu. Z globálního pohledu byl letošní červenec s průměrnou teplotou vzduchu 16,90 °C (o 1,47 °C nad předindustriální úrovní) vyrovnán s červencem 2024 jako druhý nejteplejší v historii databáze ERA5, jak uvádí oficiální zpráva klimatické služby Copernicus.
V rámci samotné Evropy však panoval výrazný západovýchodní kontrast. Zatímco západní země trpěly spalujícím horkem, části východní Evropy a Skandinávie zaznamenaly průměrné nebo dokonce lehce podprůměrné teploty. I kvůli tomu skončil červenec pro Evropu jako celek na 11. místě v historických tabulkách, přestože západní regiony čelí extrémnímu počasí bezprecedentních rozměrů.
Sucho jako rozbuška: Spáleno je již přes půl milionu hektarů
Teplotní rekordy představují pouze polovinu problému. Druhou, ještě nebezpečnější složkou je hluboký srážkový deficit. Deficit půdní vlhkosti, který se kumuloval již od května, dosáhl v červenci kritických hodnot. V částech Španělska, Francie, Německa, Rakouska a Maďarska je vlhkost svrchní vrstvy půdy výrazně nižší než během katastrofálního sucha v roce 2022. Sucho aktuálně zasahuje 52 % území Evropy a Středomoří, což je o 21 % více než dlouhodobý průměr.
Tato kombinace vytvořila ideální podmínky pro šíření rozsáhlých požárů. Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS) hlásí, že plameny v Evropě v dosavadním průběhu roku zničily již přes 500 000 hektarů (více než 1,23 milionu akrů) půdy a porostů. Mimořádně ničivý požár v španělské provincii Ávila spálil 77 000 hektarů, zatímco ve francouzském regionu Gironde lehl popelem prostor o rozloze přes 116 000 hektarů.
„Uplynulý měsíc přinesl v západní Evropě výjimečnou aktivitu lesních požárů, a to jak z hlediska spálené plochy, tak z hlediska emisí,“ uvedla Laurence Rouil, ředitelka Služby monitorování atmosféry Copernicus (CAMS) při Evropském centru pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF). Podle ní klimatická změna nejen intenzifikuje požáry v jižní Evropě, ale posouvá požární sezónu čím dál více na sever. Pro efektivnější zásah a vyhodnocení rizik již Copernicus spustil sledování lesních požárů v reálném čase, což pomáhá krizovým štábům po celém continentu.
Mimořádně velký problém představuje dým. Vysoce intenzivní požáry vznášejí jemné prachové částice (PM2.5) vysoko do atmosféry, odkud je větrné proudění transportuje na vzdálenosti tisíců kilometrů. Zhoršenou kvalitou ovzduší tak trpí i obyvatelé v regionech, které jsou od samotných požárů velmi vzdálené.
Rekordně teplé oceány a kolabující evropské veletoky
Před extrémním teplem nejsou uchráněny ani vodní plochy. Průměrná teplota mořské hladiny v mimopolárních oceánech (mezi 60° j. š. a 60° s. š.) dosáhla v červenci 20,96 °C, čímž překonala dosavadní rekord 20.89 °C z července 2023. V severním Atlantiku a západním Středomoří dosáhly teploty povrchu moří historických maxim, což vyvolalo silné mořské vlny veder.
Na pevnině se kombinace veder a absence srážek drasticky projevuje na stavu řek. Hladiny klíčových evropských veletoků – jako jsou Seina, Rýn nebo Dunaj – klesly na kritická minima. Nízký průtok a vysoká teplota vody způsobují řetězové problémy:
- Energetika: Jaderné a tepelné elektrárny musejí omezovat svůj výkon nebo dočasně odstavovat reaktory, protože teplota říční vody neumožňuje bezpečné chlazení.
- Lodní doprava: Na Rýnu a Dunaji je výrazně omezená nákladní reční doprava, což komplikuje logistiku surovin a paliv.
- Hašení požárů: Krizové složky narážejí na nedostatek snadno dostupných vodních zdrojů pro letecké i pozemní hašení v blízkosti ohnisek.
- Zemědělství a ekosystémy: Omezení odběrů vody pro zavlažování devastuje úrodu a vede k masovému úhynu ryb v přehřátých a kyslíkově deficitních tocích.
Dopady současné situace tak jasně ukazují propojenost klimatického systému. Vlny horka, vysychající Půda, hořící lesy a kolabující říční sítě již nejsou izolovanými výkyvy počasí, ale komplexním rizikem, které ohrožuje bezpečnost, infrastrukturu i zdraví obyvatel napříč celou Evropou.
Jak nízké hladiny řek ovlivňují energetickou síť v Evropě?
Jaderné a klasické elektrárny využívají vodu z velkých řek k chlazení svých okruhů. Pokud teplota říční vody překročí zákonné limity nebo je průtok příliš nízký, elektrárny musejí z bezpečnostních a ekologických důvodů snížit výkon nebo provoz úplně přerušit, což zvyšuje tlak na energetickou síť a ceny elektřiny.
Odkud pocházejí data o teplotách a požárech v tomto článku?
Data vycházejí z globální reanalýzy ERA5 a satelitních pozorování Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), které provozuje klimatickou službu Copernicus (C3S) a atmosféru monitorující službu (CAMS) v součinnosti se systémem EFFIS.
