Tržní realita: Soláry a akumulace válcují fosilní projekty
Podle nejnovějších dat správce texaské přenosové sítě ERCOT (Electric Reliability Council of Texas) se investiční preference v energetice dramaticky posunuly. V připojovací frontě (tzv. interconnection queue), která zahrnuje zdroje čekající na posouzení a připojení k síti v následujících letech, dosáhla celková plánovaná kapacita hodnoty 460 GW. Sluneční elektrárny společně s velkokapacitními bateriovými systémy z této sumy ukrajují 70 %.
Naopak elektrárny na zemní plyn, které v minulosti tvořily páteř texaské energetiky, tvoří v plánovaných projektech méně než 17 %. Přestože jde o nárůst oproti stavu před třemi lety, kdy v připojovací frontě bylo méně než 10 GW plynových projektů, podle části politiků je tento tempo nedostatečné pro zajištění stabilní dodávky v dohledné budoucnosti.
Během slyšení Výboru pro podnikání a obchod Texaského senátu otevřel senátor Phil King otázku, zda by stát neměl administrativně nakázat minimální podíl takzvaných „řiditelných zdrojů“ (dispatchable energy), které lze podle potřeby libovolně zapínat a regulovat bez ohledu na aktuální počasí.
Proč plyn prohrává souboj s obnovitelnými zdroji?
Současný texaský model funguje na bázi čistě energetického trhu (energy-only market). ERCOT platí výrobcům elektřiny výhradně za skutečně dodanou energii do sítě, nikoli za pouhé udržování rezervní kapacity v pohotovosti. Tento systém přirozeně zvýhodňuje zdroje s nulovými palivovými náklady.
Fotovoltaické panely i větrné turbíny vyrábějí elektřinu bez nutnosti nakupovat palivo. Bateriová úložiště zase dokáží reagovat během milisekund a inkasovat vysoké ceny v okamžicích krátkodobých výkyvů. Plynové elektrárny musí hradit nezanedbatelné náklady na zemní plyn a provoz, což z nich dělá pro soukromé investory bez dodatečných garancí méně atraktivní záležitost.
Ředitel ERCOT Pablo Vegas před senátním výborem upozornil, že zavedení povinných kvót na plynové zdroje by představovalo zásadní systémový zásah. Podle údajů zveřejněných zpravodajským portálem Inside Climate News Vegas prohlásil, že by šlo o velmi výraznou změnu dosavadní státní politiky. Zároveň s předsedou Komise pro veřejné služby v Texasu (PUC) Thomasem Gleesonem naznačil, že pokud chce stát podporovat plynové zdroje, bude muset vytvořit dlouhodobé finanční stimulace.
Zvládne síť rekordní vlny veder bez nových plynových zdrojů?
Otázka stability sítě je v Texasu mimořádně citlivé téma. V červenci 2026 zažíval stát extrémní vlny veder, při nichž teplotní index v Dallasu dosahoval 116 °F (46,7 °C). Ve dnech 21. a 22. července překročila celková poptávka po elektřině v Texasu hranici 91 GW.
Navzdory obrovskému zatížení klimatizacemi síť zvládla nápor bez jakýchkoliv výpadků. V době špičkového slunečního svitu pokrývaly fotovoltaické elektrárny přes 45 % celkové spotřeby a v síti zůstávala bezpečnostní rezerva přes 20 000 MW (20 GW). Jakmile však večer slunce zapadlo, zátěž musely převzít jiné zdroje. V pozdních večerních hodinách pokrývaly fosilní elektrárny téměř 90 % okamžité poptávky.
Právě nesoulad mezi špičkou solární výroby přes den a večerním vrcholem spotřeby je fenomén známý i z jiných částí světa, kde masivní rozvoj solárních parků naráží na večerní propady výroby, jak ukazují i zkušenosti s solárním paradoxem v rozvojových ekonomikách.
Pablo Vegas varoval, že ačkoliv měla síť v červenci 2026 dostatečný bezpečnostní polštář, tato rezerva se může do dvou až tří let vyčerpat. ERCOT totiž odhaduje, že celková spotřeba elektřiny v Texasu se do roku 2032 téměř zdvojnásobí z důvodu rozvoje datových center, umělé inteligence, těžby kryptoměn a elektrizace průmyslu.
Spory mezi zákonodárci a průmyslovými asociacemi
Plán na administrativní zavedení kvót na plynové elektrárny však naráží na nečekanou opozici. Proti přísné státní regulaci se staví i některé významné podnikatelské svazy, které tradičně prosazují volný trh.
Katie Coleman, zástupkyně asociací Texas Association of Manufacturers, Texas Chemistry Council a Texas Oil and Gas Association, zdůraznila, že dosavadní deregulovaný systém dokázal zajistit vysokou spolehlivost při zachování výhodných cen pro konsochové odběratele a průmysl. Zavedení povinných kvót by podle ní mohlo uměle zvýšit náklady na elektřinu pro koncové spotřebitele i velké výrobní podniky.
Zákonodárci a regulátoři tak nyní stojí před dilematem: zda ponechat volné tržní síly, aby nadále upřednostňovaly levnější kombinaci solárních panelů a bateriových úložišť, nebo přistoupit k přímým dotacím a povinným kvótám pro plynové elektrárny v zájmu garantované zálohy pro krizové situace.
Proč solární elektrárny a baterie dominují nově plánovaným projektům v Texasu?
Solární fotovoltaika a bateriová úložiště nemají žádné palivové náklady a jejich pořizovací ceny v posledních letech výrazně klesly. Na čistě energetickém trhu v Texasu dokáží vyrobit a dodat elektřinu levněji než elektrárny na zemní plyn, což z nich dělá pro soukromé investory výnosnější investici.
Co přesně navrhují texaští senátoři pro plynové elektrárny?
Zvažují zavedení povinného minimálního podílu tzv. řiditelných zdrojů (dispatchable power) pro nové energetické projekty. To by znamenalo, že investoři by museli spolu s obnovitelnými zdroji budovat i stanovené procento plynových elektráren, nebo by stát musel vytvořit dlouhodobé dotační mechanizmy pro platby za jejich pohotovostní kapacitu.
