Shrnutí v bodech
- Podle Institutu Roberta Kocha zemřelo v důsledku horka nejméně 5 100 lidí.
- Týdenní úmrtnost v Německu dosáhla 23 700 osob, což bylo o 30 % více než před rokem.
- Na 46 německých stanicích naměřili meteorologové 27. června teploty nad 40 °C.
- Nejvyšší naměřená hodnota během této vlny veder se vyšplhala na 41,7 °C.
Meteorologické příčiny červnového extrému
Konec června přinesl do střední a západní Evropy příliv horkého vzduchu ze severní Afriky, který nad kontinentem zablokovala rozsáhlá tlaková výše. Vznikla stabilní oblast vysokého tlaku, v níž vzduch klesal, prohříval se a oblačnost se téměř netvořila. Průměrná červnová teplota v západní Evropě dosáhla rekordních 20,74 °C.
Vrchol vlny veder nastal 27. června. V tento den zaznamenalo teplotu přesahující 40 °C celkem 46 meteorologických stanic v Německu. Nejvyšší naměřená hodnota se zastavila na 41,7 °C. Podobné hodnoty řadí tuto událost mezi nejvýraznější projevy, jaké extrémní počasí v novodobé historii měření v regionu přineslo. Vysoké teploty navíc přetrvaly i během nocí, kdy v hustě osídlených městských oblastech neklesaly pod 20 až 22 °C.
Statistika úmrtí podle věkových skupin
Podle zprávy, kterou publikoval zpravodajský server RTL Today, zemřelo v Německu v kritickém týdnu 23 700 lidí. To bylo zhruba o 6 800 zemřelých více než v předchozích dvou týdnech dohromady. Institut Roberta Kocha (RKI) pomocí statistických modelů určil, že přímou souvislost s teplotním šokem mělo 5 100 až 5 120 případů.
Data ukazují nerovnoměrné rozložení úmrtí podle věku. Horko působilo nejvíce na organismus nejstarších obyvatel:
- Lidé ve věku 85 let a starší: přibližně 2 950 úmrtí
- Lidé ve věku 75 až 84 let: přibližně 1 320 úmrtí
- Věková skupina 65 až 74 let: přibližně 550 úmrtí
- Osoby mladší 65 let: přibližně 300 úmrtí
Kardiologická a respirační zátěž stoupala zejména v budovách bez klimatizace. RKI ve své zprávě uvedl, že konečné číslo může být po zpracování všech opožděných hlášení z matrik ještě vyšší.
Srovnání s předchozími roky
Počet obětí za jediný týden překonal celoroční průměry z nedávné minulosti. V letech 2023 až 2025 činil průměrný počet úmrtí způsobených horkem v Německu přibližně 2 900 za celou letní sezónu. Letošní červen tuto hodnotu téměř zdvojnásobil během několika dnů.
Historicky nejtragičtější zůstává pro Německo léto 2018, kdy vedra způsobila odhadem 8 400 úmrtí. V roce 2019 si horké vlny vyžádaly 6 900 lidských životů. Na rozdíl od těchto sezón, kdy se horké periody opakovaly v červenci i srpnu, přišel letošní silný zásah hned na začátku léta, kdy lidský organismus nebyl na vysoké teploty adaptovaný.
Situace v sousedních státech
Zvýšenou úmrtnost hlásily také další západoevropské země. Ve Francii vykázaly zdravotnické úřady v týdnu od 22. června nárůst úmrtnosti o 29,1 procenta, což představovalo 2 025 dodatečných úmrtí. V pařížské aglomeraci činil mezitýdenní nárůst dokonce 62 procent.
Sousední Lucembursko ani Belgie zatím souhrnné odhady nadúmrtnosti za celou periodu nezveřejnily. Vědecké instituce a klimatická služba Copernicus uvádějí, že rychlý nástup teplot nad 40 °C v červnu je v západní Evropě častější než ve druhé polovině 20. století.
