Back to Top
Přejít k hlavnímu obsahu
Bouřky a tornáda

Vítr 345 km/h a záběr z Prahy do Madridu. Čím se liší hurikán, tajfun a cyklón?

Pohled z oběžné dráhy na oko a spirální oblačné pásy silného tropického cyklónu nad oceánem | ilustrační foto
Ustálený vítr o rychlosti 345 km/h, nárazy přesahující 408 km/h a oblačný vír o průměru 2 200 km, který by na mapě Evropy zakryl území od Prahy až po Madrid. Tak vypadají absolutní stropní hodnoty tropických cyklónů od zahájení spolehlivých družicových měření v roce 1966. Na nejvyšší, pátou kategorii přitom dosáhnou jen 4 % všech tropických bouří a to, zda jim meteorologové říkají hurikán, tajfun nebo cyklón, neurčuje jejich síla, nýbrž poledník, nad nímž se právě otáčejí.

Shrnutí v bodech

  • Nejvyšší jednominutový ustálený vítr v historii moderních měření (od roku 1966) měl hurikán Patricia v říjnu 2015 u Mexika: 345 km/h při tlaku 872 hPa.
  • Absolutní světový rekord krátkodobého nárazu větru mimo tornáda drží podle WMO australský cyklón Olivia z dubna 1996 s poryvem 408 km/h.
  • Největším systémem všech dob byl tajfun Tip (říjen 1979) s průměrem bouřlivého větru 2 200 km a rekordně nízkým tlakem 870 hPa.
  • Hurikán, tajfun a tropický cyklón jsou fyzikálně tentýž jev s větrem od 119 km/h výše; název se mění jen podle oceánu a datové hranice na 180° zeměpisné délky.

Hurikán, tajfun, nebo cyklón? Rozhoduje mapa, ne síla větru

V běžném zpravodajství to často vypadá jako tři odlišné přírodní živly. Fyzikálně jsou ale hurikán, tajfun i tropický cyklón naprosto totožný meteorologický útvar. Jde o rotující tropickou tlakovou níži s teplým jádrem, která funguje jako obří tepelný stroj poháněný výparem z oceánu. Aby se takový motor vůbec rozběhl, potřebuje podle amerického úřadu NOAA vodu vyhřátou alespoň na 26,5 °C do hloubky několika desítek metrů, vysokou vlhkost ve střední troposféře a jen minimální výškový střih větru, který by jinak rostoucí bouřkové komíny roztrhal.

Dokud vítr u hladiny zůstává slabší, jmenuje se útvar na celé planetě stejně. Systém s uzavřeným prouděním a ustáleným větrem do 62 km/h je tropická deprese. Jakmile rychlost proudění vystoupá do pásma od 63 do 118 km/h, stává se z ní tropická bouře a dostává vlastní jméno z regionálního seznamu Světové meteorologické organizace (WMO).

Rozdělení na tři známé názvy přichází až ve chvíli, kdy ustálený vítr překročí hranici orkánu, tedy 119 km/h (74 mil za hodinu). Od té chvíle záleží výhradně na tom, ve kterém oceánu bouře řádí:

V severním Atlantiku, Karibiku, Mexickém zálivu a ve východním i středním Tichém oceánu (východně od datové hranice na 180° zeměpisné délky) nese taková bouře název hurikán. Pokud stejný vír překročí 180. poledník směrem na západ do severozápadního Pacifiku k Japonsku, Tchaj-wanu či Filipínám, stává se z něj v bulletinech okamžitě tajfun (a od 241 km/h supertajfun). Přesně takovou proměnu zažila v srpnu 2023 bouře Dora: přes datovou hranici přeletěla jako hurikán Dora a bez jediné změny ve své stavbě pokračovala dál jako tajfun Dora. Ve zbytku světa, tedy v celém Indickém oceánu a v jižním Pacifiku u Austrálie či Fidži, zůstává v platnosti název cyklón (případně silný tropický cyklón).

V češtině přitom stojí za pozornost ještě jeden jemný rozdíl. Zatímco angličtina označuje slovem cyclone každou tlakovou níži, česká meteorologie rozlišuje ženský tvar cyklóna pro jakoukoli tlakovou níži včetně běžných dešťových níží nad střední Evropou a mužský tvar tropický cyklón pro symetrický tropický vír s jasným okem uprostřed.

345 km/h u Mexika a proč se světové tabulky liší

Ačkoliv nad oceány vzniknou desítky pojmenovaných bouří ročně, na vrcholnou 5. kategorii Saffirovy-Simpsonovy stupnice (vítr alespoň 252 km/h) dosáhnou podle analýzy The Weather Network jen zhruba 4 % všech zaznamenaných tropických cyklónů. Souhra vřelého oceánu a bezvětří ve výšce musí být bezchybná.

Když se tyto podmínky sešly koncem října 2015 u tichomořského pobřeží Mexika, zrodil se nejsilnější spolehlivě změřený systém v dějinách. Hurikán Patricia tehdy prodělal extrémně rychlé zesílení: během jediného dne zrychlil jeho vítr o 170 km/h (ve zpětné reanalýze Národního střediska pro hurikány NHC dokonce o 195 km/h za 24 hodin) a 23. října 2015 vyvrcholil na ustálené rychlosti 345 km/h při tlaku 872 hPa. Pro srovnání s českými poměry: při ničivém zimním orkánu Kyrill v lednu 2007 naměřila stanice na Sněžce maximální krátkodobý náraz 216 km/h. Patricia tedy udržovala celou minutu v kuse proudění o 129 km/h rychlejší, než byl nejsilnější krkonošský poryv Kyrillu.

Ve starších tabulkách lze sice najít západopacifický tajfun Nancy ze září 1961 se shodným údajem 345 km/h, meteorologové jej však berou s velkou rezervou. Před rokem 1966 neexistovalo souvislé družicové sledování ani dnešní shazovací sondy (dropsondy) a posádky průzkumných letadel odhadovaly vítr převážně pohledem na zpěněnou hladinu, což tehdejší rychlosti ze 40. až 60. let systematicky nadhodnocovalo.

Při čtení historických tabulek archivu extrémů WMO je navíc nutné rozlišovat tři různé veličiny. Americká služba NHC měří ustálený vítr jako průměr za 1 minutu (kde vede Patricia s 345 km/h). Standard WMO a většiny národních služeb však počítá průměr za 10 minut, který špičky vyhladí; v této disciplíně drží světové prvenství cyklón Winston, jenž 20. února 2016 zasáhl ostrovy Fidži desetiminutovým větrem 282 km/h a tlakem 884 hPa. A pokud jde o okamžitý krátkodobý náraz, absolutní rekord mimo tornáda padl 10. dubna 1996 na australském ostrově Barrow Island, kde automatická stanice při přechodu cyklónu Olivia zaznamenala poryv 408 km/h.

Mrazivé vrcholky Haiyanu a atlantický strop 305 km/h

Nad severozápadním Pacifikem, kde se díky rozlehlým prohřátým vodám (viz aktuální teploty moří) rodí více než polovina všech bouří 5. kategorie, nelétají do tajfunů americká průzkumná letadla pravidelně. Když v listopadu 2013 udeřil na Filipíny supertajfun Haiyan s odhadovaným jednominutovým větrem 315 km/h, spoléhali meteorologové pouze na družicová měření (při dopadu na pevninu se mu v listopadu 2020 vyrovnal jen filipínský tajfun Goni s 314 km/h). Infračervené snímky Haiyanu tehdy šokovaly odborníky: prstenec bouřkových věží kolem oka vykazoval teplotu vrcholků oblaků od −80 do −90 °C. Takto extrémní mráz na horní hranici oblačnosti prozrazuje, že výstupné proudy prorazily vysoko k tropopauze a tepelný motor bouře běží na plný výkon (vůbec nejchladnější vrchol oblačnosti tropického cyklónu v historii zachytila družice v listopadu 2019 u tajfunu Kammuri s hodnotou −109,4 °C).

V Atlantiku, jehož sezónu výrazně tlumí či naopak roztáčí výkyvy v Tichomoří (podrobněji v rozboru, jak El Niño mění aktivitu hurikánů mezi Pacifikem a Atlantikem), leží historický větrný strop na hodnotě 305 km/h. Právě této rychlosti dosáhl koncem října 2025 při prudkém zesílení před Jamajkou hurikán Melissa, čímž vyrovnal atlantický rekord hurikánu Allen ze srpna 1980. Tlak v centru Melissy se propadl na 892 hPa, tedy na stejnou úroveň jako při floridském hurikánu ze září 1935. Hlubší tlakovou propast v Atlantiku měly už jen dva systémy: hurikán Gilbert v roce 1988 (888 hPa) a hurikán Wilma v říjnu 2005 (882 hPa), jehož oko se tehdy v Karibiku zúžilo na rekordně malý průměr 3,7 km.

Obr z Prahy do Madridu proti trpaslíkovi přes jedno město

Síla větru u středu přitom vůbec nemusí odpovídat rozloze bouře. Absolutním obrem v záznamech moderní meteorologie extrémního počasí zůstává tajfun Tip z října 1979 v severozápadním Pacifiku. Pole bouřlivého větru (nad 65 km/h) kolem jeho středu narostlo na průměr 2 200 km (poloměr 1 086 km) a tlak v jeho oku klesl na 870 hPa, což je dodnes nejnižší tlak vzduchu naměřený na hladině moře na Zemi (běžný atmosférický tlak činí zhruba 1 013 hPa). Kdyby se střed tajfunu Tip ocitl nad Prahou, jeho vnější větrné pásmo by současně bičovalo Madrid, Moskvu i jižní Itálii.

Přesným opakem byla tropická bouře Marco v říjnu 2008 v Mexickém zálivu. Větry o síle tropické bouře u ní sahaly jen 18,5 km od středu, takže celý aktivní vír měl průměr necelých 37 km. Nad střední Evropou by takový trpaslík pokryl sotva území Prahy, zatímco o pár desítek kilometrů dál by panovalo klidné počasí. A pokud jde o výdrž, nejdéle žijícím systémem v dějinách se stal indickooceánský cyklón Freddy na přelomu února a března 2023: organizace WMO mu v červenci 2024 oficiálně uznala rekordních 36 dní v režimu tropické bouře a šest samostatných cyklů prudkého zesílení.

Proč se v jižním Atlantiku hurikány téměř vůbec netvoří?

V jižním Atlantiku panuje většinu roku silný výškový střih větru (rozdíl v rychlosti a směru proudění mezi hladinou a horní troposférou), chladnější povrchová voda a chybí zde intertropická zóna konvergence, která na severní polokouli vytváří zárodky bouří. Výjimky jsou mimořádně vzácné, nejznámější byl hurikán Catarina u pobřeží Brazílie v březnu 2004 s tlakem 972 hPa.

Může bývalý hurikán dorazit až do střední Evropy a do Česka?

Jako pravý tropický cyklón s teplým jádrem nikoliv, protože nad chladnějším severním Atlantikem a nad pevninou okamžitě ztrácí svůj zdroj energie z teplé vody. Poměrně často se ale transformuje na hlubokou mimotropickou tlakovou níži (ex-hurikán), která si uchová velké množství vlhkosti a energie a přinese do západní či střední Evropy vichřici nebo vydatné srážky.

Jakým směrem se otáčejí hurikány, tajfuny a cyklóny?

Směr rotace určuje Coriolisova síla způsobená otáčením Země. Na severní polokouli se všechny hurikány i tajfuny točí proti směru hodinových ručiček, zatímco na jižní polokouli (u Austrálie či Madagaskaru) rotují tropické cyklóny po směru hodinových ručiček. Přímo na rovníku je Coriolisova síla nulová, proto tam tropické cyklóny vznikat nemohou; nejblíže rovníku se zformovala bouře Vamei v prosinci 2001 na 1,4° severní šířky.