Shrnutí v bodech
- Východní i centrální Pacifik zaznamenaly k 25. září o 4 tropické bouře více, než činí obvyklý stav pro toto roční období.
- Dlouhodobý průměr 15 pojmenovaných bouří za celou sezónu padl už v září, přičemž do konce sezóny zbývají více než 2 měsíce.
- Hned 3 pacifické hurikány letos dosáhly nejvyšší 5. kategorie, čímž vyrovnaly dosavadní historický rekord z roku 2002.
- Havajské ostrovy zasáhly během jediného měsíce 2 hurikány, které na veřejné infrastruktuře napáchaly škody za 168 milionů dolarů.
Tichomořská líheň bouří překonává roční průměry
Oficiální hurikánová sezóna ve východním Pacifiku trvá od 15. května do 30. listopadu. Dlouhodobý klimatický normál z let 1991 až 2020 počítá s průměrným výskytem 15 pojmenovaných bouří za celých šest měsíců. Letos však tato hodnota padla již v průběhu září, tedy v době, kdy do konce sezóny zbývají ještě více než dva měsíce.
Jak uvedl Matthew Rosencrans, hlavní prognostik hurikánové sezóny z americké Národní meteorologické služby (NOAA), východní i centrální Pacifik v dosavadním průběhu roku vygenerovaly shodně o čtyři tropické bouře více, než bývá v tomto kalendářním období běžné. Zprávu přinesl zpravodajský portál myMotherLode.com s odvoláním na agenturu Associated Press.
Kromě celkového počtu systémů vykazuje letošní ročník nebývalou razanci. Hned tři hurikány dosáhly maximální 5. kategorie na Saffirově–Simpsonově stupnici, což vyrovnává dosavadní historické maximum z roku 2002. Příkladem extrémní dynamiky je i nedávný hurikán Polo, který v uplynulých dnech osciloval mezi 4. a 5. kategorií a přinesl masivní srážky na jihozápadní pobřeží Mexika.
Proč Pacifik vře a Atlantik spí: Mechanismus jevu El Niño
Hlavním motorem této nevídané asymetrie je oceánsko-atmosférický fenomén El Niño, jehož aktivní fáze se naplno rozvinula letos v červnu. Během tohoto jevu dochází k oslabení či přímo obrácení rovníkových pasátů, které za normálních okolností tlačí teplé povrchové vody směrem k Asii a Austrálii. Nahromaděná masa horké vody se následně přelévá do centrálního a východního Pacifiku, kde výrazně zvyšuje teplotu povrchu moře.
Právě tato tepelná energie slouží jako palivo pro konvekci. Na situaci již dříve upozornila analýza, podle níž se rovníkový Pacifik ohřál o 3 °C nad průměr, což vytvořilo ideální podmínky pro explozivní prohlubování tlakových níží. Zároveň v oblasti východního Pacifiku klesá vertikální střih větru, takže bouřková jádra mohou nerušeně vertikálně mohutnět.
V Atlantském oceánu však El Niño funguje přesně opačně. Změna atmosférického tryskového proudění (jet streamu) vyvolává nad Karibikem a tropickým Atlantikem silný vertikální střih větru. Ten působí jako neviditelná bariéra: trhá vyvíjející se bouřkové kumulonimby v horních patrech troposféry dříve, než stačí zformovat rotující tropickou depresi. Výsledkem je nynější absolutní klid v atlantské pánvi, který ostře kontrastuje s tichomořským vřením.
Havajské ostrovy v ohrožení: Třetí úder během několika týdnů
Zatímco v rekordním roce 1992, kdy východní Pacifik zaznamenal celkem 25 bouří, většina systémů putovala neškodně nad otevřený oceán, letošní trajektorie opakovaně zasahují obydlená území. Nejzranitelnějším místem se stalo souostroví Havaj.
V srpnu zasáhl ostrovy hurikán Lala, který napáchal škody na 38 školách ve výši 21,5 milionu dolarů. Počátkem září následoval hurikán Lowell. Společně tyto dvě bouře poškodily nebo zničily přes 510 domů a způsobily škody na veřejné infrastruktuře přesahující 168 milionů dolarů. Nyní meteorologové varují před hurikánem Nolo, který zesílil západně od pobřeží a přináší riziko srážkových úhrnů měřených v desítkách centimetrů.
Z meteorologického hlediska jde o výjimečnou situaci. Mezi lety 1957 a 2014 se k Havaji na vzdálenost menší než 320 kilometrů nepřiblížily dva hurikány během jediné sezóny. Letošní rok však míří k trojitému zásahu, jak potvrzuje i mezinárodní zpravodajství Bastille Post. Obyvatelé ostrovů se tak potýkají s vyčerpáním ze setrvalé pohotovosti.
Výhled: Kulminace v zimě a přesah do roku 2027
Klimatolog Brian McNoldy z Miamské univerzity upozorňuje, že současná epizoda může patřit k nejsilnějším v historii měření. Modely naznačují, že jev El Niño ještě nedosáhl svého vrcholu — ten se očekává v průběhu nadcházející zimy. Vzhledem k obrovské tepelné setrvačnosti světového oceánu se jeho globální vlivy nezastaví ze dne na den a budou přetrvávat hluboko do roku 2027.
Historické paralely ukazují, co takto silný jev dokáže. Během super-El Niña v roce 1997 zahynuly stovky lidí při řádění hurikánu Pauline v Mexiku a nezvyklé přívalové srážky následně zasáhly i suchou Arizonu a jižní Kalifornii. V roce 1998 pak návazné atmosférické změny vedly k ničivým záplavám na řece Jang-c’-ťiang v Číně. Zvýšená bdělost v celém tichomořském regionu tak zůstane na místě ještě mnoho týdnů.
