Shrnutí v bodech
- Zemětřesení o magnitudu 5,7 zasáhlo východní pobřeží Japonska, ale varovný systém Gdacs mu přiřadil zelenou kategorii s nejnižším stupněm nebezpečí.
- Otřesy udeřily 9. listopadu 2026 v hloubce kolem 10 až 30 kilometrů pod mořským dnem a zhruba 150 kilometrů východně od pobřeží prefektury Ibaraki.
- Na japonské pevnině přístroje zaznamenaly nejvýše stupeň 3 sedmistupňové škály šindo v devíti obcích a událost nevyvolala varování před vlnou tsunami.
- Zmiňovaný údaj o 230 tisících lidech v zasažené zóně neudává zraněné či evakuované, ale pouze automatický odhad populace žijící v dané oblasti.
Zemětřesení o magnitudu 5,7 zasáhlo východní pobřeží Japonska v pondělí 9. listopadu 2026 v 04:52 světového času UTC (05:52 středoevropského času, tedy v 13:52 tamního času). Přestože hodnota blížící se šestému stupni vypadá na první pohled hrozivě, v mezinárodním varovném systému Gdacs připadla události zelená kategorie s nejnižším stupněm nebezpečí. Ohnisko leželo v hloubce kolem 10 až 30 kilometrů pod mořským dnem a otřesy na pevnině nevyvolaly žádné varování před vlnou tsunami.
Co ve skutečnosti znamená údaj o 230 tisících lidech
V automatických hlášeních o tomto zemětřesení figuruje údaj o 230 tisících lidech v zóně stupně IV modifikované Mercalliho škály (MMI). Toto číslo nevyjadřuje počet zraněných, evakuovaných ani osob, které otřesy prokazatelně pocítily. V metodice systému Gdacs představuje tato hodnota matematický odhad populace žijící v zasažené oblasti. Počítačový model ho získává automaticky tak, že překryje mapu očekávaných otřesů s daty o hustotě zalidnění.
Samotný stupeň IV odpovídá na dvanáctistupňové Mercalliho škále mírným účinkům. Během dne takové chvění zaznamená mnoho lidí uvnitř budov, ale venku na ulici si ho všimne jen málokdo, jak vyplývá z klasifikace americké geologické služby Usgs. V bytech a domech při něm typicky drnčí nádobí, okna a dveře a stěny mohou vydávat praskavé zvuky.
Lidé v budovách mají při čtvrtém stupni často pocit, jako by do domu narazil těžký nákladní automobil, a stojící auta se na ulici znatelně pohupují. K převrhnutí nestabilních předmětů nebo rozbití některých oken a talířů dochází až při stupni V. Skutečné konstrukční škody na budovách začínají ještě výše, přičemž ke zhodnocení stupně VIII a vyšších se už přizývají stavební inženýři.
Rozdíl mezi magnitudem v ohnisku a intenzitou na povrchu
Při čtení zpráv o zemětřesení často dochází k záměně dvou různých pojmů: magnituda a intenzity. Zatímco magnitudo udává celkové množství seismické energie uvolněné přímo v podzemním ohnisku (hypocentru), intenzita popisuje až reálné účinky otřesů na lidi, budovy a krajinu v konkrétním místě na povrchu. Jedno zemětřesení má tedy jedno magnitudo, ale mnoho různých hodnot intenzity podle toho, jak daleko od epicentra pozorovatel stojí.
Důležitou roli sehrála u listopadového otřesu v Japonsku právě hloubka ohniska kolem 24 až 30 kilometrů a poloha pod mořským dnem zhruba 150 kilometrů východně od pobřeží prefektury Ibaraki. Seismické vlny musejí při cestě z takové hloubky a vzdálenosti na pevninu překonat desítky kilometrů hornin, v nichž se část jejich energie postupně utlumí. Zemětřesení se stejným magnitudem přímo pod hustě osídleným městem v hloubce několika kilometrů má proto na povrchu mnohem prudší projevy než otřes uložený hlouběji pod oceánem.
Na japonské pevnině proto přístroje zaznamenaly nejvýše stupeň 3 tamní sedmistupňové škály šindo, a to v devíti městech a obcích čtyř prefektur (Mijagi, Fukušima, Ibaraki a Točigi) v pásmu dlouhém přes 200 kilometrů. Slabší záchvěvy stupně 2 a 1 dolehly do celkem 376 obcí v šestnácti prefekturách včetně okrajových čtvrtí Tokia. Rychlý přehled prvních šesti stupňů mezinárodně používané modifikované Mercalliho škály ukazuje, proč otřesy u pobřeží Japonska neznamenaly stav nouze:
| Stupeň MMI | Vnímání lidmi | Projevy na budovách a předmětech |
|---|---|---|
| I | Necitelné, s výjimkou velmi příznivých podmínek | Žádné pozorovatelné projevy |
| II | Citelné jen pro minimum lidí v klidu, hlavně ve vyšších patrech | Jemně zavěšené předměty se mohou zhoupnout |
| III | Znatelné uvnitř budov, mnozí v něm ale nepoznají zemětřesení | Vibrace připomínají průjezd kamionu, stojící auta se mírně zhoupnou |
| IV | Ve dne cítí uvnitř mnozí, venku málokdo; v noci některé probudí | Drnčí nádobí, okna a dveře, stěny praskají, auta se znatelně houpou |
| V | Pocítí téměř každý, mnoho spících lidí se probudí | Rozbité některé talíře a okna, převrácené nestabilní předměty |
| VI | Pocítí všichni, mnozí lidé jsou vylekaní | Pohyb těžkého nábytku, místy opadaná omítka, mírné škody |
Proč se čísla z různých agentur drobně liší
U stejného otřesu z 9. listopadu se v mezinárodních a národních přehledech objevily nepatrně odlišné údaje o síle a hloubce. Vedle magnituda 5,7 a hloubky 24,2 kilometru v mezinárodním hlášení přinesla stanice BSN News prvotní odhad Japonské meteorologické agentury s magnitudem 5,9 a hloubkou přibližně 10 kilometrů. Vládní výbor pro výzkum zemětřesení následně po zpřesnění vyhodnotil otřes jako magnitudo 5,8 v hloubce kolem 30 kilometrů (v podkladových materiálech 28 kilometrů), jak rozebral deník Nihon Jiji Shimbun. Nejde o různá zemětřesení ani o chybu: jak v metodickém přehledu vysvětluje Usgs, jednotlivé seismologické ústavy využívají k výpočtu odlišné sítě stanic a výpočetní postupy, takže se jejich rychlé odhady i následné revize běžně rozcházejí.
Samotný otřes vznikl na rozhraní tichomořské a pevninské litosférické desky a zapadl do několikanásobné série v téže oblasti: už 7. listopadu tam udeřilo zemětřesení o síle 5,6 (po revizi 5,7) a v dnech 9. až 11. listopadu následovaly tři slabší dotřesy o magnitudu 4,5 až 4,6. S každým celým stupněm na Richterově či momentové škále přitom amplituda zaznamenaných vln roste desetkrát a uvolněná energie zhruba jednatřicetkrát. Ve světě se ročně odehraje několik tisíc otřesů o magnitudu 4,5 a vyšším a citlivé seismografy je dokážou zaznamenat po celé planetě, přičemž právě na okrajích velkých litosférických desek vzniká devadesát procent všech světových zemětřesení.
Pro tamní obyvatele a přísně dimenzované budovy proto otřes o síle 5,7 až 5,9 nepředstavoval mimořádnou událost a hasičské sbory po něm nehlásily žádné škody. Zcela jiná situace nastává u silných podmořských zemětřesení přesahujících sedmý stupeň, která v této části Japonského příkopu nastávají v průměru jednou za 17,6 roku, jak ukazuje i dřívější případ, kdy Japonsko zasáhlo zemětřesení 7,5 stupně a úřady musely okamžitě vydat varování před vlnami tsunami.
