Shrnutí v bodech
- Krátkodobé velkoobchodní ceny elektřiny v Německu vystoupaly v hodinových špičkách až na 600 EUR/MWh, nejvýše od roku 2022.
- Referenční cena zemního plynu na nizozemském uzlu TTF dosáhla k 13. listopadu 2026 hodnoty kolem 95,2 EUR/MWh.
- Objem výroby z německých plynových elektráren dosáhl v prvních 2 týdnech listopadu 2026 maxima za celý dosavadní rok.
- Evropské zásobníky plynu vstoupily do topné sezóny s naplněností kolem 75 % kapacity, což trh vystavuje vyšší kolísavosti.
Meteorologický souběh oslabil větrnou i vodní energii
Podzimní počasí ve střední a severní Evropě ukázalo limity přenosové soustavy závislé na počasí. Podle dat burzovní skupiny LSEG zaostává německá produkce větrné elektřiny od konce října 2026 vytrvale za úrovní stejného období předchozího roku. Nad velkou částí střední Evropy se usadila stabilní tlaková výše doprovázená mlhami a minimálním prouděním vzduchu, což produkci stovek pobřežních i vnitrozemských větrných parků srazilo na zlomek instalovaného výkonu.
Výpadek větrníků sám o sobě nebývá neřešitelný, tentokrát však nastal v nevhodnou dobu. Jak uvádí zpráva serveru Vietnam.vn, k německému bezvětří se přidal vleklý deficit srážek v dalších částech Evropy. V severní Evropě klesla produkce vodních elektráren po suchém pozdním létě a podzimu na několikaleté minimum. Hladiny skandinávských akumulačních nádrží se drží hluboko pod dlouhodobým průměrem, což omezilo možnosti Norska a Švédska vyvážet levnou elektřinu na jih. Podobná situace postihla i průtočné hydroelektrárny v povodí Dunaje, které po letním propadu nedokázaly obnovit obvyklou výrobní kapacitu.
Princip tvorby cen a vliv drahého plynu
Když selže dodávka z bezemisních zdrojů s nízkými provozními náklady, nastupuje systém marginální tvorby cen, takzvaný merit order. Na evropském velkoobchodním trhu určuje konečnou zúčtovací cenu pro všechny obchodované megawatthodiny v danou hodinu nejdražší elektrárna, kterou bylo nutné zapnout pro pokrytí poptávky. V tomto případě šlo o flexibilní paroplynové a plynové špičkové zdroje.
Objem výroby elektřiny z plynu v Německu vystoupal v prvních dvou listopadových týdnech roku 2026 na nejvyšší úroveň od začátku roku. Tento nucený přechod k fosilním palivům tvrdě zasáhl burzovní ceny, protože zemní plyn v Evropě v posledních týdnech znatelně podražil. Na referenčním nizozemském uzlu ICE Endex TTF se cena plynu pro nejbližší měsíc k 13. listopadu 2026 pohybuje kolem 95,2 EUR/MWh. Velkoobchodní elektřina v Německu kopíruje vývoj plynu a v ranních i večerních špičkách atakovala hranici 600 EUR/MWh, jak informoval německý deník Die Welt.
Tyto burzovní hodnoty vyjadřují krátkodobé spotové vypořádání mezi výrobci a obchodníky. Nejedná se o částky, které by okamžitě platily domácnosti s dlouhodobě fixovanými smlouvami. Signalizují však nákladový tlak, který se postupně promítá do cen pro průmyslové podniky nakupující energii na spotu a následně do budoucích ceníků dodavatelů.
Limity přenosových sítí a stav zásobníků
Situace odhaluje nesoulad v tempu německé transformace energetiky. Výstavba větrných a solárních parků probíhá rychleji než budování záložních zdrojů, velkokapacitních bateriových úložišť a vedení velmi vysokého napětí ze severu země na průmyslový jih. Chybí dostatek přečerpávacích stanic i baterií schopných pokrýt několik dní trvající útlum větru.
Evropský energetický systém navíc vstoupil do zimy 2026/2027 v jiné kondici než v minulých dvou letech. Fyzický tranzit ruského potrubního plynu přes Ukrajinu po vypršení pětileté smlouvy k 1. lednu 2025 definitivně skončil. Evropa spoléhá na dovoz zkapalněného plynu LNG přes přímořské terminály a dodávky z Norska. Globální soutěž o nákladní tankery zpomalila doplňování podzemních zásobníků, které jsou na začátku topné sezóny naplněny zhruba ze 75 % kapacity. Jakýkoli výkyv počasí nebo pokles teplot tak okamžitě vyvolává nervozitu na komoditních trzích.
Dopady na středoevropský prostor
Vzhledem k těsnému propojení elektrizačních soustav se německé burzovní výkyvy přelévají i do České republiky. Tuzemský denní trh organizovaný operátorem OTE úzce koreluje s německou burzou EEX. V hodinách, kdy v Německu panuje bezvětří a běží plynové turbíny, platí vysoké spotové tarify i čeští průmysloví odběratelé.
Stabilizaci regionálního trhu mají přinést nové investice do infrastruktury. Jedním z kroků ke snížení citlivosti na lokální výpadky je posílení přeshraničního propojení v rámci střední a jihovýchodní Evropy, které má umožnit lepší sdílení volných výrobních kapacit mezi jednotlivými státy. Pokud v jedné oblasti panuje bezvětří, měly by chybějící energii dodat regiony s přebytkem. Současný souběh sucha na severu a bezvětří v Německu však ukázal, že při rozsáhlých povětrnostních anomáliích naráží i přeshraniční výpomoc na své fyzické limity.
