Tsunami vlna u japonského pobřeží — ilustrační foto
Publikováno - Daniel Česák
V pondělí 20. dubna 2026 otřáslo severovýchodem Japonska zemětřesení o síle 7,5 stupně Richterovy škály. Epicentrum leželo v Tichém oceánu poblíž pobřeží Sanriku, přibližně 100 kilometrů od pevniny, v hloubce pouhých 10 kilometrů. Japonská meteorologická agentura (JMA) okamžitě vydala varování před tsunami pro prefektury Iwate, Aomori a severní Hokkaidó — a vzápětí přišlo znepokojivé upozornění: po první vlně může přijít druhá, ještě silnější.

Co se přesně stalo

Zemětřesení udeřilo v 16:52 místního japonského času (08:52 SEČ). Jeho epicentrum bylo lokalizováno do oblasti Sanriku — historicky jednoho z nejvíce seismicky aktivních míst na světě. Hloubka 10 kilometrů je pro tuto oblast typická a zároveň nebezpečná: mělká ohniska zesilují otřesy i potenciál pro vznik tsunami.

V japonské stupnici seismické intenzity, která měří konkrétní sílu otřesů na povrchu (ne magnitudu zdroje), zaznamenalo město Hashikami v prefektuře Aomori stupeň 5+ ze sedmi. Na této úrovni je obtížné stát na nohou a nezpevněné betonové zdi mohou praskat nebo se bortit. Shinkansen Tóhoku byl okamžitě přerušen na trase Tokio–Šin-Aomori, stejně jako linka Akita.

Tsunami: první vlna dorazila, druhá může být silnější

Japonská meteorologická agentura předpověděla tsunami vlny dosahující výšky až 3 metrů (10 stop) podél tichomořského pobřeží Hokkaidó a prefektury Iwate. První naměřená vlna dosáhla výšky 40 centimetrů v přístavu Mijako v prefektuře Iwate — zdánlivě malé číslo, které však nestačí ke zklidnění situace.

Japonské orgány výslovně varovaly, že první vlna nemusí být tou největší. Při tsunami je totiž pravidlem, že moře přijíždí ve vlnách s různými intervaly — a druhá nebo třetí vlna může být výrazně silnější než ta úvodní. Tento fenomén způsobil v minulosti mnoho zbytečných obětí: lidé se po první vlně vrátili domů a byli zachyceni tou silnější. JMA proto vyzývá k setrvání na bezpečných místech i po odeznění prvních vln.

Varování před tsunami byla vydána pro:

  • Prefekturu Iwate — plné varování (červená zóna)
  • Centrální část tichomořského pobřeží Hokkaidó — plné varování
  • Tichomořské pobřeží prefektury Aomori — plné varování

Poradní upozornění (nižší stupeň) byla vydána pro zbývající části Hokkaidó a Aomori a také pro prefektury Mijagi a Fukušima.

Premiérka Takaichi: Okamžitě na vyšší místa

Japonská premiérka Sanae Takaichi vyzvala obyvatele postižených oblastí, aby bezodkladně vyhledali vyšší polohy. Evakuační příkazy vydaly místní samosprávy v prefekturách Iwate, Aomori, Fukušima, Akita, Mijagi a na Hokkaidó. Japonský systém reakce na přírodní katastrofy, budovaný a zdokonalovaný zejména po roce 2011, funguje rychle — ale výsledek závisí také na tom, zda lidé výzvy skutečně poslechnou.

Jaderné elektrárny: zatím bez poruch

Jedním z klíčových bezpečnostních témat bylo stav jaderných elektráren. Japonská média informovala, že v prefekturách Aomori a Mijagi nebyly hlášeny žádné abnormality. Provozovatel elektrárny Fukušima Daini potvrdil, že vše funguje v pořádku. Kontroly probíhají nadále i v elektrárně Fukušima Daiichi — objektu, který se kvůli havárii v roce 2011 stal symbolem jaderného nebezpečí. Hlídána je rovněž elektrárna Onagawa.

Výsledky kontrol zatím nevykazují žádné problémy, situace je však i nadále monitorována.

Japonsko a zemětřesení: kontinent na spouštěcím mechanismu

Aby bylo jasné, proč Japonsko reaguje tak rychle a koordinovaně — tato země leží na jednom z nejaktivnějších seismických míst na Zemi. Podle Japonské meteorologické agentury se na jejím území odehrává více než 10 % všech zemětřesení o magnitudě 6 a výše na celém světě. Statisticky zažije Japonsko zemětřesení magnitudy 7 nebo více přibližně každých 16 měsíců.

Poslední výraznější událostí bylo zemětřesení o síle 7,6 stupně u prefektury Aomori v prosinci 2025. Nejsilnějším v moderní historii pak zůstává tragické zemětřesení Tóhoku z roku 2011, magnitudy 9,0. Tehdy zahynulo přes 18 000 lidí, tsunami smetla celé pobřežní obce a způsobila jadernou havárii ve Fukušimě. Právě tato katastrofa změnila přístup Japonska k varování a evakuacím — úřady dnes opakovaně zdůrazňují, že i vlna o výšce 30 centimetrů může být smrtelná, pokud ji lidé podceňují.

Dnešní událost je připomínkou, že Japonsko nikdy nemůže zemětřesení a tsunami považovat za vzdálenou hrozbu. Je to každodenní realita, se kterou se tamní společnost naučila žít — ale nikdy si nesmí dovolit zapomenout.

Co sledovat v nejbližších hodinách

Japonská meteorologická agentura varuje před možnými sesuvy půdy a dalšími zemětřeseními v průběhu tohoto týdne. Aftershocky (doznívající otřesy) jsou po události této velikosti běžné a mohou trvat dny i týdny. Pobřežní oblasti by měly zůstat ve zvýšené pohotovosti minimálně do té doby, než JMA odvolá varování před tsunami.

Aktuální informace o varováních vydává Japonská meteorologická agentura na svém webu.

Proč může být druhá vlna tsunami silnější než první?

Tsunami není jediná vlna, ale série vln (tzv. vlnový vlak) s různými intervaly a výškami. Energie se šíří oceánem nerovnoměrně a druhá nebo třetí vlna může dosáhnout větší výšky než ta úvodní. Právě proto japonské úřady zakazují návrat do evakuovaných oblastí, dokud není varování oficiálně odvoláno.

Hrozí tsunami i jiným zemím v Tichém oceánu po japonském zemětřesení?

Po silném zemětřesení u japonského pobřeží vydávají varování i Pacifické津波警報センター (Pacific Tsunami Warning Center) pro oblast Tichého oceánu. Vlny se mohou šířit na velké vzdálenosti, avšak jejich výška s rostoucí vzdáleností klesá. Okamžité bezprostřední riziko hrozí především pobřežním oblastem nejblíže epicentru.

Jak se chovat, když jsem v oblasti s varováním před tsunami?

Okamžitě se přesuňte na vyšší místo — minimálně desítky metrů nad mořem nebo do vnitrozemí. Nečekejte na vizuální potvrzení vlny. Zůstaňte na bezpečném místě, dokud úřady výslovně neodvolají varování. I malá vlna (30 cm) může strhnout člověka silným proudem, který ji doprovází.