Japonská metropole čelí mimořádné srážkové epizodě. V centru Tokia zaznamenávají déšť už 36 dní v řadě, a to představuje nejdelší sérii deštivých dnů od zahájení srovnatelných meteorologických statistik v roce 1886. Vytrvalé srážky přinesly trojnásobek běžného měsíčního úhrnu, prudce zdražily zeleninu a u obyvatel vyvolaly fenomén označovaný jako dešťová únava.
Obyvatelé téměř čtrnáctimilionového Tokia zažívají situaci, kterou nepamatuje žádná žijící generace. Od 27. srpna do 1. října 2026 nezaznamenala oficiální měřicí stanice Japonské meteorologické agentury (JMA) v parku Kitanomaru v centru metropole ani jediný den bez deště. Série dosáhla 36 po sobě jdoucích dnů a překonala dosavadní historické maximum z přelomu června a července roku 2019, kdy pršelo 33 dní za sebou.
Proč prší tak dlouho: Stacionární fronta a Pacifik
Dlouhé deštivé periody jsou pro Japonsko typické především na začátku léta v období monzunových dešťů známém jako cuju. Souvislá šňůra srážek na přelomu léta a podzimu je meteorologickou anomálií. Hlavní příčinou je stacionární podzimní dešťová fronta (japonsky šúrin zensen), která se usadila jižně od pobřeží hlavního ostrova Honšú a odmítá ustoupit.
Do této frontální vlny navíc neustále proudí teplý a mimořádně vlhký vzduch z tropických oblastí Tichého oceánu. Tuto cirkulaci ještě umocnily přechody tajfunů podél japonských břehů a vliv teplé fáze oceánského proudění El Niño. Podle zástupců JMA zůstávají podzimní frontální systémy na jednom místě výrazně déle, než bývá obvyklé, což vytváří stabilní pás pro opakovanou tvorbu dešťových pásem.
Trojnásobek srážek a měsíc prakticky bez slunce
Statistika JMA započítává mezi deštivé dny i termíny s úhrnem pod 0,5 milimetru, v Tokiu však rozhodně nešlo pouze o slabé mrholení. Za samotné září spadlo v centru města 629 milimetrů srážek, což je téměř trojnásobek dlouhodobého klimatického normálu pro tento měsíc.
Mimořádný je také deficit slunečního záření. Během září zaznamenaly přístroje v centrálním Tokiu pouhých 45,8 hodiny slunečního svitu, což je druhá nejnižší hodnota v celé historii měření. Ve 14 zářijových dnech se slunce na obloze neukázalo vůbec.
Dopady na běžný život: Drahý salát i dešťová únava
Extrémní vlhkost a nedostatek světla tvrdě zasáhly zemědělské oblasti v prefekturách sousedících s Tokiem. Na polích hnije listová zelenina a nabídka v obchodech prudce klesla. Ceny hlávkového salátu v tokijských supermarketech stouply na více než dvojnásobek a přesáhly 450 jenů (v přepočtu zhruba 70 korun) za kus.
V běžném životě narážejí obyvatelé na komplikace s praním a sušením prádla, což způsobilo nápor na samoobslužné prádelny. Japonská média a sociální sítě plní stížnosti na takzvanou dešťovou únavu. Lékaři v metropoli upozorňují na častější výskyt bolestí hlavy, únavy a pocitů vyčerpání, které souvisejí s dlouhodobě nízkým tlakem vzduchu, vysokou vlhkostí a chronickým nedostatkem denního světla.
Od jakého roku se v Tokiu tato statistika sleduje?
Oficiální srovnatelná statistika souvislých řad deštivých dnů Japonské meteorologické agentury (JMA) pro centrum Tokia začíná v roce 1886. Současná série 36 dnů je nejdelší za celých 140 let sledování.
Co přesně meteorologové v Japonsku počítají jako deštivý den?
JMA do souvislé řady započítává každý den, kdy je na dané stanici zaznamenán déšť, a to včetně dnů s neměřitelným úhrnem pod 0,5 mm, které se v denních výkazech uvádějí jako 0,0 mm.
Kdy pršelo v Tokiu nejdéle před touto událostí?
Předchozí rekord činil 33 deštivých dnů v řadě a byl naměřen mezi 27. červnem a 29. červencem 2019 během letní monzunové sezóny cuju.
