Shrnutí v bodech
- Teplota mořské hladiny v oblasti Niño 3.4 vystoupala 1. listopadu 2026 na 30,02 °C.
- Odchylka povrchové teploty oceánu činila 3,28 °C nad průměrem let 1991 až 2020.
- Nástroj umožňuje přímé srovnání se silnými epizodami El Niño z let 1982, 1997 a 2015.
- Systém zpřístupňuje data reanalýzy ERA5 od roku 1940 u vzduchu a 1979 u moří.
Měření v oblasti Niño 3.4
Klimatologové zaměřují pozornost především na centrální a východní rovníkový Pacifik. V referenční oblasti Niño 3.4 dosáhla průměrná teplota povrchu moře k 1. listopadu 2026 hodnoty 30,02 °C. Podle datového souboru reanalýzy ERA5 tato hodnota převyšuje dlouhodobý normál z let 1991 až 2020 o celých 3,28 °C pro daný kalendářní den.
Takto vysoké odchylky potvrzují intenzivní fázi současné epizody. Na globální klima nepůsobí jen samotné přehřátí vody, ale i reakce atmosféry. Změny v cirkulaci nad Pacifikem ovlivňují polohu tryskového proudění a rozložení srážkových pásem na různých kontinentech. Již dřívější rozbory naznačovaly, že silné El Niño mění globální teploty a posouvá celoplanetární průměry na nové úrovně.
Srovnání s minulými událostmi
Nový modul v Climate Pulse 2.0 umožňuje přímé porovnání současného stavu s předchozími výraznými epizodami jevu z let 1982, 1997 a 2015. Zatímco teplotní odchylky v samotné oblasti Niño 3.4 dosahují hodnot srovnatelných s těmito extrémními roky, celkový stav světového oceánu se liší. V roce 2026 jsou plošné teploty mořské hladiny mimo tropický Pacifik znatelně vyšší než při minulých událostech.
Z tohoto důvodu autoři do aplikace zavedli takzvaný relativní index El Niño. Běžné indexy sledují absolutní teplotní odchylku v konkrétním výseku oceánu. Relativní index odečítá průměrné oteplení celého tropického pásu oceánů. Tím umožňuje přesnější posouzení toho, jak velký je teplotní gradient pohánějící atmosférické cirkulační buňky, nezávisle na celkovém posunu teplotního pozadí planety.
Dostupná data a historie
Systém čerpá z databáze reanalýzy ERA5, kterou ECMWF průběžně doplňuje. Časové řady pro přízemní teplotu vzduchu sahají zpětně až do roku 1940. Pro teplotu povrchu moří jsou k dispozici souvislé mapové podklady a grafy od roku 1979.
Nový souhrnný panel ukazuje absolutní hodnoty i historické pořadí v celém datovém souboru. Například v prezentovaném přehledu měla globální průměrná teplota povrchu vzduchu v roce 2024 hodnotu 15,10 °C, což bylo 0,72 °C nad průměrem let 1991–2020 a znamenalo to nejvyšší hodnotu za 86 let. Tento propojený pohled umožňuje zasadit probíhající výkyvy do kontextu a odlišit běžnou anomálii od historických rekordů v době, kdy svět čelí dopadům klimatických výkyvů v zemědělství i zásobování vodou.
Nové funkce rozhraní
Uživatelé mají k dispozici několik technických úprav, které usnadňují práci s rozsáhlými datovými soubory:
- Interaktivní sonda: Po najetí kurzorem na libovolné místo na mapě se zobrazí přesná naměřená hodnota a její odchylka od normálu.
- Volba projekcí: Globální mapy lze přepínat mezi různými kartografickými zobrazeními podle sledovaného regionu.
- Přímé sdílení zobrazení: Aplikace generuje unikátní odkazy, které uchovávají zvolené časové období, region i použité barevné škály.
- Souhrnný panel: Každý zvolený den je automaticky zařazen do historického žebříčku celého sledovaného období od roku 1940.
Podmínky v atmosféře
Současná konfigurace cirkulace v tropickém Tichomoří vykazuje typické znaky plně rozvinutého jevu. Pasátové větry vanoucí od východu na západ výrazně zeslábly. Teplá voda, běžně tlačená k indonéskému pobřeží, zůstává rozprostřena podél rovníku směrem k pobřeží Jižní Ameriky. To potlačuje výstup chladných hlubinných vod bohatých na živiny u peruánských břehů a vede k přesunu konvektivních bouří dále na východ.
Data v aplikaci Climate Pulse 2.0 jsou dostupná v téměř reálném čase prostřednictvím infrastruktury ECMWF Data Stores. Ta využívá moderní softwarové i hardwarové zázemí, aby zajistila rychlý a intuitivní přístup k rozsáhlým vědeckým souborům programu Copernicus.
