Planeta jako celek zažila nejteplejší říjen v historii datové řady ERA5. Průměrná globální teplota dosáhla 15,35 °C, což představuje odchylku +1,75 °C nad odhadem předindustriálního období let 1850 až 1900. Předindustriální období je éra před masivním spalováním fosilních paliv, pro kterou nemáme plošnou síť teploměrů a jejíž teplotu vědci odhadují.
Pohled z českého okna přitom žádný extrém nenaznačoval. V pražském Klementinu byl říjen 2026 teplejší jen o +0,55 °C oproti třicetiletému normálu a v řadě od roku 1991 skončil až na 15. místě. Rozdíl mezi globálním rekordem a klidným českým podzimem odpovídá rozložení teplotních odchylek nad Evropou. Horký východ kontinentu, chladnější Středomoří a Česko mezi nimi. K celkovému průměru přispěly i rekordně teplé oceány. Všechna uvedená čísla pocházejí z reanalýzy ERA5 a z bulletinu služby Copernicus (C3S) k říjnu 2026.
Shrnutí v bodech
- Globální průměr v říjnu 2026 dosáhl 15,35 °C, tedy +0,90 °C nad normálem 1991 až 2020.
- Praha skončila s odchylkou +0,55 °C na 15. místě od roku 1991, Ostrava s +0,63 °C na 16. místě.
- Mimopolární oceán měl v říjnu průměrnou povrchovou teplotu 20,95 °C, což je rekord pro říjen.
- Statistický model C3S předpovídá s pravděpodobností vyšší než 99 %, že celý rok 2026 přesáhne hranici +1,5 °C.
Globální rekord a předpověď pro celý rok 2026
Říjen 2026 překonal dosavadní maximum z října 2023, které činilo 0,85 °C nad normálem let 1991 až 2020. Letošní desátý měsíc přidal ještě pět setin stupně a skončil s odchylkou +0,90 °C nad tímto třicetiletým průměrem. Odchylka proti normálu vyjadřuje, o kolik se daný měsíc liší od dlouhodobého průměru na stejném místě a ve stejnou roční dobu. Zároveň šlo o třetí měsíc v řadě, kdy globální teplota překročila hranici +1,5 °C nad předindustriální úrovní. Před srpnem 2026 byl posledním takovým měsícem listopad 2025 a předchozí souvislá řada alespoň tří měsíců nad touto hranicí skončila v dubnu 2025.
Dvanáctiměsíční úsek od listopadu 2025 do října 2026 byl o 0,63 °C teplejší než průměr let 1991 až 2020 a o 1,51 °C teplejší než předindustriální odhad. Samotné období od ledna do října 2026 vykázalo odchylku 0,64 °C nad normálem, což z něj dělá druhý nejteplejší takový úsek v záznamech. Za rekordním rokem 2024 zaostává o 0,07 °C a před rokem 2023 má náskok 0,05 °C.
Statistický model C3S na základě těchto dat předpovídá, že celý kalendářní rok 2026 skončí v rozmezí 0,68 až 0,73 °C nad průměrem let 1991 až 2020. To odpovídá odchylce 1,56 až 1,61 °C nad předindustriálním obdobím. Jde o modelovou předpověď do konce roku, nikoliv o uzavřené měření. Pravděpodobnost, že rok 2026 jako celek přesáhne hranici +1,5 °C, je podle modelu vyšší než 99 %. Stal by se tak po roce 2024, který měl odchylku 0,72 °C nad normálem, druhým kalendářním rokem nad touto hranicí a s největší pravděpodobností i druhým nejteplejším rokem v záznamech. Průměr let 2023 až 2026 by tím poprvé v historii pozorování překonal hranici +1,5 °C pro čtyřletý úsek. Tyto údaje přicházejí v době, kdy 9. listopadu 2026 začal v turecké Antalyi klimatický summit COP31.
Proč Evropa hřála na východě a chladila na jihu
Evropská pevnina jako celek zaznamenala v říjnu 2026 průměrnou teplotu 11,08 °C. To je o 1,49 °C více, než činí normál 1991 až 2020, a v evropských záznamech jde o druhý nejteplejší říjen. Na dosud nejteplejší evropský říjen z roku 2022 chybělo 0,43 °C. Teplo však nebylo rozložené rovnoměrně.
Největší kladné odchylky zasáhly severní Fennoskandii a vzdálený východ Evropy, přičemž na Ukrajině teploty vystoupaly až na +6 °C nad normál. Naopak chladněji než obvykle bylo v jižní Itálii, na jižním Balkáně, v Řecku, ve východním Středomoří a v západním Turecku, kde se odchylky pohybovaly místy kolem −2 °C.
Globální průměr táhly nahoru především oceány a polární oblasti. Průměrná teplota povrchu mimopolárního oceánu dosáhla v říjnu 20,95 °C, což představuje nový rekord pro říjen. Mimopolární oceán označuje všechny světové oceány mezi 60. rovnoběžkou jižní šířky a 60. rovnoběžkou severní šířky, tedy bez vod kolem pólů. Za rekordem stojí sílící jev El Niño v rovníkovém Pacifiku a nadprůměrně teplá voda v mnoha dalších oceánských pánvích. Vůbec největší kladné teplotní odchylky na světě zaznamenala Antarktida, kde bylo místy přes 7 °C a v některých oblastech až 11 °C nad průměrem v důsledku tlakové výše nad Drakeovým průlivem.
Co z toho plyne pro čtenáře v Česku
Česká republika ležela v říjnu přesně na rozhraní mezi mimořádně teplým východem Evropy a podprůměrně chladným Středomořím. Proto se u nás nekonal žádný teplotní extrém a říjen 2026 byl v Česku jen mírně nadprůměrný. Data pro tuzemsko pocházejí z reanalýzy ERA5 stažené přes rozhraní Open-Meteo. Reanalýza je početní metoda, která spojuje historická měření ze stanic, družic a sond do pravidelné celosvětové mřížky pomocí meteorologického modelu, nejde tedy o přímý odečet z jednoho teploměru v každém bodě.
Pro bod odpovídající pražskému Klementinu činí říjnový normál z let 1991 až 2020 přesně 10,08 °C. Letošní říjen zde vykázal průměr 10,64 °C, tedy odchylku +0,55 °C. V žebříčku říjnů od roku 1991 to stačí až na 15. místo. Skutečně teplé říjny vypadají v Praze jinak: nejteplejší byl říjen 2001 s průměrem 13,20 °C, následovaný rokem 2023 s hodnotou 13,16 °C a rokem 2014 s průměrem 12,28 °C.
Podobný obraz nabízí i východ republiky. V bodě pro Ostravu a Mošnov je třicetiletý říjnový normál 9,37 °C. Říjen 2026 tam skončil s průměrem 9,99 °C a odchylkou +0,63 °C. V pořadí říjnů od roku 1991 to znamená šestnácté místo. Lokální počasí ve střední Evropě zkrátka nemusí v každém jednotlivém měsíci kopírovat celosvětové rekordy.
Co údaj o říjnovém rekordu neříká
Překročení hranice +1,5 °C v jednom měsíci nebo v celém roce 2026 neznamená, že lidstvo trvale prolomilo limit z Pařížské dohody. Tato mezinárodní hranice se posuzuje podle dlouhodobého, víceletého průměru, který se k hodnotě +1,5 °C teprve přibližuje. Stejně tak z jednoho rekordního měsíce nelze vyvozovat přesné tempo oteplování pro nadcházející roky, kde hrají roli i sezónní výhledy C3S a přirozená proměnlivost klimatu.
Označení nejteplejší říjen v záznamech platí pro databázi ERA5, která sahá do roku 1940, nikoliv pro celou geologickou historii Země. Samotná odchylka +1,75 °C je navíc počítána proti odhadu předindustriálního stavu z let 1850 až 1900, ne proti přesnému globálnímu měření. A konečně, globální reanalýza popisuje stav celé planety v mřížce, takže z ní nelze dělat zkratku, že rekordní teplo muselo panovat i na každé české zahradě.
Jaký je rozdíl mezi odchylkou +0,90 °C a +1,75 °C?
Obě čísla popisují stejný říjen proti jinému základu. Hodnota +0,90 °C je rozdíl proti průměru let 1991 až 2020, tedy proti období, které si většina lidí pamatuje. Hodnota +1,75 °C je rozdíl proti odhadu předindustriálního stavu z let 1850 až 1900, a právě z tohoto základu vychází hranice +1,5 °C z Pařížské dohody.
Jak může být svět rekordně teplý, když v Česku panovalo běžné podzimní počasí?
Globální průměr zahrnuje celou planetu, přičemž většinu povrchu tvoří oceány, které měly v říjnu rekordních 20,95 °C. Nad pevninou pak průměr zvedly extrémy v Antarktidě s odchylkami až 11 °C a na východě Evropy s +6 °C, zatímco střední Evropa zůstala v neutrálním proudění.
