Čtvrtek 5. listopadu 2026 nabídl typickou ukázku podzimního počasí s velkým denním chodem teploty. Do večerního zpracování poslalo platná měření 43 stanic zapojených do sítě i-meteo.cz. Široké geografické rozprostření soukromých stanic v různých typech zástavby, kotlinách i otevřené krajině umožnilo zachytit lokální mikroklimatické rozdíly, které v řídších sítích často unikají pozornosti.
Shrnutí v bodech
- Nejvyšší teplotu dne naměřila stanice Brno Královo Pole (12,8 °C), nejnižší Dolní Cerekev (-4,8 °C).
- V Břeclavi vystoupala teplota z ranních -3,7 °C na odpoledních 12,2 °C, což představuje rozdíl 15,9 °C.
- Srážky byly slabé a lokální, nejvíce zaznamenal Vilémov u Litovle (5,1 mm).
- Vítr byl většinou slabý, nejvyšší náraz zaznamenalo Brno Královo Pole (33 km/h).
Mrazivé ráno vystřídalo příjemné odpoledne
Denní maxima na nejteplejších stanicích bez potíží překročila desetistupňovou hranici. Nejvýše teploměr vystoupal na stanici Brno Královo Pole, kde odpoledne ukázal 12,8 °C. Hned v závěsu se držela Břeclav s maximem 12,2 °C. Příjemné hodnoty přes jedenáct stupňů zaznamenaly také stanice Tábor centrum 2 (11,5 °C), Němčany (11,3 °C) a slovenský Starý Tekov (11,3 °C).
Ranní hodiny přitom na mnoha místech provázel znatelný mráz. Nejnižší teplotu dne zaznamenala Dolní Cerekev, kde rtuť klesla na -4,8 °C. Silné noční prochlazení hlásila také Suchá Rudná s minimem -4,5 °C. V Břeclavi ranní teploměr ukázal -3,7 °C, na Slovensku v Banské Štiavnici -3,4 °C a v Bezděkově pod Třemšínem -3,2 °C. Rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší naměřenou teplotou napříč celou sítí tak dosáhl plných 17,6 stupně Celsia. Historická měření i rekordní výkyvy dlouhodobě sleduje sekce pro extrémní počasí.
Proč vzniká tak výrazný denní teplotní skok?
Extrémní rozpětí mezi ranním minimem a odpoledním maximem není v první polovině listopadu neobvyklé. Je důsledkem fyzikálních procesů spojených s klidným a málo oblačným podzimním počasím. Pokud během noci zeslábne vítr a obloha zůstává jasná, zemský povrch intenzivně vyzařuje teplo do kosmického prostoru (takzvané radiační ochlazování). Vzduch těsně při zemi se rychle ochlazuje, stává se těžším a stéká do terénních prohlubní, údolí a rovinatých nížin.
Tento jev se naplno projevil právě v Břeclavi: po ranním mrazu -3,7 °C dokázalo podzimní slunce prohřát přízemní vrstvu atmosféry až na odpoledních 12,2 °C, což znamenalo skok o 15,9 °C během několika hodin. Jakmile přes den zesílí sluneční svit a slabé proudění promíchá přízemní inverzní vrstvu s teplejším vzduchem výše, teploty v nížinách rychle letí vzhůru.
Srážky pouze ojedinělé, vítr mírný
Srážkově byl čtvrtek velmi chudý a většina měřicích míst nezaznamenala žádný měřitelný déšť. Výjimkou byl Vilémov u Litovle, kde spadlo 5,1 mm vody. Slabší přeháňku zachytila ještě Banská Štiavnica s úhrnem 1,8 mm a Frýdlant, kde napršelo 0,6 mm. Zanedbatelné úhrny 0,2 mm shodně evidovaly stanice Maršov u Úpice a Mnichovo Hradiště.
Proudění vzduchu bylo po většinu dne klidné. Nejvyšší náraz větru naměřila stanice v brněnském Králově Poli, kde přístroje zaznamenaly 33 km/h. Druhý nejvyšší náraz vykázala Svatava na Sokolovsku s hodnotou 23 km/h a třetí Nové Město na Moravě s 21 km/h. Slabý vítr v nočních hodinách byl přitom klíčovým faktorem, který umožnil vznik silného přízemního mrazu.
Která stanice zaznamenala největší teplotní rozdíl během dne?
Nejvýraznější denní chod teploty vykázala jihomoravská Břeclav. Po ranním poklesu na -3,7 °C tam odpolední maximum vystoupalo na 12,2 °C, rozdíl tak činil téměř 16 °C.
Kolik stanic odeslalo data do večerního rozboru?
Do čtvrtečního vyhodnocení dodalo kompletní měření 43 meteostanic sítě i-meteo.cz z České republiky a Slovenska.
