Rekordní vlny veder v USA spouští největší epidemii parazita Cyclospora. Nakažených jsou tisíce

Rekordní čísla a kontaminovaný salát z Mexika

Úřady pro ochranu veřejného zdraví v USA čelí situaci, jaká nemá v historii sledování potravinových nákaz obdoby. Podle aktuálních dat Centers for Disease Control and Prevention (CDC) bylo v sezóně 2026 k dnešnímu dni laboratorně potvrzeno 6 358 až 6 707 případů nákazy parazitem Cyclospora. Pro srovnání: ve stejném období roku 2025 bylo zaznamenáno pouhých 249 případů. Mimo to úřady evidují přibližně 11 500 dalších podezřelých případů, u kterých probíhá diagnostika.

Nejhorší situace je hlášena ze státu Michigan, kde počet případů dosáhl 10 773. Dosavadní bilance epidemie si vyžádala 278 hospitalizací a 2 úmrtí. Hlavním zdrojem šíření se podle zjištění Food and Drug Administration (FDA) stal řezaný ledový salát vypěstovaný v Mexiku společností Taylor Farms, která 17. července 2026 vyhlásila dobrovolné stažení svých produktů z trhu. Kontaminovaná zelenina se dostala do distribuční sítě v 27 státech USA.

Jak vysoké teploty akcelerují životní cyklus parazita

Parazit Cyclospora cayetanensis způsobující silné gastrointestinální potíže (vyčerpávající průjmy, křeče a nevolnost) se nepřenáší přímo z člověka na člověka. Vylučuje se lidskou stolicí ve formě nezralých oocyst. Aby se parazit stal pro člověka infekčním, musí v prostředí proít fází zrání (tzv. sporulací).

Zde se do hry zásadním způsobem zapojuje meteorologie. Běžně tento proces trvá jeden až dva týdny. Výzkumy však ukazují, že trvale vysoké letní teploty výrazně zrychlují biologické procesy parazita a zkracují dobu potřebnou k tomu, aby se oocysty staly infekčními. Podle analýzy klimatologické organizace Climate Central zaznamenává 1 z 5 měst v USA o celý měsíc více nadprůměrně horkých dnů než v roce 1970. Delší a teplejší léta tak prodlužují časové okno, během kterého se parazit v přírodě masivně aktivuje.

„Zatímco je složité okamžitě změřit přesný podíl klimatické změny na jediné epidemii, máme k dispozici dostatek vědeckých dat k tomu, abychom popsali přesný mechanismus, jakým oteplování riziko nákazy zvyšuje,“ vysvětluje prof. Jeffrey Griffiths z Tufts University School of Medicine v rozhovoru pro enviromentální magazín Grist.

Voda v ohrožení: Střídání droughts a přívalových dešťů

Druhým klíčovým faktorem je narušení vodního cyklu. Extrémní vlny veder způsobují intenzivní výpar a vysušování krajiny. V období sucha jsou zemědělci v mnoha oblastech nuceni využívat k zavlažování plodin netradiční nebo recyklované vodní zdroje. Pokud tato voda neprojde dostatečnou filtrací a dezinfekcí, patogeny se snadno dostanou přímo k plodinám.

Následný přechod od dlouhotrvajícího sucha k prudkým přívalovým dešťům riziko dále násobí. Suchá půda nedokáže vodu rychle absorbovat, což vede k masivnímu povrchovému odtoku. Ten dokáže vyplavit znečištění ze špatně fungujících septiků či čistíren odpadních vod a zkontaminovat přilehlá zemědělská pole. Nejsnadnějším terčem jsou plodiny s členitým povrchem, ze kterých se patogenní částice obtížně omývají – vedle ledového salátu jde o čerstvou bazalku, koriandr či drobné ovoce (především maliny).

Výzva pro globální zemědělství

Kombinace klimatických extrémů a globálně propojeného obchodu s potravinami ukazuje, že infekční rizika již nelze vnímat izolovaně. Odborníci upozorňují, že adaptace na klimatickou změnu bude muset v nejbližších letech zahrnovat zásadní přehodnocení standardů pro bezpečnost zavlažovací vody a monitoring mikrobiologických rizik na polích.

Podle prof. Kalmie Kniel z University of Delaware je kontrola kvality vody klíčovým článkem řetězce. Jakmile extrémy počasí zasáhnou primární zemědělské oblasti, dopady na zdraví populace se dostavují velmi rychle bez ohledu na to, zda jde o lokální či dováženou produkci.