Neděle 26. dubna 2026 přinesla po rekordních včerejších teplotách citelné ochlazení. Zatímco na jihu Moravy si lidé užívali příjemné jarní teplo s teplotami nad 20 °C, na našich nejvyšších horách panovaly mrazivé podmínky doprovázené vichřicí. Přinášíme podrobný přehled toho, jaké počasí panovalo v Česku a na Slovensku podle dat z meteostanic sítě i-meteo.cz.
Jarní teplo na jihu, chladná rána na severu
Nejvyšší teploty vzduchu v neděli odpoledne zaznamenaly stanice na jihu Moravy a ve středních Čechách. Brno Královo Pole se vyšplhalo na 21,1 °C, což byl nejteplejší naměřený bod ze všech funkčních stanic v naší síti. Těsně za ním skončila Břeclav s 17,1 °C, Bezděkov pod Třemšínem s 16,7 °C a Kojetice u Prahy společně se Žerotínem, kde teploměr ukázal 16,6 °C.
Naopak nejchladnější ráno přinesl sever a severovýchod republiky. V Jablonci nad Nisou klesla teplota na 3,3 °C, v Maršově u Úpice na 3,8 °C a v Dolní Cerekvi na 4,1 °C. V těchto oblastech se tak země ještě pořádně neprohřála, a i když odpoledne panovalo v celém Česku příjemné jarní počasí, ranní teploty byly téměř mrazivé. Celkově se tak naplno projevily typické dubnové kontrasty, kdy rozdíl mezi ranní a odpolední teplotou v jedné lokalitě často přesahuje 10 °C.
Silný vítr bičoval horizonty
Počasí v neděli nebylo jen o teplotách. Přes Českou republiku přecházela frontální vlna, která přinesla výrazné proudění zejména na horách a v návětrných polohách. Nejvyšší náraz větru v naší síti naměřila stanice ve Václavovicích na severní Moravě, a to 62,6 km/h. Velmi silný vítr zaznamenala také slovenská Levoča s nárazem 54,7 km/h a Nová Paka na Jičínsku, kde poryvy dosáhly 46,4 km/h.
Podle profesionálních stanic ČHMÚ byl však rekordním místem dne Sněžka, kde vichřice dosáhla úctyhodných 137 km/h. Společně s teplotou -5,5 °C tak vrchol našich hor zažil pravé horské počasí, které by neměl podceňovat žádný turista. V nižších polohách však vítr nebyl tak extrémní – v Praze, Brně nebo Plzni se jednalo spíše o mírný vánek s občasnými poryvy kolem 20–30 km/h.
Srážkový deficit pokračuje
Pokud jde o srážky, neděle byla v naprosté většině Česka a Slovenska suchá. Ze všech validních stanic v síti i-meteo.cz zaznamenaly srážky pouze dvě: Brno Královo Pole s 0,6 mm a slovenská Levoča s 0,2 mm. Všechny ostatní stanice hlásily nulové srážky. To potvrzuje dlouhodobý trend sucha, které trápí zejména jižní Čechy a části Moravy.
Atmosférický tlak se během dne pohyboval vysoko – většina stanic hlásila hodnoty mezi 1020 a 1028 hPa. Nejvyššího tlaku dosáhla stanice v Novém Městě pod Smrkem (1036 hPa), což svědčí o přítomnosti rozsáhlé vysočinné tlakové výše, která nad střední Evropou brání tvorbě rozsáhlejších srážkových systémů.
Ochlazení oproti sobotě
V porovnání se sobotním rekordním teplem, kdy například Břeclav dosáhla podle profesionálních stanic 24,7 °C, představovalo nedělní odpoledne citelné ochlazení. V Břeclavi teplota klesla o více než 7 stupňů, v Praze se držela kolem 13 °C a na severu republiky se maxima zastavila pouze na 11–12 °C. Za ochlazením stojí pronikání chladnějšího vzduchu ze severozápadu, které sice nebylo dramatické, ale stačilo na to, aby se sobotní letní pocit změnil v klasické aprílové počasí.
Podle meteorologických modelů bychom se měli v příštích dnech držet v režimu proměnlivého jarního počasí s teplotami kolem 14 °C. Další výrazné oteplení se zatím nečeká, ale ani žádné návraty arktického chladu. Pro zemědělce to znamená, že by měli nadále sledovat noční teploty – přízemní mrazíky nejsou v této době roku ještě vyloučeny.
Proč je na Sněžce mráz, když v Brně bylo přes 21 °C?
Jde o klasický projev vlivu nadmořské výšky. S každým zvýšením o 100 metrů teplota vzduchu klesá přibližně o 0,6 až 0,7 °C. Sněžka leží v 1603 m n. m., zatímco Brno Královo Pole jen kolem 200 m n. m. Tento rozdíl způsobuje, že zatímco v nížinách panuje jaro, na horách může být stále zima.
Může ještě v dubnu přijít přízemní mráz, který poškodí úrodu?
Ano, v Česku jsou přízemní mrazíky možné až do poloviny května, v některých chladných polohách i později. Zemědělci proto v těchto týdnech často používají ochranné postřiky nebo zavlažování, které pomáhá udržet teplotu v okolí rostlin nad bodem mrazu.
Proč se teploty během jednoho dubnového dne mohou lišit o více než 25 °C?
Duben je měsícem přechodu mezi zimní a letní atmosférickou cirkulací. Kombinace silného slunečního záření, které v tuto dobu roku již má dostatečnou intenzitu, a přílivu chladnějšího vzduchu ze severu vytváří ideální podmínky pro extrémní teplotní kontrasty. K tomu se přidávají lokální faktory jako sněhová pokrývka na horách, inverze v údolích nebo větrné fénické efekty.