Na Štědrý den roku 2010 leželo podle reanalýzy v pražské Ruzyni ve dvě hodiny odpoledne 28 centimetrů sněhu a teplota se držela na −0,7 °C. Od té doby uplynulo 15 let a bílé Vánoce se v hlavním městě neopakovaly. O čtrnáct let dříve, 24. prosince 1996, tam přitom mrzlo při −7,7 °C a na zemi leželo 9 centimetrů sněhu, zatímco v roce 2022 tam bylo +10,0 °C a na zemi nic. Ačkoliv se na internetu už začátkem listopadu objevují zaručené zprávy o letošních svátcích, ke 3. listopadu 2026 žádná reálná předpověď počasí na 24. až 26. prosince neexistuje.
Shrnutí v bodech
- První oficiální výhled ČHMÚ zahrnující prosinec vyjde až v pondělí 30. 11. 2026, ten aktuální končí 29. 11. 2026.
- Americký model CFSv2 sice pro prosinec v Česku počítá s odchylkou +2,30 K (zaokrouhleně +2,3 °C), sám ale svou dovednost pro střední Evropu označuje za nízkou (pod 0,3).
- Sezónní výhled Copernicus C3S dává teplotě nad mediánem 80 až 90 %, hodnotí však tříměsíční průměr prosinec až únor vůči staršímu období 1993 až 2016.
- V reanalýze ERA5 za 35 let (1991 až 2025) neměla Praha v období 2011 až 2025 sníh na Štědrý den ani jednou (0 z 15 let), na Pradědu ležel v 11 z 15 let.
Proč 3. listopadu neexistuje předpověď na Štědrý den
Jakákoli konkrétní předpověď na 24. až 26. prosince publikovaná začátkem listopadu je smyšlená. Dovednost numerických modelů totiž klesá s délkou horizontu a sedm týdnů dopředu nedokážou určit počasí na konkrétní den. Žádná z hlavních meteorologických institucí proto taková data ke 3. listopadu 2026 nevydává.
Český hydrometeorologický ústav publikuje svůj měsíční výhled vždy jednou týdně v pondělí kolem 17. hodiny na čtyři týdny dopředu. Vydání z pondělí 2. listopadu 2026 platí pro období od 2. do 29. listopadu 2026. ČHMÚ v něm předpokládá teplotně průměrné období s nočními minimy kolem 0 °C, denními maximy kolem 8 °C a srážkově podprůměrný až průměrný souhrn. Ústav využívá statisticko-analogovou metodu s daty z území ČR od roku 1912 a kategorie porovnává s obdobím 1961 až 2000. První výhled, který vůbec zahrne prosinec, vyjde až v pondělí 30. listopadu 2026.
Ani evropský model ECMWF se svým 46denním výhledem na svátky nedosáhne. I bez ohledu na technickou nedostupnost dat při ověřování končí 46 dní od běhu z 1. a 2. listopadu aritmeticky kolem 17. až 19. prosince 2026.
Co říkají modely CFSv2 a Copernicus C3S na prosinec
Globální výhledy na celý měsíc či sezónu existují, jejich vypovídací hodnota je ale omezená. Americký model NOAA CPC CFSv2 v běhu ze 2. listopadu 2026 (11:59 UTC) pro prosinec 2026 ukazuje v boxu pokrývajícím Česko průměrnou teplotní odchylku ve dvou metrech +2,30 K (zaokrouhleně +2,3 °C) oproti normálu 1991 až 2020. Rozptyl v rámci ČR sahá od +2,06 do +2,56 K, přičemž bod u Prahy má +2,24 K a střední Evropa +2,12 K. U srážek model počítá s odchylkou +0,71 mm za den (rozptyl +0,36 až +0,94 mm za den), což odpovídá zhruba +22 mm za měsíc.
Tato čísla však nelze číst tak, že v prosinci bude o 2,3 °C tepleji. Spodní panely publikovaných map CFSv2 totiž obsahují šedou masku pro oblasti s dovedností pod 0,3 (skills < 0.3) a ta pokrývá celou střední Evropu včetně Česka u teploty i srážek. Model sám tak deklaruje, že jeho úspěšnost je v našem regionu nízká, a centrum CPC upozorňuje, že nejde o oficiální sezónní předpověď.
Podobně je nutné číst i sezónní výhled Copernicus C3S vydaný 10. října 2026 pro tříměsíční průměr prosinec až únor (DJF 2026/27). Pro Česko sice uvádí 80 až 90% pravděpodobnost, že teplota překročí medián, a 60 až 70 % u srážek, jenže medián se počítá z modelové klimatologie let 1993 až 2016. V měnícím se podnebí je proto zimní teplota nad tímto starším mediánem skoro vždy. Výhled navíc nepoužívá testování statistické významnosti a neříká nic o tom, jak bude přímo 24. prosince. Zmiňuje jen pokračující El Niño a přechod mezi režimy cirkulace během zimy.
Bílé Vánoce v datech: 35 let v sedmi lokalitách
Místo neexistující předpovědi se můžeme opřít o historii. Provedli jsme vlastní výpočet z hodinových dat reanalýzy ERA5 přes archiv Open-Meteo za 35 let (1991 až 2025). Sledovali jsme, v kolika letech ležel 24. prosince ve 14:00 místního času na zemi alespoň 1 centimetr sněhu.
Zde je důležité upozornění: reanalýza ERA5 je modelový výpočet v mřížce, nikoli přímé měření ze stanic. Například buňka pro Prahu-Ruzyni má v modelu nadmořskou výšku 364 metrů, leží tedy výš než skutečné letiště a model v nížinách výskyt sněhu nadhodnocuje. V reanalýze ERA5 tak vyšel v Praze sníh na Štědrý den častěji než v oficiálních statistikách; shoda je ale v tom, že od roku 2010 nepřišel ani jednou. Zatímco ČT24 (25. 12. 2023) uvádí, že Praha zažila bílé Vánoce za poslední půlstoletí jen dvakrát, a iROZHLAS (22. 12. 2018) připomíná, že v Praze naposledy sněžilo v roce 2010, absolutní procenta z ERA5 oficiální pravděpodobnost nepředstavují. Dobře však ukazují rozdíl mezi nížinami a horami i pokles po roce 2010.
| Lokalita (bod) | Výška mřížky | 1991–2010 | 2011–2025 | Celkem 1991–2025 | Poslední rok se sněhem | Maximum |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Praha-Ruzyně | 364 m | 14/20 (70 %) | 0/15 (0 %) | 14/35 (40 %) | 2010 | 28 cm |
| Doksany (Polabí) | 158 m | 15/20 (75 %) | 2/15 (13 %) | 17/35 (49 %) | 2023 | 33 cm |
| Brno-Tuřany | 241 m | 14/20 (70 %) | 6/15 (40 %) | 20/35 (57 %) | 2023 | 19 cm |
| Ostrava-Mošnov | 251 m | 19/20 (95 %) | 9/15 (60 %) | 28/35 (80 %) | 2024 | 34 cm |
| České Budějovice | 394 m | 19/20 (95 %) | 7/15 (47 %) | 26/35 (74 %) | 2025 | 19 cm |
| Churáňov (Šumava) | 1 118 m | 20/20 (100 %) | 13/15 (87 %) | 33/35 (94 %) | 2025 | 44 cm |
| Praděd (Jeseníky) | 1 491 m | 20/20 (100 %) | 11/15 (73 %) | 31/35 (89 %) | 2025 | 61 cm |
Zatímco v letech 1991 až 2010 měly v reanalýze Churáňov i Praděd sníh na Štědrý den ve všech 20 případech (100 %), v patnáctiletém období 2011 až 2025 klesl podíl na Pradědu na 11 z 15 let (73 %) a na Churáňově na 13 z 15 let (87 %). V pražské buňce ležel v roce 2001 sníh o výšce 11 cm při −5,9 °C, loni v roce 2025 tam ale bylo −1,1 °C a 0 cm sněhu.
Dokáže měsíční výhled ČHMÚ po 30. listopadu přesně určit, zda bude 24. prosince sněžit?
Ne. Měsíční výhled ČHMÚ je vytvářen statisticko-analogovou metodou pro Českou republiku jako celek a nepostihuje regionální odlišnosti. Hodnotí pouze celkový charakter týdnů a celého čtyřtýdenního období v kategoriích teploty a srážek vůči období 1961 až 2000, nikoli konkrétní počasí a skupenství srážek v jeden daný den.
Proč reanalýza ERA5 ukazuje v nížinách více sněhových let než staniční záznamy?
Reanalýza ERA5 nepracuje s bodovými měřeními z konkrétních zahrádek meteorologických stanic, ale počítá stav atmosféry a povrchu v poměrně hrubé prostorové mřížce. Průměrná nadmořská výška mřížkového čtverce bývá v členitém terénu vyšší než výška samotné stanice v údolí či nížině, což například u Prahy (364 m v mřížce) vede v modelu k nižším teplotám a častějšímu udržení sněhové pokrývky.
