Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ani na šestý pokus neschválil harmonogram své stěžejní sedmé hodnotící zprávy (AR7). Jednání v etiopské Addis Abebě skončilo krachem, což vyvolalo ostrou kritiku zranitelných států. Bez včasných vědeckých výstupů totiž hrozí, že klíčové globální hodnocení v roce 2028 proběhne bez aktuálních dat o stavu oteplování planety.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) již pošesté v řadě selhal při snaze sjednotit termíny pro publikaci zpráv svého sedmého hodnotícího cyklu (AR7). Poslední neúspěšné jednání proběhlo v etiopské Addis Abebě a skončilo přerušením bez jakéhokoli závazného rozhodnutí. Zranitelné státy varují, že další odklady ohrozí dostupnost klíčových vědeckých podkladů pro druhé globální hodnocení (Global Stocktake) v roce 2028.
Šesté selhání v řadě
Plenárního zasedání, které se konalo od 12. do 16. října 2026, se zúčastnilo celkem 334 delegátů, z nichž 225 členů panelu reprezentovalo 115 zemí. Předseda IPCC Jim Skea musel jednání přerušit pozdě večer 16. října. Důvodem bylo prodloužení programu přes plánovaný čas, což donutilo delegace z chudších a ostrovních států odcestovat domů ještě před závěrečným hlasováním. Skea ve svém prohlášení zdůraznil, že práce zasedání není hotová a bude obnovena při nejbližší příležitosti, konkrétní termín však dosud nebyl stanoven. Jde již o šesté po sobě jdoucí selhání při schvalování harmonogramu od roku 2024. Spor se točí kolem toho, kdy mají být hotovy a schváleny zprávy tří klíčových pracovních skupin, jež tvoří páteř celého sedmého hodnotícího cyklu (AR7):- Pracovní skupina I (WGI): Zabývá se fyzikálními základy změny klimatu, modelováním globálních i regionálních teplotních změn, srážkovými režimy, vývojem cirkulačních vzorců a nárůstem extrémních meteorologických jevů.
- Pracovní skupina II (WGII): Analyzuje zranitelnost lidské společnosti a ekosystémů, dopady oteplování na dostupnost vody, zemědělství, potravinovou bezpečnost a infrastrukturu, včetně konkrétních adaptačních možností.
- Pracovní skupina III (WGIII): Zaměřuje se na mitigaci, tedy zmírňování změny klimatu, dekarbonizaci energetiky a průmyslu, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a technologie odstraňování skleníkových plynů z atmosféry.
Proč je summit COP33 v roce 2028 klíčový
Časový harmonogram IPCC není pouze akademickou formalitou, ale určuje celosvětové politické milníky. Podle mechanismu Pařížské dohody prochází světové společenství každých pět let procesem zvaným Global Stocktake (globální hodnocení pokroku). První toto inventurní zhodnocení proběhlo na klimatické konferenci COP28 v Dubaji v roce 2023. Druhé hodnocení má vyvrcholit na klimatickém summitu COP33 na podzim roku 2028. Výsledky tohoto hodnocení slouží jako povinný základ pro jednotlivé státy, které na jejich základě musí zpřísnit a aktualizovat své národní klimatické závazky (tzv. NDC – Nationally Determined Contributions). Koalice zhruba 30 států, včetně nejméně rozvinutých zemí (LDC) a malých ostrovních států, proto vytrvale požaduje, aby veškeré výstupy AR7 byly hotové a oficiálně publikované nejpozději do roku 2028. Pokud by vědecká syntéza chyběla, mezinárodní jednání na COP33 by probíhala bez aktuálních čísel o tom, jak rychle se planeta otepluje, jaké limity adaptace už byly překročeny a kolik emisí zbývá v globálním uhlíkovém rozpočtu pro udržení oteplení pod kritickou hranicí.Rozpětí mezi 2028 a 2029: Spory o kvalitu i finance
Na druhé straně stojí státy jako Indie, Saúdská Arábie, Rusko, Írán a další země těžící fosilní paliva či procházející rychlou industrializací. Tyto delegace prosazují posunutí hlavních zpráv až na rok 2029. Argumentují nutností zajistit vysokou vědeckou rigoróznost, dostatek času na recenzní řízení a rovné zapojení vědců z rozvojového světa. Indická delegace například namítla, že předchozí hodnotící cykly disponovaly delším časovým rozpětím, a poukázala na neřešené otázky klimatického financování a transferu technologií do chudších regionů. Podle záznamů z jednání (Earth Negotiations Bulletin) některé státy, jako je Jemen či Tunisko, usilovaly o kompromis. Zambie a další africké země navrhovaly zavedení mimořádných postupů, které by umožnily dodržet termín 2028, aniž by byla kompromitována kvalita textů – například zjednodušení navazujících vládních recenzí a garantovanou finanční a administrativní podporu vědeckým týmům z rozvojových zemí. Ani tyto návrhy však konsenzus nepřinesly.Vědci pracují dál
Navzdory patové situaci mezi zástupci vlád vědecká komunita nezaváhala. Téměř 120 předních autorů a vědců, kteří se na přípravě zpráv AR7 přímo podílejí, bezprostředně po přerušení zasedání podepsalo společný závazek. Deklarovali v něm, že budou v analýze a sepisování odborných kapitol pokračovat s plným nasazením bez ohledu na to, že politické vedení panelu zatím nedosáhlo shody ohledně harmonogramu a rozpočtu. Tato situace jasně ilustruje prohlubující se napětí mezi politickou taktikou a naléhavostí vědeckých poznatků. Jak upozornila skupina nejméně rozvinutých zemí v prohlášení z 21. října, pro státy na přední linii klimatických extrémů není včasná věda otázkou politického pohodlí, ale otázkou fyzického přežití. Bez přesných a čerstvých údajů o dopadech a účinnosti opatření je pro vlády podstatně obtížnější obhajovat nákladné adaptační plány i trajektorie snižování emisí. Pro českou a evropskou klimatickou politiku je vývoj v IPCC zásadní. Právě zprávy jednotlivých pracovních skupin slouží jako nezpochybnitelný referenční rámec pro legislativu Evropské unie, stanovování cílů pro dekarbonizaci a energetiku i pro dimenzování protipovodňových či protierozních opatření v krajině. Přetrvávající nejistota ohledně harmonogramu tak může zkomplikovat navazující rozhodovací procesy i na národní úrovni.Co znamená globální hodnocení (Global Stocktake) pro jednotlivé státy?
Je to pravidelný pětiletý proces v rámci Pařížské dohody, při kterém státy vyhodnocují, jak se svět posunul v dosahování stanovených teplotních a emisních cílů. Výsledky slouží jako základ pro formulaci přísnějších národních klimatických závazků. Bez aktuálních zpráv IPCC chybí hodnocení nezávislý vědecký kompas.
Proč některé státy odmítají dokončení zpráv do roku 2028?
Státy jako Indie nebo Saúdská Arábie tvrdí, že zkrácený harmonogram ohrožuje důkladnost recenzního procesu a znevýhodňuje autory z globálního Jihu. Zároveň v mezinárodních vyjednáváních využívají časový tlak jako páku při sporech o klimatické financování a technologickou podporu.
