Oteplení překročí 1,5 °C. Vědci v Asii varují před body zlomu

Odumírání korálů a oslabení oceánských proudů

Klimatické body zlomu označují prahové hodnoty, po jejichž překročení dochází k samovolným a často nevratným posunům v zemském systému. Jedním z prvních systémů, kde k tomuto posunu již došlo, jsou tropické korálové útesy. Jejich kritický teplotní limit činil 1,2 °C oteplení ve srovnání s předindustriální érou. Tato hodnota byla překonána a mořský život čelí dlouhodobému stresu, na což navazují i rekordní teploty světových oceánů zaznamenané v posledních letech.

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) vydal v říjnu 2026 varování, podle kterého hrozí zánik téměř všech korálových útesů na Zemi do roku 2075. Tyto ekosystémy přitom poskytují útočiště více než milionu mořských druhů a zajišťují obživu komunitám závislým na rybolovu a pobřežním turismu.

Rizika se týkají také polárních oblastí a cirkulace vody v Atlantiku. Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), která transportuje teplo a živiny směrem na sever, vykazuje známky zpomalování. Její výrazný kolaps by vedl k citelnému ochlazení zim v severozápadní Evropě a zároveň k prodloužení vln veder na jižní polokouli.

Nevyhnutelné překročení teplotního limitu

Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) již není reálné udržet oteplení pod hranicí 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou bez jeho dočasného překročení. Souhrnné tříleté období 2023 až 2025 vykázalo podle datové sady ERA5 evropské služby Copernicus průměrnou globální teplotu 1,52 °C nad předindustriálním průměrem.

Klimatolog Johan Rockström z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že jediným zbývajícím scénářem pro lidstvo zůstává vrchol oteplení a následný pokles teplot. Podle vědců sdružených v iniciativě Global Tipping Points je nutné opustit pomalé lineární snižování emisí a přejít k systémovým změnám v energetice, dopravě i zemědělství.

Účastníci konference v Malajsii situaci pocítili přímo na místě. Jednání doprovázel toxický smog způsobený požáry rašelinišť a odlesňováním v sousední Indonésii, kvůli kterému museli účastníci nosit respirátory.

Příklady z Pákistánu a Norska

Experti na konferenci zdůraznili, že vedle negativních bodů zlomu existují také body pozitivní. Jde o situace, kdy se nová technologie nebo společenský trend rozšíří natolik rychle, že vytlačí staré postupy.

Ředitel institutu Global Systems Institute na Exeterské univerzitě Tim Lenton poukázal na příklad Norska. Podíl elektromobilů na prodeji nových vozů tam v průběhu deseti let dosáhl téměř 100 procent. Výrazný posun zaznamenal také Pákistán v oblasti fotovoltaiky. V důsledku poklesu cen solárních panelů instalovali obyvatelé v zemi mezi polovinou roku 2023 a polovinou roku 2025 celkem 27 gigawattů decentralizovaného solárního výkonu. Tento přírůstek odpovídá celkovému historickému výkonu všech uhelných, plynových a ropných elektráren postavených v Pákistánu.

Dovoz solárních komponentů do Pákistánu stoupl z méně než 1 gigawattu v roce 2018 na více než 51 gigawattů počátkem roku 2026. Dovoz fosilních paliv v zemi v letech 2022 až 2024 klesl o 40 procent.

Zapojení komunit a asijská deklarace

V Asii žije přibližně 60 procent světové populace. Dopady klimatických změn se zde proto dotýkají stovek milionů lidí najednou, ať už jde o extrémní vlny veder, sucho nebo záplavy v hustě osídlených říčních deltách. Výzkumníci proto hledají cesty, jak do transformace zapojit místní komunity.

V Petaling Jaya představili autoři příručku o rozsahu 260 stran, určenou pro náboženské představitele. Cílem materiálu je propojit témata ochrany klimatu s náboženským učením, jelikož se více než tři čtvrtiny světové populace hlásí k určité víře. Výsledkem čtyřdenního zasedání v Malajsii bylo schválení společné deklarace a zahájení prací na ucelené zprávě Asia Tipping Points Report, jejíž publikace je naplánována na rok 2028.