Čistá energie vzniká, ale nedostane se ke spotřebitelům
Takzvané omezování výroby z obnovitelných zdrojů (v mezinárodní terminologii curtailment) představuje situaci, kdy solární panely nebo větrné turbíny mají meteorologické podmínky pro plný výkon, provozovatel přenosové soustavy však jejich dodávku preventivně přiškrtí nebo zcela odpojí. Důvodem bývá nedostatečná kapacita vedení v daném uzlu nebo nutnost udržet stabilitu a napěťovou rovnováhu v síti.
Je proto nutné rozlišovat mezi skutečně vyrobenou a následně zmařenou elektřinou a odhadem potenciálně nevyužité výroby, která kvůli zásahu dispečinku vůbec nevznikla. Solární parky generují maximum energie během poledních hodin při jasné obloze, zatímco spotřeba vrcholí ráno a večer. Velké větrné farmy na severu a západě Číny se navíc nacházejí tisíce kilometrů od lidnatých průmyslových aglomerací na východním pobřeží.
Podle analýzy agentury Reuters založené na modelování GEM a CREA dosáhl odhad této nevyužité čisté energie v Číně za období leden až červen 360 TWh, což představuje meziroční nárůst o 49 procent. Pro srovnání, roční spotřeba elektrické energie v celém Mexiku se podle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) pohybuje kolem 350 až 360 TWh.
Rozdíl mezi oficiálními statistikami a nezávislými modely
Mezi oficiálními čísly čínských úřadů a nezávislými propočty existuje výrazný metodický rozdíl. Čínská Národní energetická správa (NEA) vykázala za první pololetí míru omezování ve výši 8,6 procenta u solárních a 9,1 procenta u větrných elektráren. Tyto oficiální statistiky vycházejí z nahlášených dispečerských příkazů u přímo sledovaných velkých zdrojů.
Naproti tomu nezávislý odhad GEM a CREA kalkuluje s tím, že neuskutečněná výroba odpovídala až 26,1 procenta z celkového teoretického potenciálu větru a slunce. Analytici použili meteorologické modely s daty o intenzitě slunečního záření a rychlosti větru upravenými podle počasí, které porovnali s reálně dodanou elektřinou do sítě. Zahrnuli tak i ztráty způsobené lokálními přetíženími distribučních sítí a neregistrovaným omezováním menších decentralizovaných instalací. Nezávislé ověřování navíc ztěžuje fakt, že NEA od března pozastavila zveřejňování podrobných měsíčních dat o omezování výroby pro jednotlivé provincie.
Pro investory je podstatný především ekonomický dopad. Pokud elektrárna nemůže dodávat dostupnou energii, klesá její koeficient využití a prodlužuje se návratnost vloženého kapitálu. V Číně proto sílí tlak na úpravu obchodních modelů a povinnou integraci akumulace.
Proč se dispečerské limity prohlubují
Tempo výstavby solárních a větrných parků v Číně dlouhodobě předstihuje výstavbu ultra-vysokonapěťových (UHV) dálkových vedení a trafostanic. Povolování a stavba páteřních tras trvá řadu let, zatímco solární pole lze vybudovat během několika měsíců.
Druhým faktorem je provozní priorita uhelných elektráren. Řada novějších uhelných bloků má dlouhodobé kontrakty zajišťující garantovaný minimální odběr a dispečeři je využívají k udržení základního zatížení a setrvačnosti soustavy. V situaci, kdy se v poledne sejde vysoký výkon uhelných bloků a fotovoltaiky, dostává často přednost konvenční zdroj před proměnlivou obnovitelnou výrobou.
Podle energetických analýz citovaných agenturou Reuters se očekává, že celková výroba z uhlí v Číně letos mírně vzroste v rámci zajištění energetické bezpečnosti při letních špičkách spotřeby. Zároveň nejistota ohledně připojení a výkupních podmínek vedla v první polovině roku k tomu, že tempo nových instalací velkých solárních farem v některých exponovaných provinciích meziročně zpomalilo až o 66 procent.
Data ze světa: sítě narážejí na limity i v dalších regionech
Omezování obnovitelných zdrojů není pouze čínským specifikem. S prudkým růstem instalovaného výkonu se potýkají provozovatelé přenosových soustav napříč kontinenty:
- Austrálie: V rámci velkoobchodního trhu National Electricity Market (NEM) dosáhlo omezení výroby z větru a slunce v prvním pololetí podle údajů AEMO přibližně 2,93 TWh (meziroční nárůst o 37 %), což představovalo zhruba sedm procent tamní výroby z těchto zdrojů.
- Japonsko: Provozovatelé regionálních soustav v prvním pololetí podle vládních záznamů odmítli 2,35 TWh čisté energie (meziročně o 34 % více), což odpovídá zhruba čtyřem procentům celkové produkce OZE.
- Indie: Během druhého čtvrtletí (duben až červen), které se vyznačuje vysokým osvitem před nástupem monzunu, bylo podle údajů indické energetické správy omezeno 8,13 TWh solární energie, tedy přibližně 14 procent potenciálního objemu.
S podobnými výzvami se setkávají také provozovatelé v Severní Americe. Jak dynamický růst čistých zdrojů prověřuje přenosovou infrastrukturu v horských a západních státech USA, přiblížila také analýza energetické soustavy Mountain West.
Baterie vyřeší denní profil, nikoli dlouhodobé přenosy
Bateriová úložiště představují nejrychlejší technické řešení pro vyrovnávání krátkodobých denních přebytků. Umožňují zachytit polední špičku solární výroby přímo v místě elektrárny a uvolnit ji do sítě během večerní spotřební špičky, čímž snižují okamžité přetížení místních linek.
Úspěšné nasazení tohoto modelu dokládá příklad Chile. Podle údajů analytické skupiny Ember země v roce 2025 uvedla do provozu 4 GWh bateriových kapacit, čímž zdvojnásobila svou celkovou akumulační kapacitu. Většina těchto systémů byla instalována přímo u fotovoltaických parků v poušti Atacama, což výrazně omezilo tamní polední ztráty.
Baterie však samy o sobě nedokážou vyřešit dlouhodobé a mezisezonní nerovnováhy ani transport energie na velké vzdálenosti. Udržitelné řešení vyžaduje kombinaci masivních investic do dálkových přenosových soustav, flexibilního řízení spotřeby na straně průmyslu, přečerpávacích vodních elektráren a přesnějšího meteorologického předpovídání výroby.
Propojování výrobních zdrojů s akumulací se stává standardem i na dalších trzích. Příkladem tohoto přístupu je rozvoj hybridních projektů v Austrálii, o kterém informuje článek o solárních a bateriových kapacitách CleanPeak Energy.
