Jižní Morava v čele: První tropická třicítka soboty
Jihomoravské meteostanice tradičně kralovaly sobotním teplotám. Břeclav dosáhla 31,0 °C a jako jediná stanice v síti i-meteo překročila tropickou hranici. Těsně pod ní zůstaly Horní Bojanovice s 29,9 °C a Sudoměřice nad Moravou s 29,1 °C. Jen o stupínek níže se zařadily Losiná (28,5 °C) a Neratovice centrum společně s Klatovy-Otín (shodně 28,4 °C).
Jižní Morava znovu potvrdila svou pověst nejteplejšího regionu Česka. Kombinace nížinné polohy, teplého vzduchu od jihovýchodu a vysoce postaveného červencového slunce vytvořila podmínky, při kterých teploměry stoupaly s každou hodinou. Třicetistupňová hranice ale tentokrát zůstala výsadou jediného místa — pro srovnání, o den dříve se Břeclav zastavila na 29,9 °C a tropický den nepřinesl nikdo.
Západ a střed Čech: Letní pohoda bez dramat
Zbytek republiky si užíval klasický letní den bez extrémů. Srch u Pardubic hlásil 27,1 °C, Tábor 27,0 °C a Bezděkov pod Třemšínem 27,9 °C. Praha zůstala o něco chladnější — Praha 5 Jinonice dosáhla 25,9 °C, Kladno 26,4 °C. Vůbec nejchladněji se vzduch během dne ohřál na severu Čech: Jablonec nad Nisou se zastavil na 23,1 °C, Maršov u Úpice na 23,4 °C a Frýdlant na 23,9 °C. Zkrátka ukázkový gradient od jihovýchodu k severozápadu, jaký kreslí učebnice meteorologie.
Zvláštní zmínku si zaslouží Nové Město pod Smrkem, kde denní maximum dosáhlo jen 24,3 °C, ale ranní minimum kleslo na 10,9 °C — rozdíl přes 13 stupňů během jediného dne. Podobný teplotní skok hlásila i Dolní Cerekev na Vysočině, kde ze 7,3 °C ráno vyšplhala teplota až na 25,8 °C odpoledne, což představuje denní amplitudu 18,5 stupně.
Ranní mrazíky? Kdepak, ale 7,3 °C na Vysočině překvapilo
Zatímco odpoledne už vonělo létem naplno, sobotní ráno připomnělo, že červenec ještě není srpen. Nejchladnějším místem se stala Dolní Cerekev (okres Jihlava) s ranním minimem 7,3 °C. Pod deset stupňů se dostal i Jablonec nad Nisou (9,9 °C) a jen těsně nad ní zůstaly Frýdlant (10,5 °C), Nové Město pod Smrkem (10,9 °C) a Maršov u Úpice (11,0 °C).
Za těmito nízkými ranními hodnotami stojí hned několik jevů. Zaprvé radiační ochlazování — při jasné obloze a téměř nulovém větru se zemský povrch v noci intenzivně vyzařováním tepla ochlazuje do okolního prostoru. Zadruhé poloha stanic v údolích a kotlinách, kde se studený vzduch hromadí a nemůže odtékat. A zatřetí již zmiňovaná vyšší nadmořská výška Vysočiny, která přirozeně snižuje teplotní strop i pro maximum — pro minimum pak platí dvojnásob.
Výsledkem byl sobotní den, který na vlastní kůži demonstroval fenomén zvaný denní teplotní amplituda na konkrétním místě až 23,7 stupně (pokud srovnáme Dolní Cerekev ráno a Břeclav odpoledne).
Vítr spíš ospalý, déšť zcela mimo hru
Co se týče větru, sobota byla spíše klidná. Nejvyšší náraz větru zaznamenaly Václavovice na Ostravsku — 34,6 km/h, což je hodnota odpovídající čerstvému větru, nikoliv však ničemu nebezpečnému. Druhé místo obsadily Sudoměřice nad Moravou s 25,7 km/h a třetí Levoča na Slovensku s 25,9 km/h. Zbytek republiky registrovat maximálně mírný vánek do 20 km/h.
Srážky? Absolutní nula. Všechny české meteostanice v síti i-meteo naměřily 0 mm srážek. Jedinou výjimkou byla slovenská Levoča, kde spadlo 1,4 mm, a to pravděpodobně v podobě lokální přeháňky. Tlak vzduchu se po celé republice pohyboval v rozmezí 1010 až 1025 hPa, což potvrzuje přítomnost mohutné oblasti vysokého tlaku vzduchu, která blokuje jakýkoliv vlhkostní transport.
Co říká synoptická situace
Nad střední Evropou se rozprostírá rozsáhlá tlaková výše, která přináší stabilní a suché počasí. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se podobný charakter počasí udrží i v dalších dnech. Neděle přinese teploty 12 až 26 °C, pondělí pak 14 až 28 °C. Postupný nárůst maximálních teplot naznačuje, že tropických třicítek bude v příštím týdnu přibývat.
Pro Českou republiku jde o typický projev vrcholného léta ve znamení anticyklony — dny jsou dlouhé, slunce vysoko nad obzorem a bez oblačnosti dopadá maximum sluneční energie na zemský povrch. Noci jsou naopak krátké, a proto se povrch stačí ochladit jen omezeně — s výjimkou údolních poloh, kde se studený vzduch drží déle.
Zatímco my si užíváme letní idylku, jiné části světa čelí dramatickým projevům počasí. Jižní Španělsko bojuje s ničivými požáry při teplotách přes 40 °C, Severní Karolínu sužují lesní požáry způsobené výjimečným suchem a jihovýchodní Asie se připravuje na další monzunové přívaly. Střední Evropa je tak momentálně klidnou oázou uprostřed globálního meteorologického varu.
Proč byly ranní teploty tak nízké, když odpoledne bylo přes 30 °C?
Jde o efekt takzvaného radiačního ochlazování. Při jasné obloze a minimálním větru zemský povrch během noci intenzivně vyzařuje teplo do vesmíru. V údolích a kotlinách, jako je například Dolní Cerekev na Vysočině, se studený vzduch navíc hromadí a nemůže odtékat. Proto tam ráno teplota klesla až na 7,3 °C — přestože během dne se vzduch prohřál na letních 25,8 °C.
Je běžné, aby v červenci vůbec nepršelo?
V červenci roku 2026 zatím ano. Vysoká oblačnost se nad střední Evropou drží již několik dní a efektivně blokuje příchod vlhkého vzduchu. Všechny české meteostanice i-meteo dnes naměřily 0 mm srážek. Není to zcela výjimečné — v letních měsících se střídají období sucha s obdobími bouřek — ale v kontextu letošního extrémně suchého jara je pokračující deficit vláhy důvodem k obezřetnosti.
Vydrží letní počasí i do příštího týdne?
Podle aktuální předpovědi ČHMÚ ano. Neděle přinese teploty 12–26 °C, pondělí 14–28 °C a další dny by měly být ještě teplejší. Oblast vysokého tlaku vzduchu nad střední Evropou zůstává stabilní, takže deštníky můžete nechat doma a opalovací krémy mít po ruce.
