Shrnutí v bodech
- Extrémní horko mělo v roce 2023 souvislost se zhruba 710 000 úmrtími, přičemž 71 % z nich zavinily klimatické změny.
- V letech 2016 až 2023 způsobily vlny veder v průměru více než 540 000 úmrtí ročně po celém světě.
- Ztráta produktivity vlivem horka stála globální ekonomiku v roce 2025 více než 1 bilion dolarů.
- V roce 2025 postihlo extrémní sucho po dobu nejméně jednoho měsíce přes 50 % veškeré pevniny.
Úmrtnost spojená s vlnami veder
Do vypracování zprávy se zapojilo 146 vědců z více než stovky výzkumných institucí. Výzkumníci doložili, že v letech 2016 až 2023 vedla extrémní horka v průměru k více než 540 000 úmrtím ročně. Změna klimatu měla přímý podíl na 68 % těchto případů. Posledních jedenáct let patřilo k nejteplejším v historii instrumentálních měření.
V roce 2023, který přinesl mimořádné globální teplotní anomálie, souvisela vlna veder s odhadovanými 710 000 úmrtími po celém světě. Jak uvedla stanice ABC News, více než 71 % z nich přímo zavinily posuny v klimatickém systému. Tento počet obětí převyšuje roční ztráty způsobené malárií nebo virem HIV. Zjištění potvrzuje i server MediaBias, který analyzoval souhrnnou statistiku za celé sledované období. Mezi lety 2016 a 2023 lze se změnou klimatu spojit téměř tři miliony úmrtí.
Vysoké teploty zatěžují lidský kardiovaskulární systém. Ohroženi jsou především senioři, malé děti a lidé s chronickými nemocemi. Tělo ztrácí schopnost efektivního ochlazování pocením, pokud vysokou teplotu doprovází vysoká vlhkost vzduchu. Podobné trendy v atmosférickém ohřevu popsala také dřívější zpráva o stavu klimatu, která se zaměřila na teploty oceánů a koncentrace plynů v atmosféře.
Dopad na ekonomiku a produktivitu práce
Extrémní teploty dopadají také na pracovní podmínky a hospodářství. Lidé vystavení vysoké zátěži v zemědělství, stavebnictví a těžkém průmyslu musí omezovat výkonnost nebo pracovní dobu. Ztráta potenciálních příjmů v důsledku horka dosáhla v roce 2025 celosvětově více než 1 bilion dolarů. Jde o třetí rok v řadě, kdy tato škoda překročila hranici jednoho bilionu.
Tato čísla dopadají nejhůře na rozvojové země v tropických a subtropických oblastech. Zaměstnanci v těchto regionech často nemají přístup ke klimatizovaným prostorám. Chybí tam také možnost upravit pracovní dobu tak, aby se vyhnuli polednímu žáru.
Sucho a srážkové výkyvy
Autoři zprávy zmapovali také proměny hydrologického cyklu. Tempo, jakým pevninu zasahují extrémní sucha, se mezi lety 2016 a 2025 zvýšilo o zhruba 700 % ve srovnání s předchozím desetiletím. V roce 2025 zasáhlo extrémní sucho více než 50 % světové souše po dobu nejméně jednoho měsíce.
Sucho snižuje výnosy základních plodin a přímo omezuje dostupnost pitné vody. Na druhé straně přibývá prudkých srážek s rizikem bleskových povodní. Podíl pevniny zasažené velmi vydatnými dešti stoupl ze 14,8 % v dekádě 2006–2015 na 17,2 % v období 2016–2025. Půda vysušená dlouhodobým horkem nedokáže prudký příval vody vsáknout, což vede ke splavování ornice a kontaminaci vodních zdrojů patogeny.
Fosilní paliva a čistá energie
Zpráva obsahuje i údaje o stavu energetiky. Globální investice do čistých zdrojů energie vzrostly v roce 2025 o více než 7 % a dosáhly rekordní hodnoty 2,1 bilionu dolarů. Tato částka byla o 82 % vyšší než investice směřující do fosilních zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na světové výrobě elektřiny stoupl z 5,5 % v roce 2016 na 13,5 % v roce 2023.
Lepší kvalita ovzduší díky tomu zabránila odhadem 323 000 úmrtí ročně v desítkách zemí. Fosilní paliva však stále pokrývají více než 80 % globálních dodávek primární energie. Spalování uhlí, ropy a plynu způsobuje znečištění vzduchu jemnými prachovými částicemi a oxidy dusíku. Tyto škodliviny mají celosvětově na svědomí přibližně 2,7 milionu úmrtí každý rok.
Požadavky na mezinárodní instituce
Tým vedený profesorkou Marinou Romanello formuloval soubor šesti doporučení. Vědci požadují, aby Světová zdravotnická organizace a OSN formálně vyhlásily změnu klimatu za globální zdravotní stav nouze. Takový krok by umožnil spustit koordinované mezinárodní mechanismy, které státy využívají například při pandemiích.
Mezi další navrhované kroky patří vytvoření otevřené globální databáze propojující meteorologické a zdravotní záznamy, podpora grantů a nízkoúročených půjček pro zranitelné státy a zahrnutí ukazatelů lidského zdraví mezi hlavní měřítka úspěšnosti klimatických plánů jednotlivých vlád.
