Zatímco jižní Morava se ve středu 27. května 2026 dál tetelila v tropickém žáru, severovýchod republiky zasáhl čerstvý vichr o síle 66 km/h a lokální lijáky. Nejvýraznější srážky spadly v Hladkých Životicích na Novojičínsku — 17,4 mm za jediný den. Naopak Brno Královo Pole znovu atakovalo hranici 35 °C a většina území republiky neviděla ani kapku. Středa tak přinesla učebnicový příklad květnových kontrastů: tropy, sucho, vichr a liják — to vše na ploše jediného státu během několika hodin.
Moravskoslezský kraj pod náporem větru: Václavovice hlásí 66 km/h
Dnešní den se zapsal do historie meteostanic i-meteo.cz především nečekaně silným větrem na severovýchodě území. Stanice Václavovice u Ostravy zaznamenala v odpoledních hodinách náraz větru o rychlosti 65,9 km/h — hodnota, která na Beaufortově stupnici odpovídá čerstvému vichru, tedy osmému stupni z dvanácti. Takový vítr už dokáže lámat větve, ztěžovat chůzi a komplikovat dopravu na mostech a nezpevněných komunikacích.
Silné poryvy nebyly ojedinělé. Kopřivnice-Lubina hlásila 43,9 km/h, slovenská Levoča 43,6 km/h a dokonce i relativně chráněná Nová Paka na pomezí Krkonoš a Podkrkonoší zaznamenala nárazy 38,2 km/h. Příčinou byl výrazný tlakový gradient mezi mohutnou výší nad východní Evropou a brázdou nízkého tlaku, která od západu přinášela vlhčí a dynamičtější vzduchovou hmotu.
Zajímavé je srovnání s jinými regiony. Zatímco Ostravsko bojovalo s větrem, Neratovice ve středních Čechách naměřily nárazy pouhý 1 km/h — tedy prakticky bezvětří. Kontrast mezi oběma konci republiky ukazuje, jak lokálně dokáže počasí v Česku působit.
Hladké Životice pod přívalovým deštěm: jediné výraznější srážky dne
Druhou výraznou odchylkou od jinak suchého a horkého dne byly lokální srážky na severovýchodě Moravy. Stanice Hladké Životice na Novojičínsku zaznamenala za středu 17,4 mm srážek, což představuje nejvydatnější denní úhrn ze všech 31 aktivních stanic naší sítě v Česku a na Slovensku. Pro srovnání: většina území republiky — od Šumavy přes Prahu, Polabí, Vysočinu až po Zlínský kraj — nezaznamenala vůbec nic.
Další srážkoměrné stanice zachytily pouze symbolické úhrny: slovenská Levoča 6,2 mm, Šternberk 0,9 mm a Václavovice 0,4 mm. Celkem 27 z 31 stanic zůstalo zcela na suchu. Jde o pokračování trendu, který letos na jaře sužuje českou krajinu — po extrémně suchém březnu a dubnu se ani květen neukazuje jako měsíc, který by situaci zvrátil.
Jižní Morava dál v tropech, ale počet třicítek klesl na polovinu
Přestože hlavním příběhem dne byl vítr a lokální lijáky, jižní Morava opět potvrdila svůj status nejteplejšího regionu republiky. Brno Královo Pole dosáhlo maxima 34,3 °C, Břeclav 32,9 °C a Horní Bojanovice 31,7 °C. Tropickou třicítku překonalo celkem šest stanic — kromě jihomoravských ještě Klatovy-Otín (30,1 °C) a Losiná u Plzně (30,0 °C).
Oproti úterý, kdy tropických dnů zaznamenalo hned třináct stanic v čele s Brnem (35,1 °C), dnešní vedra mírně polevila. Přesto zůstává fakt, že konec letošního května je teplotně vysoko nad dlouhodobým normálem. Stanice v Táboře naměřila 29,7 °C, Bezděkov pod Třemšínem 29,9 °C a Zašová na Valašsku 29,3 °C — všude jen těsně pod hranicí tropického dne.
Dramatické zůstávají i denní teplotní amplitudy. Dolní Cerekev na Vysočině zažila ráno při 6,8 °C a odpoledne se teplota vyšplhala na 27,4 °C — rozdíl přes 20 stupňů během jediného dne. Podobné kontrasty hlásila i Nová Paka (min 10,1 °C, max 24,5 °C) nebo Tábor (min 10,8 °C, max 29,7 °C). Suchá půda, jasná obloha a dlouhý květnový den vytvářejí ideální podmínky pro extrémní rozkmit teplot.
Co bude dál?
Podle aktuálních výstupů meteorologických modelů tropické počasí s denními maximy nad 25 °C vydrží nejméně do konce týdne. Srážková situace však zatím neslibuje výraznější změnu — přeháňky a bouřky zůstanou lokální, vázané především na severovýchodní proudění a oblast Moravské brány. Plošný déšť, který by pomohl zemědělcům a doplnil vysychající půdní vláhu, je zatím v nedohlednu.
Aktuální data ze všech meteostanic sledujte nepřetržitě na i-meteo.cz, kde najdete také podrobné předpovědi a radarové snímky.
Proč vítr foukal tak silně zrovna na Ostravsku, zatímco jinde bylo bezvětří?
Oblast Moravskoslezského kraje je obecně větrnější než zbytek republiky díky své geografické poloze. Moravská brána funguje jako přirozený koridor, kterým proudí vzduch mezi Panonskou nížinou a Slezskem. Při dnešní synoptické situaci, kdy se nad východní Evropou udržovala tlaková výše a od západu postupovala brázda nízkého tlaku, vznikl výrazný tlakový rozdíl právě v této oblasti. Vítr navíc zesiluje při přechodu přes horské překážky (tryskový efekt v údolích).
Může lokální liják jako v Hladkých Životicích pomoci proti suchu?
Krátkodobý přívalový déšť o intenzitě 17 mm sice na první pohled vypadá slibně, ale pro zemědělskou krajinu má jen omezený přínos. Většina vody při takovém lijáku odteče po povrchu, aniž by se stihla vsáknout do hlubších vrstev půdy. Skutečně účinný je až trvalejší, mírnější déšť trvající několik hodin, který umožní vodě proniknout ke kořenům rostlin. Pro zmírnění letošního sucha by byly potřeba desítky milimetrů plošných srážek během několika dní.
Jaký vliv má současné počasí na ceny potravin v Česku?
Dlouhodobé sucho na jaře 2026 už začíná ovlivňovat zemědělskou produkci. Nižší půdní vlhkost v kritické fázi růstu plodin — zejména u obilovin, řepky a pícnin — povede ke snížení hektarových výnosů. To se v průběhu léta a podzimu promítne do výkupních cen zemědělských komodit a následně i do cen potravin v obchodech. Nejcitelněji bývají zasaženy pekárenské výrobky (mouka), mléčné produkty (kvůli nedostatku krmiv) a zelenina.
