Klimatologové a meteorologické služby po celém světě přecházejí do režimu nejvyšší pohotovosti. Podle aktualizované sezónní prognózy, kterou WMO vydala začátkem září 2026, se v tropickém Pacifiku zformoval takzvaný „supersized“ fenomén. Generální tajemník OSN António Guterres v reakci na nová data uvedl, že planeta vstupuje do dosud neprobádaných vod. Zpřesněné výpočty globálních předpovědních center ukazují, že vrchol celého jevu nastane na přelomu podzimu a zimy 2026, jeho reálné klimatické dopady však budou rezonovat hluboko do roku 2027.
Fyzikální mechanismus: Proč je současná epizoda tak silná?
Fenomén El Niño vzniká při oslabení pasátových větrů, což umožní nahromaděné teplé vodě z západního Pacifiku přelít se zpět k pobřeží Jižní Ameriky. Letošní dynamika je však výjimečná rozsahem teplotních anomálií. Už v průběhu srpna 2026 dosahovaly povrchové teploty vody v rovníkovém Pacifiku hodnot o 2,2 až 2,6 °C vyšších, než je dlouhodobý normál. Podpovrchové vrstvy oceánu v hloubkách kolem termoklíny vykazovaly lokální odchylky přesahující dokonce 8 °C.
Když se takto masivní množství tepelné energie uvolňuje do atmosféry, dochází k posunu Hadleyovy i Walkerovy cirkulační buňky. Jak jsme již dříve podrobně rozebírali v článku o tom, jak Super El Niño přepíná Tichý oceán do rekordního režimu, změna v rozložení konvekce nad oceány přímo ovlivňuje dráhy tryskového proudění (jet streamu) na obou polokoulích. Vědci z WMO varují, že odchylka povrchových teplot může v kulminaci atakovat až +4 °C nad průměrem, což by z události 2026–2027 učinilo nejsilnější zaznamenanou epizodu od 50. let 20. století.
Současný jev navíc neprobíhá v izolaci. Vstupuje do atmosféry, která již nese stopu dlouhodobého oteplování, kdy celoroční průměry překračují předindustriální standardy. Souběh teplých oceánů a silného atmosférického proudění popsal i náš text sledující, jak sílící El Niño v kombinaci s teplem oceánů útočí na globální teplotní tabulky.
Blízký východ a Středomoří: Hrozba bleskových záplav i medikánů
Ačkoliv se primární motor fenoménu nachází v Tichomoří, dálkové atmosférické vazby (telekonexe) zásadně mění synoptickou situaci v oblasti Blízkého východu a Severní Afriky (MENA). Sezónní výhledy na podzim a zimu 2026 předpovídají v celém regionu nadprůměrné teploty a výrazné srážkové anomálie.
- Zvýšená aktivita medikánů: Extrémně teplé Středozemní moře vytváří vhodné podmínky pro vznik hlubokých cyklon s tropickými rysy (tzv. medikánů). Tyto bouře mohou na pobřeží severní Afriky i jižní Evropy přinést během několika desítek hodin stovky milimetrů srážek.
- Povodňová rizika v Levantě a Zálivu: V oblastech Sýrie, Iráku, Palestiny, Libanonu a Íránu modely indikují nadprůměrné srážkové úhrny. Vyprahlá půda s nízkou vsakovací schopností v kombinaci s přívalovými dešti představuje vysoké riziko bleskových povodní.
- Zranitelný Jemen a Africký roh: V jihozápadním cípu Arabského poloostrova a přilehlých afrických státech se očekávají intenzivní deště v období od října do prosince, které ohrožují základní infrastrukturu.
- Sucho na západě Maghrebu: Zatímco východní část regionu čelí nadbytku vody, země jako Maroko v minulých epizodách zaznamenaly výrazný srážkový deficit, který vedl až k 30% poklesu sklizně pšenice.
Jak dlouho bude současný fenomén El Niño působit?
Podle pravděpodobnostních modelů Světové meteorologické organizace existuje téměř 100% jistota, že podmínky El Niño přetrvají minimálně do února 2027. Vrchol intenzity v Pacifiku nastane koncem roku 2026, sekundární dopady na srážky a teploty však potrvají většinu roku 2027.
Jaké jsou hlavní globální humanitární dopady?
Světový potravinový program (WFP) varuje, že kombinace lokálních záplav a sucha může do konce roku 2027 uvrhnout dalších nejméně 49 milionů lidí do stavu akutní potravinové nejistoty. Ohroženy jsou zejména země se slabou infrastrukturou v Africe a na Blízkém východě.
Potravinová nejistota a globální souvislosti
Kromě bezprostředních meteorologických rizik vyvolává silný El Niño obavy z druhotných ekonomických otřesů. V letech 2015–2016 vedla analogická situace k nejhoršímu suchu v jižní Africe za 35 let a snížila produkci kukuřice o čtvrtinu. Aktuální analýza Světové meteorologické organizace a humanitárních agentur řadí mezi nejvíce zranitelné státy Súdán, Jižní Súdán a Somálsko, kde se klimatické extrémy přímo střetávají s nestabilní bezpečnostní situací.
Generální tajemnice WMO Celeste Saulo potvrdila, že organizace spustila největší koordinační kampaň ve své padesátileté historii. Cílem je zajistit včasné varování a posílit hydrometeorologické kapacity v oblastech, kde mohou nadcházející měsíce přinést extrémní výkyvy počasí nebývalého rozsahu.
