Zatmění Slunce jako zatěžkávací zkouška evropské fotovoltaiky
V červnu 2026 dosáhla evropská energetika významného milníku: solární energie se poprvé v historii stala vůbec největším zdrojem elektřiny v Evropské unii a překonala jak fosilní paliva, tak ostatní obnovitelné zdroje. S celkovou instalovanou kapacitou fotovoltaiky přesahující 406 GW (údaj k konci roku 2025) tvoří slunce přibližně 13 % celkové roční výroby elektřiny v EU. V jižních státech, jako je Španělsko, dosahuje podíl fotovoltaiky v letních měsících dokonce 21 až 22 %.
Tento raketový rozvoj obnovitelných zdrojů však přináší novou výzvu v podobě astronomických jevů. Zatmění Slunce, které proběhne v podvečerních hodinách mezi 19:15 a 21:30 CEST, dočasně stíní rozsáhlé oblasti západní a jižní Evropy. Podle analýzy mezinárodní sítě Euronews a evropského sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E dojde během několika desítek minut k celkovému poklesu solární produkce až o 9,7 GW, což odpovídá zhruba 3,7 % celkové instalované fotovoltaické kapacity v Evropě.
Jaké poklesy výkonu čekají jednotlivé evropské státy?
Dopad zatmění nebude napříč kontinentem rovnoměrný. Úplné zatmění zasáhne části Španělska, Portugalska, Islandu a Grónska, zatímco ve zbytku západní a střední Evropy půjde o částečné překrytí slunečního kotouče.
Modelové simulace vypracované provozovateli sítí ukazují konkrétní čísla očekávaného úbytku okamžitého výkonu:
- Německo: Očekává se pokles výroby o 3,3 GW.
- Španělsko: Propad dosáhne hodnot mezi 3,0 až 5,0 GW.
- Francie: Fotovoltaický výkon klesne o přibližně 1,8 GW.
- Velká Británie: Snížení výroby se odhaduje na 0,7 až 1,3 GW.
- Portugalsko: Zatmění způsobí okamžitý pokles solární generace až o 45 %.
Zřejmou výhodou celého jevu je jeho načasování. Zatmění nastane až v podvečer, kdy výroba fotovoltaických elektráren již přirozeně klesá kvůli ničímu úhlu slunečních paprsků. Pokud by k podobnému úkazu došlo během letního poledne, výkyv v síti by byl dramaticky vyšší. Přesto představuje prudký pokles a následný opětný nárůst výroby během krátkého časového okna náročný test pro stabilitu přenosových soustav.
Finanční odměny i energie zdarma pro reaktivní domácnosti
Aby koordinátoři sítí snížili tlak na klasické záložní zdroje, nasazují nástroje řízení poptávky (Demand Side Response). Ve Velké Británii a některých dalších západních zemích přistoupili dodavatelé energií k neobvyklému kroku: nabízejí domácnostem finanční kompenzace nebo elektřinu zdarma, pokud v kritickém okně mezi 19:15 a 21:30 sníží svou spotřebu – například odložením zapnutí pracek, myček či nabíjení elektromobilů.
Kromě zapojení spotřebitelů spoléhají národní správci sítí, jako je francouzský RTE, španělský REE či portugalský REN, na rychlé záložní zdroje. Chybějící megawatty vyrovnají především přečerpávací vodní elektrárny, bateriová úložiště a plynové turbíny. Provozovatelé navíc na tento den pozastavili veškeré plánované údržbové práce na klíčových vedeních, aby byla síť k dispozici v maximální možné konfiguraci.
S podobnými výzvami při řízení výkyvů v obnovitelných zdrojích se potýkají energetici po celém světě, což ilustruje například dynamika popsaná v článku o solárním paradoxu v Indii, kde extrémní výkyvy produkce vyžadují bleskovou reakci distribučních soustav.
Proč jsou odborníci klidní a blackout nehrozí?
Ačkoliv letní vlny veder v uplynulých měsících zvýšily nároky na evropskou energetiku kvůli masivnímu využívání klimatizací, připravenost na zatmění je na nejvyšší možné úrovni. Během posledních tří měsíců dokončil krizový tým ENTSO-E detailní simulační modely. Výhodou dnešní meteorologie je využívání pokročilých AI předpovědních systémů (jako je AIFS od ECMWF či AIGFS od NOAA), které dokáží osvit i chování oblačnosti předpovědět s vysokou přesností na minuty přesně.
Masivní rozvoj fotovoltaiky navíc Evropě přináší obrovské úspory. Jen během nedávného období energetických výkyvů ušetřila vysoká produkce ze slunce evropským zemím přibližně 11 miliard EUR za dovoz drahých fosilních paliv. Nadcházející zatmění tak není hrozbou rozsáhlého výpadku, ale spíše cenným praktickým testem pružnosti a modernizace evropské energetické sítě.
Pocítí dopady zatmění Slunce na energetiku také Česká republika?
V České republice bude zatmění pouze částečné a v podvečerních hodinách způsobí jen mírný pokles výroby tuzemských fotovoltaik. Česká přenosová soustava (ČEPS) neochromení nehlásí a díky mezinárodní koordinaci v rámci ENTSO-E zvládne výkyv bez omezení dodávek.
Může zatmění Slunce fyzicky poškodit solární panely nebo střídače?
Nikoliv. Pro samotné solární panely a střídače představuje zatmění pouze plynulé snížení a následný nárůst intenzity slunečního záření. Z technického hlediska jde o obdobný proces, jako když nad elektrárnou přejde hustý bouřkový mrak.
